Běžně jsem v pracovním módu, který vypadá nějak takto:
- projedu si svoje e-maily a vyřídím je, co nejrychleji to jde
- pak si otevřu dokument a něco píšu
- rychle překliknu na některou z mých oblíbených stránek, abych se podíval na zajímavé nebo užitečné články
- pak se vrátím k psaní
- pak něco poklidím
- pak jdu zase psát
Problémem je, že moje hlava je pořád v jiném módu než v psacím. Je ve zrychleném režimu psaní e-mailů, rychlého rozhodování a odpovědí.
V tomhle rychlém procesu mívám problém i se psaním delších e-mailů. Jsou to přesně ty, které mi nějakou dobu leží ve schránce, protože moje myšlenky jsou ve zrychleném režimu prakticky vždycky, když e-maily vyřizuju.
Psaní nebo jakákoli tvorba jsou ve zrychleném režimu prakticky nemožné. Člověk musí překliknout do pomalejšího režimu. Jinak prostě přeskočíte ze psaní na něco svižnějšího anebo se necháte úplně rozptýlit.
Složitější rozhodování, kdy musíte zvažovat možnosti a udělat správné rozhodnutí, je ve zrychleném režimu prakticky nemožné. A tak rozhodnutí odložíte na potom i když může zabrat třeba jenom pár minut.
Jakýkoliv úkol, který není o rychlém kliknutí, se také přesune na potom. Ve zrychleném režimu na to prostě nemáte ani těch pět minut. Jste přeci „busy“!
Nemůžete cvičit nebo meditovat, protože to zabere více jak minutu. Potřebujete víc času.
Můžete ale koukat na televizi, ta je tomu přizpůsobená. Neustále přepíná různé podněty. Nebudete ale chtít koukat na pomalý film, který vyžaduje vaši pozornost a zamyšlení na několik minut.
Zrychlený režim vede k neustálému překlikávání a zaneprázdněnosti. Vede k přepracování – protože kdy je čas vypnout? Vede k vyčerpání, protože si nikdy neoddychnete.
Naučte se rozpoznat, kdy jste ve zrychleném režimu, a procvičujte přepínání mezi rychlým a pomalým. Je to zásadní pro to, abyste byli schopni dlouhodobě vydržet u věcí, které jsou pro vás důležité.