Zastavte se.

Zastavte se.

Alespoň na chvíli.

Poslouchejte svět okolo vás. Soustřeďte se na svůj dech. Nádech, výdech. Naslouchejte svým myšlenkám. Sledujte detaily ve vašem okolí.

Vnímejte ten klid a mír.

V dnešním moderním světě je neustálá aktivita považována za něco naprosto běžného. A netýká-li se to těla, týká se to aspoň naší mysli, naší pozornosti. Celý den spěcháme, pracujeme, hovoříme, vyřizujeme emaily, chatujeme, překlikáváme mezi weby, klikáme na každý odkaz.

Bez přestání běžíme, jsme trvale připojeni, neustále myslíme, ustavičně hovoříme. Není zde čas pro chvíli klidu – celodenní sezení před otravným počítačem a následně před uřvanou televizí, nelze v žádném případě za klid považovat.

A daň za to je vysoká: ztrácíme čas pro přemýšlení, pozorování a naslouchání. Ztrácíme možnost pocítit mír.

A co je ještě horší: všechen ten spěch bývá často kontraproduktivní. Já vím, v naší společnosti je činnost tím nejdůležitějším – když ji někdo nedělá, je v očích ostatních líný, pasivní a neproduktivní. A to přesto, že někdy je přílišná snaha horší než žádná. Můžete běhat jako šílení, běsnit a pokřikovat, ale stejnak neuděláte nic. Nebo možná uděláte mnoho, ale ne nic důležitého. A někdy může přehnaná snaha věci dokonce zničit, udělat je horšími než kdybyste zůstali v klidu.

A když jsme nuceni zůstat v klidu – protože stojíme ve frontě, sedíme v čekárně u lékaře nebo čekáme na autobus – jsme často netrpěliví a hledáme, čím si zkrátit dlouhou chvíli. Někteří z nás mají telefon, jiní vytáhnou zápisník, případně si něco čtou. Ostatní se nervózně vrtí. Zůstat v klidu není něco, na co bychom byli zvyklí.

Udělejte si chvilku a zamyslete se, jak trávíte své dny – v práci, po práci, po ránu, večer a o víkendech. Neustále někam spěcháte? Bez přestání vyřizujete emaily, sledujete zprávy a vždy musíte mít nejaktuálnější informace? Ustavičně se snažíte „mít vše hotovo“? Řítíte se skrz váš plán, odškrtávajíce úkoly jako stroj?

Je tohle způsob, kterým chcete trávit život?

Pokud ano, pak je vše v pořádku. Jestli ne, zkuste se na chvíli zastavit. Nemyslete na to, co musíte udělat, nebo co jste již udělali. Prostě buďte teď a tady.

Potom, co strávíte minutu, dvě v přítomnosti, popřemýšlejte o svém životě a o tom, jaký byste chtěli, aby byl. Představte si život bez zbytečného běhání, práce a spěchu. Naopak přidejte více klidu, míru a času k zamyšlení.
Pak vizi proměňte ve skutečnost.

Je to fakt jednoduché: jediné co musíte udělat, je každý den chvíli v klidu posedět. Poté, co si na to zvyknete, zkuste každý den pracovat o něco méně. Máte-li pocit, že žijete příliš rychle, zhluboka se nadechněte. Zpomalte. Buďte přítomní. Vyrazte hledat spokojenost místo toho, abyste na ni čekali.

Vychutnávejte si klid. Je to poklad, který tu je pro vás. A bude tu vždy.

Z knihy Tao Te Ching:

Není moudré utíkat vpřed.
Dech se krátí a působí stres.
Příliš energie do toho dáš,
a velmi brzy se vyčerpáš.
Takhle to není přirozené.
A cokoliv staví se proti tomu,
již brzy padne poražené.