Trvalo mi dlouho, než jsem přišel na to, proč já i tolik ostatních máme problém se změnou svých návyků a skutečnou změnou ve svém životě.
Všechno jde zpátky do dětství. Všichni v sobě máme stále dítě.
V roce 2005 jsem se potýkal s kouřením. Nemohl jsem se ho zbavit. Nelíbilo se mi, kolik nepříjemností to přináší. Bylo to těžké a neustále jsem přemítal nad tím, jestli přestat, nebo ne. Měl jsem potřebu se tomu odevzdat a zase to mít jednoduché. V nejhorších chvílích jsem to chtěl vzdát.
A vzdal jsem to. Celkem sedmkrát, kdy jsem se pokusil přestat, ale zase jsem se k tomu vrátil. Vzdal jsem se tomu hlasu v hlavě, který říkal: “Jdi a zapal si. Proč si všechno ztěžovat? Život je příliš krátký.”
To je hlas, který nám brání v tom, abychom něco opravdu trvale změnili.
Je to hlas, který říká: “To je v pořádku jíst tyhle dorty, ty hranolky a to smažené kuře. Život by sis měl užít.”
Je to pořád ten hlas, který vám tvrdí, že je v pořádku nejít cvičit, protože to je přeci namáhavé a není to zábava. Je mnohem lepší být na Facebooku, hrát hru nebo koukat na televizi. Život je příliš krátký na to, abychom trpěli a namáhali se.
Je to hlas, který způsobuje, že prokastinujete, když máte před sebou těžký úkol. Kvůli němu si nezameditujete, neučíte se slovíčka a nepokračujete v psaní knihy, protože budete radši dělat něco snazšího.
Je to hlas, který vám brání v tom, abyste začali podnikat nebo si šli za prací, po které toužíte, protože máte strach, že neuspějete.
Je to hlas, který to vzdává, když je něco těžké, a vás do toho nutí také. Brání vám potkat lásku vašeho života, protože stýkat se s novými lidmi je nepříjemné. Brání vám v tom, abyste žili se svou láskou, protože upřímnost je děsivá. Brání vám, abyste se naučili být sami, protože je to strašidelné a osamělé.
Ten hlas nejste vy! Je to dítě ve vás. Vaše mladší verze, když vám bylo tak 5 nebo 6.
Tohle malé dítě, vaše mladší verze, nemá rádo věci, které jsou nepohodlné, děsivé nebo těžké. Co dělá pětileté dítě?
Malé dítě má rádo věci, které jsou pohodlné, bezpečné a přináší potěšení.
Je to dítě, kterým jste byli, když jste se učili svoje první návyky, kdy jste dělali různé věci, ale vzdali to, protože to bylo těžké. Kdo by mohl pětileté dítě z něčeho vinit? Pět vám ale už dávno není. I tak se ale tím pětiletým necháváte ovlivnit. Také jsem to tak měl a někdy se mi to ještě stane.
Trik je v tom si uvědomit, kdy na vás tohle pětileté dítě mluví a říká vám, co dělat. Neposlouchejte ho. A nevěřte jeho řečem.
Vy to zvládnete, i když se můžou věci ztížit. Dokážete se naučit být s nepříjemnými pocity OK. Dokážete čelit strachu.
