Když se mi něco nepovede, cítím takový těžký pocit ve svém srdci. Snažím se tyto těžkosti přehlížet. Ale ve skutečnosti cítím strach, beznaděj, smutek nebo vinu a jsem skoro před zhroucením.
Cítím tuto tíhu na hrudi vždycky, když selžu a něco se mi nedaří. Když to takzvaně „projedu na plný čáře“.
Rozbrečí mě to. Cítím se sám a chci všechno vzdát. Chci se zachumlat do peřin a dělat jako že neexistuji. Ale tohle nefunguje. Ty špatné pocity mám i v té posteli. Vlastně se tím ty hrozné pocity ještě zhorší, jsou hlubší, a nakonec musím stejně vstát a snažit se jim uniknout.
Selhání může bolet.
Lidé si o mně myslí, že jsem úspěšný, disciplinovaný a takový „guru.“ Ano, jsem úspěšný ve svém životě, ale ne tak, jak si lidé představují. Nejsem disciplinovaný. A už vůbec nejsem žádný „guru.“ Pořád dělám chyby a ta známá tíha na hrudi může přijít v malých dávkách nebo ve velkých vlnách a to nepředvídatelně.
V čem selhávám? Pojďme se podívat, v čem to u mě drhne.
-
Má dieta – většinu času jím zdravě, ale někdy se i přejídám a to obzvláště v situacích, kdy je přede mnou vynikající jídlo a je ho požehnaně. Snažím se jídlo v mém životě moc neřešit a nemít doma moc dobrot. Nemohu se však vyhnout společenských situacím, kdy už je jídlo na stole. Když jsem přejedený, cítím se tlustý, nafouklý a myslím si o sobě samé špatné věci.
-
Odkládání – v podstatě jsem mnohem lepší v boji proti odkládání než jsem býval. Ale stále odkládám některé věci na později a to trvá třeba i několik dní, a pak mám pocit, že celé dny nic nedělám. Zjistil jsem, že to všechno je většinou jenom proto, že mám hodně překážek než vůbec začnu. Například když potřebuji určité informace a podmínky, které v ten daný okamžik nemám.
-
Přítomným rodičem – udělal jsem velký pokrok v tom, abych byl více trpělivým a soucitným otcem. Ale jsou stále chvíle, kdy mi přeskočí něco v hlavě a ztratím trpělivost. Není to nic hrozného, ale také nic skvělého. Když jsem na svoje děti hrubý, cítím se potom provinile.
-
Očekávání – v tomto jsem se už hodně zlepšil. Už nejsem tolik vnitřně připoután ke svým očekáváním. Stále je ale mám a stále se cítím zklamán a frustrován, když se situace nevyvíjí tak, jak bych si představoval a lidé se nechovají podle mých představ.
-
Jednoduchost – nejsem takový minimalista, jakým jsem kdysi býval. Mám stále méně věcí, než většina lidí kolem, ale dovoluji si sám sobě občas koupit věci, které by dříve nepřipadaly ani v úvahu. Také mám iPhone. Byl to dárek od Evy ke dni otců. Po dobu šesti let jsem se bránil ho mít a co teď? Teď ho mám a jsem jako jeden ze sta tisíců.
-
Internet – používám internet na práci, na hraní, čtení a učení atd. Trávím na něm ale více času než bych měl a také hodně sedím. (I když jsem docela aktivní člověk v porovnání s průměrem ve společnosti)
-
Učení – sešel jsem z učení jazyků, programování a dalších podobných věcí. Zjistil jsem, že mi pak nezbývá dostatek času na učení se nových věcí, které jsou pro mě důležité.
-
Jóga – opravdu potřebuji být pružný a miluji jógu. Jóga je meditace, pružnost a posilování v jednom. Avšak necvičím pravidelně i přesto, že jsem pořád stíhán svým přítelem Jessem, ať už zase konečně začnu cvičit.
Ve všech těchto věcech nejsem perfektní a dělám chyby. Selhávám a nedodržuji to. Nejedu pořád podle plánu.
Co s tím?
Co můžete dělat, když se stále bojíte, že neuspějete; tak moc až vás z toho bolí u srdce? Není to tak jednoduché se toho pocitu zbavit…Ale…
Mám pro vás odpověď. To kouzlo je : AKCE. Není to vždy jednoduché, protože když jste takto psychicky na dně, nechce se vám zrovna něco měnit a cokoli dělat.
V každém případě udělejte nějakou akci. Něco udělejte, stejně víte, že pokud nic neuděláte, budete se cítit ještě hůř. Vždycky se můžete dostat do bodu, kdy už nebudete respektovat sami sebe a nebudete schopni ničeho, tak vlastně nemáte co ztratit.
Co v těchto chvílích dělám já:
-
Nadechnu se. Není konec světa, když neuspějete. Potřebujete pouze nějaký prostor, nějakou vzdálenost. Potřebujete vidět daný problém či situaci z nadhledu. Když tak učiníte, zjistíte totiž, že váš neúspěch je docela malý v celém vašem životě a na celé naší planetě.
-
Obraťte váš neúspěch ve váš prospěch. Někdo mi jednou řekl, že neexistuje neúspěch či „udělat něco špatně, udělat chybu.“ Je to pouze zpětná vazba, kterou vám život dává. Znamená to tedy, že neúspěch vám dává informace a je to součástí vašeho učení se. Já rád říkám, že můj osobní neúspěch je neúspěch mé metody. To znamená, že musím změnit svou metodu.
-
Změňte metodu. Pokud děláte věci a ty nefungují, znamená to, že musíte změnit svůj styl, jak je děláte. A musíte najít jinou cestu. V některých případech stačí přidat více zodpovědnosti, požádat přátelé o pomoc nebo se nechat inspirovat. Abych byl upřímný, já sám jsem stále v některých případech svůj způsob jak věci dělám, nezměnil.
-
Udělejte první krok. Vyřešení vašich „velkých“ problémů se může stát až dokonale směšnou záležitostí. Protože, upřímně řečeno, některé problémy mohou být vyřešeny přes noc nebo také už za pár dní. Dokonce i TEĎ můžete udělat krok, který vás posune k vyřešení vašeho problému. Třeba jenom maličký krůček. A to je všechno, na čem opravdu záleží.
Udělejte (první) krok. Stačí jeden krok.
Dodá vám to světlo do duše. Ukáže vám to, že věci nejsou nepřekonatelné ani nemožné. Akcí se rozpustí váš vztek, odpor pustit se do věcí, smutek a také bolest.
I jeden krok kupředu je lékem pro vaši duši. Je to způsob jak rozpustit strach z neúspěchu. Pomáhá mi to každý den.