Když se narodila moje dcera, byl jsem radostí bez sebe. Byla živoucí zázrak! Měl jsem ale také obrovský strach. Taková křehká bytůstka, o kterou se musím postarat.
Bylo to intenzivní. Mix obou emocí.
Začal jsem tomu říkat strachoradost.
Slovo mě napadlo na jednom summitu a napsal jsem si ho na ruku.
Strachoradost (pozn.: přesný překlad – radoststrach)
Ukázalo se, že jsem ho cítil u narození každého z mých dětí. A je to tak u každého významného okamžiku v mém životě. Směs radosti a strachu, které se spojí, povznesou mě a nutí mě vidět věci daleko jasněji než kdy předtím.
Můj první maraton byl také spojen se strachoradostí (vlastně každý maraton, který jsem zaběhl). Cítil jsem ji, když jsem odešel z práce a začal pracovat sám na sebe, když jsem se zamiloval do svojí ženy a když jsem si ji vzal, když jsem se přestěhoval s celou rodinou bez jediné tašky a kufru do San Francisca, když jsem vydal svou první knihu a cítím ji v podstatě pokaždé, když vytvořím něco nového a jdu s tím do světa.
Radost sama o sobě je skvělá. Strach sám o sobě je na nic. Ale obojí dohromady…to je úžasné a mění to životy.
Nebojte se strachoradosti. Vyhledávejte ji. Sledujte, když na vás přijde. Změní vám život a na momenty, kdy přijde, nikdy nezapomenete.
