Nedávno se mě čtenář s přezdívkou calande zeptal, co si myslím o zákonu přitažlivosti:
„Myslím, že by bylo zajímavé se od Lea dozvědět něco o zákonu přitažlivosti (jestli tomu ovšem věří).“
Tak mě napadlo, že by nebylo špatné o tom něco napsat. Jenom si pamatujte, že jsem jeden člověk a je to jenom můj osobní názor, ale když se ptáte…
Na zákon přitažlivosti nevěřím. Myslím, že může fungovat, ale ne kvůli tomu, co se říká (nejde ani o zákon nebo vědeckou teorii, protože se nedá vyvrátit).
Moment, kdy může zákon přitažlivosti zabrat, nastane, když člověk následuje tyto tři kroky:
1) Jasně určí, co chce – něco, co tolika lidem nejde
2) Neustále se na to soustředí
3) Jde do akce, aby se to stalo. Tento krok není součástí zákonu přitažlivosti, ale logicky musí následovat po prvním a druhém kroku.
Tato kombinace umožní, že se cíl pravděpodobně splní.
Ne ale kvůli tomu, co se v zákonu říká, protože ho znám. Většina výroků (existuje mnoho definic, kterým je těžké oponovat) používá pseudo-vědecká vysvětlení, proč přitažlivost funguje. Jak jsou naše myšlenky vysílány do fyzického světa a nějakým způsobem ho ovlivňují. Během vysvětlení jsou používány různé fráze jako elektromagnetismus, apod. Ve skutečnosti ale neexistují žádné reálné studie, které by tyto teorie podpořily, tedy podle toho, co vím já. A jak jsem řekl, teorie zákonu přitažlivosti nemůže být vyvrácena, takže nemůže jít o nic vědecky podloženého.
Avšak to neznamená, že si z toho nemůžete odnést něco užitečného a dát to do praxe. Pokud dokážete říct, co chcete, opakovaně na to myslet a hlavně jít do akce, budete mít velkou příležitost dosáhnout čekoholi, co si usmyslíte.
Rád bych slyšel víc i od vás a co si o tom myslíte. Tímto děkuji calandovi za skvělou otázku.
Mám už mnohokrát ověřeno, že tzv. zákon přitažlivosti, tedy že svými myšlenkami a hlavně pocity protahujeme do života události a věci, funguje. Nemusím mít k jeho důkazů jakoukoliv vědeckou studii ;-) Ano, aktivita je taky důležitá, ale jsou situace, kdy bych si jen jejím vlivem do života určitě nepřitáhl, to, co jsem si přál. Navíc někdy jsem nevykonal vůbec nic a požadovanou věc jsem stejně dostal.
Zákon přitažlivosti funguje. Ať lze, či nikoli vědecky vysvětlit, nebo vyvrátit. Mám v praxi ozkoušeno a stále zkouším dál. Největší potíž je soustředit se na cíl, protože zpravidla, když si chce člověk chce něco do života přitáhnout, začnou se věci okolo měnit, kroutit a hroutit a strhávají pozornost z cíle jinam. A pokud si to člověk včas neuvědomí a nevrátí myšlenky zpět k cíli, je schopen nejen cíl nepřitáhnout, ale díky myšlenkám si přitáhnout problémy. Budeme li zakonu přitažlivosti říkat karma, nebo osud, nebo jakkoli jinak, vždy je zarážející a úsměvné jaký smysl pro humor má a nechá nám v podstatě vyžrat si naše nedomýšlení důsledků a následků našich přání. Toliko pouze jen mé postřehy a zkušenosti.