Jak se tak noříme do ducha přicházejících Vánoc, je jednoduché spadnout do pocitů, že je toho na nás moc, furt se spěchá a rodina a lidé kolem nás nám lezou na nervy.
Rád bych vás podpořil a chtěl bych, abyste si vyzkoušeli jedno cvičení:
- Vnímejte, když se cítíte pod tlakem, nervózní nebo zahlcení. Zkuste si toho všímat během dne. Čím dříve to budete umět zachytit, tím lépe. Udělejte z toho klidně hru: sledujte to, jak často budete moct.
- Jakmile máte pocit, že se moc spěchá, zastavte se a dejte si pauzu. Všimněte si, jak máte potřebu utíkat od jedné činnosti ke druhé. Neztrácejte tímhle návykem čas. Místo toho zkuste vytvořit nový: dát si pauzu, uvolnit tělo a pak se vrhnout na jeden úkol, který máte před sebou. Věřte tomu, že druhý úkol pak zvládnete i bez toho, abyste nad ním dopředu přemýšleli. Užívejte si to, na čem pracujete právě teď.
- Když máte pocit nervozity, také se pozastavte. Všimněte si, jak vás návyk žene do kruhu obav a starostí. Neztrácejte s tím čas. Opět zpomalte, uvolněte tělo a věřte tomu, že dokážete čelit jakékoli nejistotě, která leží před vámi. Obejměte ji a usmějte se.
- Když přijde pocit přetížení, co uděláte? Ano. Zastavíte se. Podíváte se, jak vás návyk nutí přemýšlet nad všemi možnými úkoly a jak jste z toho nervózní. Vyprdněte se na to. Zkuste se pozastavit, procítit to v těle a dělat jeden úkol za druhým. Dýchejte a bavte se. Věřte tomu, že vše zvládnete a ono to dopadne dobře.
Jde o cvičení. Jak můžete vidět, tak je prakticky u všech tří bodů stejné a chce praxi. Budete dělat chyby, ale to nevadí. Usmějte se a užijte si to.
