Udělali jste si někdy seznam přání a cílů? Pro mě to vždy bylo neuvěřitelně přitažlivé. Velice rád si čtu seznamy jiných lidí a rád píšu ten svůj.
Jenže, co se stane, když si takový list napíšete:
-
Uložíte si na sebe břemeno a máte pocit, že to musíte dokončit. Jako kdybychom toho už teď neměli dost co na práci!
-
Pokud se vám nedaří věci splnit, cítíte se provinile a neschopně.
-
A když se vám to daří, nejde vždy o aktivity, které mají zase až takový smysl. Prostě to jen ze začátku znělo dost dobře.
Pravdou je, že většina věcí, které jsme si napsali na náš seznam, jsou jen nápady, co nám probleskly hlavou. Ne vždy jsou smysluplné. Věci typu: skydiving, naučit se surfovat, navštívit amazonský prales, políbit se v dešti atd. Všechno jsou to skvělé nápady, ale proč si tam místo toho nenapsat: změnit někomu život, mít práci, která má význam a baví mě nebo mít skvělý vztah s rodinou.
Proč se hnát za splněním seznamu věcí, které nejsou důležité? Proč se cítit provinile, když jsme je ještě nesplnili? A nebylo by lepší se jich prostě vzdát?
Život není žádný úkolníček, ani není o nastavování věcí v životě do nějaké řady.
Ty nejúžasnější věci máme přímo před sebou, přesně tam, kde jsme. Právě teď. Nemusíme nikam chodit, jezdit za památkami nebo se oddávat adrenalinovým zážitkům, abychom si vychutnali život.
Můžeme dělat něco smysluplného. I teď. Jak by vypadal kratší seznam, ale plný smysluplných aktivit? Co by v něm bylo napsáno?
A pokud nevíte, co vám dává smysl, nebylo by lepší to nejdříve zjistit, než začnete vůbec nějaký seznam psát?
Myslím si,že spousty přání mohou lidé mít,já si zásadně přeji tři přání-zdraví pro mě a moji rodinu,žít-né přežívat-mít dostatek peněz k životu,né přežívání a svoji práci,kterou miluji-bez zdraví život není ničím…..a spoustš lidí chybí a honí se za nemožným.