Představovali jste si někdy přítomný okamžik jako milovanou osobu?
Poslední dobou jsem nad tím přemýšlel. Zjistil jsem, že mi to pomáhá, když toho je na mě moc, mám starosti, jsem smutný, frustrovaný, nervózní nebo podrážděný.
Zamyslete se na chvíli nad svým vztahem s tímhle „milovaným“. Neboli s přítomným okamžikem…
- Stěží mu věnujeme pozornost, místo toho přemýšlíme nad prací, děláme si starosti, apod…Když je nudný nebo nepříjemný, odvrátíme se a hledáme rozptýlení, přítomný okamžik tím odmítneme.
- Soudíme ho jako dobrý, nebo špatný, příjemný, nebo nepříjemný a vadí nám, když se vyvrbí jinak, než bychom chtěli.
- Nepřijímáme ho takový, jaký je, a protože chceme pořád víc a víc, máme strach, že se flákáme a měli bychom přeci něco dělat.
- Jakmile jsme nešťastní nebo frustrovaní, je to proto, že si v hlavě přehráváme nesmysly, místo toho, abychom věnovali pozornost přítomnému okamžiku před námi.
Představte si před sebou milovanou osobu, které nevěnujete vůbec pozornost. Odmítáte ji a berete jako někoho, kdo za to nestojí. Nepřijímáte ji takovou, jaká je, a ignorujete, i když sedí přímo před vámi. To by nejspíš nebyl dobrý vztah.
Přítomný okamžik samozřejmě není člověk s pocity, tak proč se tím tolik zabývat, že? Možná. Já se jen snažím vám ukázat, že mít dobrý vztah s přítomným okamžikem vede k tomu, že se tolik nestresujete, jste klidnější a spokojenější a máte lepší vztah i s ostatními kolem sebe.
Co můžeme udělat pro to, abychom si s přítomným okamžikem vytvořili lepší vztah?
Chovat se k němu s respektem a dát mu pozornost, kterou si zaslouží.
Koneckonců je to jako se vztahem s kýmkoli jiným. Času máme omezeně, a jakmile ho vyčerpáme, už nedostaneme žádný navíc. Tak se mu trochu věnujte.
Mám pro vás pár tipů:
- Zkuste být v přítomném okamžiku déle. Ať už jde o vjemy kolem vás, to, co fyzicky cítíte, jaký je váš dech nebo myšlenky a emoce, které bloudí ve vaší hlavě. Věnujte jim pozornost a nikam neodbíhejte.
- Vraťte se zpět, když máte tendence z okamžiku odejít.
- Buďte zvědaví a zajímejte se, otevírejte se všemu, co přijde, aniž byste to chtěli měnit.
- Nesuďte tolik a více přijímejte – zkušenosti nemusí být vyloženě dobré a špatné, ale jenom takové, že stojí za pozornost a zájem.
- Jakmile se přistihnete, že se snažíte z přítomného okamžiku dostat pryč nebo jste chyceni v nesmyslných myšlenkových pochodech, zkuste se vrátit zpět a věnovat pozornost měnícímu se okamžiku.
- Když přijde něco nepříjemného, vytrvejte. Neutíkejte pryč, prožijte to s láskou a jemně.
- Sledujte, pozorujte, a když zjistíte, že chcete zase odvést pozornost jinam, tak se vraťte zpátky a zůstaňte.
Nejspíš si brzy všimnete změny ve vašem vztahu s přítomným okamžikem, kdy jste otevřenější, zvědavější, víc přijímáte a jste pozornější. Může to být až transformační. Ve všech oblastech našeho života.
Může to být ale spíš postupná změna, kdy věříte přítomnému okamžiku stále víc a víc a pomalu se mu otevíráte. Přijímáte ho a máte čím dál tím menší strach.
Ať už je to jakkoli, zjistíte, že si vytváříte i daleko větší vztah sami k sobě.
A se vším okolo sebe, pořád.
