Důvodem našeho utrpení je odpor ke změnám. Jenže život je plný změn.
Kdysi jsem změnám odolával a trápil se asi tak jako kdokoliv jiný, postupně jsem se však naučil přizpůsobit. Naučil jsem se flexibilitě. A tohle jsem si uvědomil:
Vše se mění a právě to je to krásné.
Těžkosti životních změn
Co myslím tím, že naše utrpení plyne z odporu ke změnám?
Pojďme se podívat na pár věcí, kvůli kterým si obvykle děláme starosti:
- V práci na vás někdo křičí: Očekáváme, že s námi lidé budou jednat vlídně, spravedlivě a s respektem, ale ve skutečnosti to tak vždycky není. Potom odmítáme realitu a přejeme si, aby bylo po našem. Jsme naštvaní, ublížení nebo uražení.
- Vaše tříleté (nebo třináctileté) dítě neposlouchá: Očekáváme, že se naše děti budou chovat určitým způsobem, ale realita je samozřejmě jiná. A když realita neodpovídá našim očekávání, jsme ve stresu.
- Přijdete o práci: To je obrovská změna, kromě finanční jistoty se týká přímo vaší identity. Pokud jste například učitel a ztratíte svou práci, musíte se teď vypořádat se změnou pohledu sama na sebe. A to může být velmi obtížné. Odolávat těmto změnám (a finančnímu omezení, které ztráta práce znamená), může být opravdu nepříjemné.
- Máte příliš práce a cítíte se přetížení: Chceme mít věci pod kontrolou, jenže to úplně nejde. Nové úkoly, nové informace, nové požadavky, nové nároky… Takové změny jsou náročné, zvlášť když si myslíme, že máme den naplánovaný a najednou to tak není. Pak jsme přetížení a vystresovaní.
- Zemře vám někdo milovaný: Smrt samozřejmě patří až mezi krajní změny, ale co se vlastně změnilo? Daný člověk už není mezi námi (přinejmenším ne jako dosud). Stejně tak je ale bolestivé, že už nejsme tím, kým jste byli, než zemřel. Teď už nejste například manžel, ale vdovec; otec bez své dcery; nebo kamarád, který zůstal sám. Chcete žít jako dřív, ale nejde to; trápíte se a jste nešťastní.
Tohle je začátek. Věci se neustále mění a my jim odoláváme. Náš den se mění, naše vztahy se mění, ostatní lidé se „nechovají jak by měli“, my sami se stále měníme a je složité to všechno zvládnout.
A právě to je na změnách nejtěžší – když nemáme věci pod kontrolou a když nejde všechno podle našich očekávání. Jak to tedy zvládnout?
Krásy životních změn
Se změnami, které jsou pro nás těžké, se můžeme vypořádat mnoha způsoby: zlobit se; křičet; pít nebo brát drogy; cpát se nezdravým jídlem, koukat na televizi a nebo hledat jiná rozptýlení.
Ale můžeme najít i pozitivní cesty, jak zvládat stres, bolest nebo vztek: cvičit, popovídat si o problému s přítelem nebo nějakým způsobem převzít nad situací kontrolu (plánovat, dát se do akce, odhodlat se k obtížnému rozhovoru a problém vyjasnit, …)
Nebo můžeme změnu přijmout.
Pokud jsou změny základem života (vlastně život není nic jiného než změna), tak proč odolávat? Proč to jednoduše nepřijmout a vědomě to neprožít?
Podívejte se na změnu, jak je krásná – je to těžké, protože jsme zvyklí odolávat.
Pojďme dát na pár minut stranou náš odpor a předsudky; a najít tu krásu v životních změnách.
- V práci na vás někdo křičí: Je to zraněná, frustrovaná a rozzlobená osoba, která si vylévá zlost na vás. Marně se snaží převzít kontrolu nad chaosem ve svém životě a stále se jí to nedaří. Umíte si to představit? Cítili jste se tak někdy? Je cosi krásného na našich podobnostech, společných problémech, na našem spojení jakožto lidí. Duševně přijměte tuto krásnou, zraněnou lidskou bytost, prociťte její bolest a mějte s ní soucit.
- Vaše tříleté (nebo třináctileté) dítě neposlouchá: Vaše dítě překvapivě prosazuje svoji nezávislost. Ukazuje vám, že je plnohodnotnou lidskou bytostí a ne jenom robot, který plní příkazy. Byli jste někdy v takovém postavení? Byli jste někdy frustrovaní z toho, že se nad vámi někdo snažil mít kontrolu? V téhle nezávislosti, v tomto bojovném duchu, v této rebélii je krása. A o tom je život (ano, život je změna ale také vzpoura proti kontrole). Usmívejte se, milujte tuto krásu a dejte svému dítěti prostor růst.
- Přijdete o práci: Jakkoliv to může vypadat těžce, je to konec a zároveň začátek. Je to začátek nové cesty, příležitost osvěžit dosavadní život, znovu objevit kdo jste. Spatřete krásu v této příležitosti a také ve svobodě sejít z „obvyklé cesty“.
- Máte příliš práce a cítíte se přetížení: To je vskutku nepříjemné, ale je možné vzdát se chaosu úkolů, informací a požadavků. Nemůžete všechno stihnout najednou, ale můžete nechat jít to „chtění“ mít věci kompletně pod kontrolou. I v chaosu je krása – je plný náhod, je bláznivý, je to život. Podívejte se na svou bolest, když odoláváte a stejně tak i na krásu tohoto boje. Pak si uvědomte, že v daném okamžiku můžete udělat jenom jednu věc. A udělejte ji. Potom ji už nechte být a udělejte další. Tím, že chaos přijmete a najdete v něm zalíbení, se můžete méně stresovat a být méně přetížení.
- Zemře vám někdo milovaný: Možná nejtěžší změna ze všech; je to bezpochyby smutné. Ale smrt je konec, který je nevyhnutelný. Konce jsou nezbytné – jinak bychom si ničeho nevážili, protože to krásné by bylo neomezené. Hranice jsou krásné…a smrt je nejzazší hranice, připomínka toho, že je potřeba si vážit té nádherné věci, které se říká život – a to dokud jej máme. Smrt je také začátek, ne ve smyslu posmrtného života, ale jako začátek pro ty, kteří zůstali žít. Když ztratíme někoho blízkého, je tento konec a podobně jako ztráta zaměstnání také moment znovu objevování. Vypadá to smutně, ale jsme tak přinuceni přehodnotit svůj život a toto přehodnocení je příležitost, která je podle mě krásná. Konečně smrt je samozřejmě příležitostí zavzpomínat na život dotyčného; je to příležitost k tomu být vděčný za to, co nám tu zanechal.
Možnosti, jak najít krásu i v sebenepříjemnějších změnách jsou nekonečné. Věřím, že tyto změny jsou krásné samy o sobě.
I found myself nodding my noggin all the way thohrgu.