Na toto téma existuje mnoho vtipů, z nichž nejméně polovina je vulgárních. Ale následující článek není jedním z nich.
Článek vám ukáže, co je v životě důležité a jak jej prožít, abychom byli na jeho konci spokojení. Pojednává o smysluplném životě, který zůstane v paměti ostatních, až tady nebudeme. Abychom mohli zemřít šťastní, musíme žít život, jenž má smysl.
To se ale snadno řekne a hůře dělá. Pojďme se spolu podívat na skvělý způsob nalezení takového smyslu, abyste s ním mohli spojit váš každodenní život a všechno co děláte.
Nejprve se zeptáme proč
Ale úplně nejdřív si odpovíme na logickou otázku: „Proč na tom vůbec záleží?“
Na chvíli se zamyslíme, jaký život vlastně vedeme: ráno vstaneme, uděláme, co musíme. S trochou štěstí nám zůstane nějaký čas na odpočinek, koníčky nebo strávíme zbytek času s našimi blízkými. A takto se to v nekonečných obměnách neustále opakuje, dokud nezestárneme.
A co se stane pak? Ohlédneme se zpět za našimi životy a možná si budeme přát pár věcí změnit nebo budeme litovat toho, co jsme neudělali. Ale jakmile překročíme určitý bod na naší životní ose, bude už příliš pozdě. Přesně tomu se věnuje tento článek: změňme náš život, než bude příliš pozdě.
Perspektiva
Teď se zamyslíme nad tím, co je důležité. Při pohledu zblízka nám připadá důležité vše, co právě děláme. Ale když trošku zpomalíme a podíváme se na náš život s odstupem, zjistíme, že tyhle drobnosti se stávají méně důležitými. Zvětšíme odstup a spatříme celý les a pak ještě dál a teď se objevuje celý kontinent. Nebojte se a jděte ještě dál a uvidíte naši Zemi, sluneční soustavu, galaxii – a teď už nic v našem životě není doopravdy důležité.
Samozřejmě, potřebujeme tu správnou perspektivu. Jak ji nejlépe získat nám radí slavná poučka od Stephena Coveye: začněte tím, že se zamyslíte nad koncem. To v podstatě znamená, zamyslet se nad tím, co bychom rádi o sobě slyšeli od ostatních po naší smrti. Chceme, aby řekli, že jsme byli velkorysí, milující, dobročinní? Že jsme dokázali velké věci nebo třeba našli lék na rakovinu?
Musíme tedy žít tak, jak si přejeme, aby na nás bylo vzpomínáno. A to každý den, každou minutu, počínaje touto chvílí.
Smysluplný život – jak na to
Tady je pár rad, jak lze žít smysluplný život (už jste určitě přemýšleli, kdy ten seznam přijde!):
- Váš smysl. Začněte tím, že využijete 10 minut vašeho života, abyste na nějakém klidném místě zavřeli oči a přemýšleli. Zeptejte se sami sebe: Jak vlastně chci, aby si mě lidé pamatovali? Co bych rád slyšel ostatní říkat na svém pohřbu? Přemýšlejte 10 minut a pak si sepište své odpovědi. Může to být 10 různých věcí nebo třeba jen 1.
- Sepište to. Nebojte se napsat váš cíl (nebo jak byste chtěli, aby si vás lidi pamatovali) na list papíru. Napište to na stroji nebo třeba krasopisem, na tom vážně nezáleží. Ale sepište to pěknými velkými písmeny. Toto je smysl vašeho života. Připněte jej na nějaké viditelné místo nebo třeba na vaši plochu na počítači, abyste si jej mohli snadno připomenout každý den.
- Ranní rituál. Každé ráno, když při východu slunce (nebo třeba každý den v pravé poledne, na tom nezáleží) se podívejte znovu na ten váš smysl života, nahlas ho přečtěte a zamyslete se. Znovu se zeptejte sami sebe: Co můžu dnes udělat, abych naplnil svůj smysl života? Přidejte si to na seznam povinností – i kdyby to mělo být něco banálního jako třeba „Usmát se na kolegy v práci“ nebo „Obejmout mé děti“.
- Slaďte se s novým cílem. Pokuste se přiblížit vše, co děláte, vašemu vysněnému cíli. Opakujte si svůj smysl po celý den. Pokud vám to pomůže, můžete si nastavit každodenní emailové upomínky. Po chvíli se váš nový účel stane vaší součástí.
- Večerní rituál. Než večer ulehnete, podívejte se zpětně na celý uplynulý den, co jste dělali a co jste všechno dokázali. Můžete si o tom začít psát deník (nejlepší způsob, ale to záleží na vás). Znovu si vzpomeňte na váš smysl a popřemýšlejte, jak by se dal dnešní den prožít lépe. Pak zkuste přijít na to, jak by se dal zlepšit zítřek.
Těchto pár snadných rad opravdu není těžké dodržet. Bude asi chvíli trvat, než si vytvoříte vaši životní cestu, ale když se soustředíte, dojdete k cíli. A váš život konečně bude mít smysl, budete žít spokojeně a s trochou štěstí i spokojení zemřete. Ať je váš život smysluplný.
Pro ty zvídavější z vás jsem sepsal i svůj životní účel (může se změnit):
Leův smysl života
Byl to skvělý otec.
Učinil svou ženu šťastnou.
Byl to dobrý a soucitný člověk.
Dokázal zlepšit životy ostatních (zvláště těch v nouzi).
Byl to skvělý spisovatel.
Byl šťastný.
Moc mě to zaujalo dík za inspiraci.)
Asi nesouhlasím s tím, že máme žít život jen proto, aby nás po smrti někdo chválil nebo nás někdo hodnotil, stejně nás ohodnotí každý individuálně a přesto, že jsme se snažili budou se jednotlivá hodnocení lišit. Takže bych větu v Perspektivě změnila: „Měli bychom žít, tak jak si my přejeme.“ Jinak nebudeme žít podle svých představ, ale budeme se snažit naplnit představy druhých o nichž vlastně nic nevíme pouze se (většinou) domníváme jaké jsou…na to navazuje hlavně dobře komunikovat :)
…přesně tak… :-) žít musíme a to i mnohdy když nechceme, po smrti nás čeká přesně to po čem všichni cely život toužíme :-)
A to je jako co? Spíš bychom si měli uvědomit, že život je skvělej a že vlastně život není utrpení, je to už to nebe na které čekáme a smrt je jen další bod od kterého se dostaneme dál, za horizont…
Je to taký pohľad na koniec…keď vidím kam sa chcem dostať, viem každý deň pre to urobiť krok a priblížiť sa:)..prosto len každý deň spraviť k tomu krok:)
Mám u prdele co budou říkat na mém pohřbu,zdechneš a už tu nikdy nebudeš takže mě vyližte prdel.
To máš pravdu 100 %