Jedna věc, které jsem si na sobě za posledních několik měsíců všiml a vidím ji i u druhých lidí, je, že si často myslím, že moje přemýšlení a názory jsou ty jediné správné.
Vsadím se, že to znáte.
Máme to tak všichni. Pokud si zrovna nelámeme hlavu tím, jestli to, co děláme, je v pořádku, předpokládáme, že náš způsob je ten správný. Je to zvláštní. Někdy mám dokonce pocit, že děláme obojí najednou.
U mě to je v dohledné době toto:
- Odsuzuji lidi, kteří nejedí tak zdravě jako já. Především ty, kteří jedí ve Fast Foodech.
- Koukám na lidi, kteří cestují s velkými kufry, a říkám si, že si to mohli zařídit jednodušeji jako já s jedním malým báglem.
- Odsuzuji také ty, kteří necvičí, a myslím si, že to, jak cvičím já, je správně.
- Připadám si lepší než ti, co kouří. (I když jsem dřív kouřil také.)
- Směju se lidem, kteří koukají na filmy, poslouchají často hudbu nebo sledují každý den televizi. (Ačkoli jsem nebýval jiný.)
- Odsuzuji hipstery, internetové závisláky, hráče počítačových her, kulturu startupů, rasisty, šovinisty, žrouty, lidi, co mají na svých webových stránkách reklamy, řidiče náklaďáků, lidi, kteří jsou až moc na sociálních sítích, bordeláře, lidi, kteří nejsou pečliví a neorganizovaní, lidi, kteří nemají finance pohromadě, lidi, kteří jedí až moc masa a sýra…
Jinými slovy odsuzuji svým způsobem každého, kdo je jiný než já. A mám ten pocit, že to tak dělají všichni. Pokud někdo dělá něco jinak než vy, odsoudíte ho. Váš způsob je ten správný. Nebo spíš můj způsob.
To je samozřejmě jenom přirozená reakce ohledně lidí, kteří jsou jiní než my. Když se nad tím tak zamyslíme, náš způsob rozhodně nemůže být tím jediným správným. Ostatní mají jiné zájmy, cíle a životy a na světě by byla sakra nuda, kdyby všichni dělali všechno stejně.
Chceme se odlišit. Chceme různé nápady. Chceme setkání různých kultur a myšlenek. Neustále chceme být vystaveni proudům všelijakých vjemů.
A tak vás prosím, abyste dávali pozor na momenty, kdy si myslíte, že váš způsob je lepší než ostatních. Všímejte si těch okamžiků a zkuste brát způsoby života a cesty druhých víc vážně. Může být jejich způsob stejně dobrý jako váš?
Jak se můžete zbavit posuzování a být naopak zvídavější a objevovat? Sám na tom pracuji a moc mi to nejde, ale nevzdávám to.
Zdravím,
velmi pěkně napsaný článek, myslím si, že okolo nás je spousta lidí, kteří si myslí, jak jejich způsob konání, přemýšlení je ten správný. Není to podle mého názoru však nic zlého. Myslím, že jde vždy jen o úhel pohledu každého z nás a my bychom se měli snažit vzájemnému porozumění.
Svým způsobem je nám to předáváno odmala – televizí, rodiči. Všechno bylo nějaké, ať už zlé, špatné, dobré. Potom jsme se naučili přisuzovat to všem ostatním. Podle mě je to jen v tom, že se neumíme dostatečně vcítit do druhých lidí. A v neposlední řadě nám vždycky v tomto „napomáhá“ i to naše ego.
Mějte se hezky.