Před méně než deseti lety byl trend vytvořit si pasivní příjem, všechno oddelegovat a bydlet na pláži, zatímco se na účtu kupí peníze.
Myšlenka byla taková, že méně práce je lépe a že automatizace je skvělé řešení. I já sám jsem se tím nechal na nějakou dobu strhnout, takže nikoho nesoudím.
Řekl bych ale, že existuje i jiný způsob: dělat věci sám a opravdu se zajímat o svou práci.
Jako když starý truhlář tráví dny, i týdny prací na jednom jediném kousíčku dřeva, protože chce vytvořit něco užitečného, krásného a smysluplného. Ne masového, ne z továrny, ne bezmyšlenkovitě sešroubovaného a prodejného. Něco, co druhé obohatí.
Jako když spisovatel vloží do své knihy celou svou duši, nejde mi o to být rychlokvaška a autor bestselleru rok co rok, ale opravdu změnit způsob, jakým někdo vidí svět.
Jako když zaměstnanec ve firmě nechodí do práce jenom od osmi do pěti, ale chce přispět, dělat práci, na kterou může být hrdý, a vytvořit něco silného a pustit to do světa.
Jako když umělec nebo tvůrce, jakýkoli podnikatel, kouč, atlet, rodič nebo automechanik dává úsilí do své práce, protože z toho úsilí vznikne něco, co má smysl.
Proč ztrácet čas něčím, na čem vám nezáleží, co vás nezajímá? Život je příliš krátký. Možná by nebylo od věci dělat něco, na čem vám záleží, na čem záleží těm, pro které to děláte.
Práce, na které mi záleží
Nejsem dokonalý. Častokrát jsem udělal práci ne příliš kvalitně, nedal jsem tomu všechno a zajímal jsem se spíš o svůj vlastní růst než o to, aby to za něco stálo. Ale pak jsem se začal starat víc o kvalitu a byl to neuvěřitelný rozdíl.
Rozhodl jsem se strávit rok psaním knihy, nejenom vyplivnutím nějakých slov, ale prací s lidmi, kterým jsem ji dal číst a sledoval jejich reakce. Sledoval jsem, jestli to mělo význam. Několikrát jsem ji přepsal. Vydal jsem jí postaru, na vlastní náklady a zaplatil mnohem víc, než bylo nutné, aby byla kvalita co nejvyšší.
Jakmile vypadal e-book špatně, vzal jsem si ho k sobě a udělal to sám, přepisujíc každé písmenko a vylepšujíc každý detail, aby byl pro čtenáře skvělým zážitkem.
Když se mi nezdál obal knihy, nechal jsem ho vyměnit (za dvojnásobnou cenu) za kvalitnější papír, aby to bylo pro čtenáře lepší.
Přemýšlel jsem také nad zvýšením počtu členů mého programu Sea Change, ale vyhnul jsem se tomu a zaměřil se na práci s komunitou, abych viděl, jestli jim všechno slouží, jak má, a mohl neustále zlepšovat.
Dělám to tím těžším způsobem. Ručně a spoluprací s druhými, kteří tvrdě dřou, protože jim na tom záleží stejně jako mně. To, že se zajímám, změnilo všechno a doufám, že to tak je i vůči lidem, pro které to dělám.
