Štěstí – 4. stránka

Protiprokrastinační výzva!

Tenhle měsíc nakopněte prokrastinaci do zadku!
A ne, tenhle článek si nebudete číst později!

Jsme oběťmi svojí prokrastinace. Pronásleduje nás denně a způsobuje, že odbíháme od úkolů, které opravdu potřebujeme udělat. Raději věnujeme pozornost něčemu jinému, pracujeme na jiném a projíždíme e-maily. Všechno kromě toho, na čem záleží nejvíc.

Prokrastinace nás ovládá už příliš dlouho.

Tenhle měsíc se jí postavíme. Je to moment, kdy jí místo útěku budeme čelit.
Jste na tuto výzvu připraveni? Ano, jste. A ne, opravdu to nemůžete udělat jindy.
Dávám vám tuhle výzvu a vy ji budete dodržovat celý jeden měsíc.

Funguje to takto:

1. Udělejte veřejně závazek (na sociálních sítích, před přáteli, rodinou, kolegy, jak chcete), že se budete každý den vědomě vyhýbat prokrastinaci.
2. Každý den si vymezte 5 minut na sezení s prokrastinací (o sezení vám řeknu hned v dalším bodě).
3. Vyberte důležitý úkol, na který se chcete soustředit, zbavte se všeho, co vás ruší, a nedělejte nic jiného než nejdůležitější úkol dne nebo ten, který byste normálně odkládali.
4. Nemůžete během těchto pěti minut přebíhat k jinému úkolu. Nemůžete rychle odběhnout jinam, byť na chvilku. Nemůžete se zvednout a jít poklízet. Můžete jen sedět a dělat ten jeden úkol, který je nejdůležitější. Nebo jenom sedět a nedělat nic.
5. Jakmile budete mít potřebu odbíhat, neposlouchejte ji. Jen ji pozorujte. Sledujte, nechte ji, aby vás pohltila, a pak sledujte, jak mizí. A pokračujte dál ve svém úkolu.
6. Čas uběhne velice rychle a najednou zjistíte, že už je 5 minut pryč. To je úspěch. Můžete pokračovat, pokud budete chtít, nebo si dát přestávku a pak se k úkolu vrátit, ale nemusíte. Pro úspěch stačí jen 5 minut denně.
7. Ano, tato cvičení dělejte i o víkendu.

To je ono. Udělejte závazek, vyberte každý den jeden úkol, nařiďte budík, a buď na něm pracujte, nebo jen seďte a pozorujte svoji potřebu odběhnout k něčemu jinému. Jednoduché, ne?

Nejspíš vám dojde, jak moc často přichází potřeba otočit pozornost jinam. To je normální. Tato cvičení vám pomohou si to uvědomit a čelit tomu místo útěku, na který jste zvyklí.

Dojde vám také, že potřeba přejít k jiné činnosti není žádná velká věda. Prostě se to děje. Utíkáme, protože máme strach, ale ve skutečnosti to tak děsivé není. Není důvod k panice. O nic nejde.

Možná zjistíte, že jste schopni toho zvládnout poměrně dost, když neutíkáte. Projekt se posune dál. Máte najednou pod kontrolou svůj rozvrh a time-management. Konečně dokončíte to otravné papírování. To důležité je hotové, což je skvělé.

Použil jsem tuto metodu, abych se zlepšil ve svém soustředění, a teď takhle cvičím několikrát denně. A ještě úžasnější je, že se vědomě můžu s potřebou utíkat vypořádat například tělesným cvičením, čtením, vařením a dalšími činnostmi.

Ne, nejsem vyléčený z prokrastinace. Nemyslím, že to je úplně možné. Vím ale, že s potřebnou odbíhat se dá pracovat a že se umím soustředit, když chci. To mi změnilo život. A vám může také.

Pro ty, kteří zápasí se životem

Na Twitteru jsem narazil na člověka, který se trápil tím, že nemá dost přátel, rodiny, motivace, sebevědomí a odvahy.

Soucítím s ním, protože vím, jaké to je. Cítit se špatně, dole a nemít vůbec důvod pokračovat. Zažil jsem tenhle pocit už hodněkrát.

A tak píši tenhle post i pro něj a pro všechny, kteří to zažívají.

Bojujete a možná se i trápíte. A to je těžké. Člověk může mít pocit beznaděje, samoty a bezmoci.

Je to opravdové a bolestivé. Ale jak se z toho dostat, když člověk nemá absolutní motivaci ke změně? Jak si udělat přátele, kteří vám pomohou, když nemáte sebevědomí a nevěříte si?

Je mi líto, že trpíte a bojujete. A vězte, že když se cítíte osaměle, nejste sami. Já na vás myslím a jsem s vámi. Jsem s vámi propojen, protože to sám znám a zažil jsem to. Sdíleli jsme bolest, beznaděj a osamocenost.

A nejsem to jenom já. Každý člověk tohle někdy cítil, bolest, beznaděj a samotu. Všechny nás to spojuje. Cítíme se sami, a to je právě ten okamžik, který nás spojuje.

Pocit samoty, odpojení od ostatních je iluze. Vím, že jde o iluzi, která se zdá být opravdová. Ale není.

Zamyslete se. Podporují vás milióny, ne-li miliardy lidí. Používáte elektřinu, kterou zajišťují elektrické společnosti s tisíci zaměstnanci, kteří pro vás pracují. Pijete vodu, kterou vám zajišťují další tisíce lidí. Jíte jídlo, které vypěstovaly a sklidily tisíce lidí. A přivezly vám je na silnicích, které postavily tisíce lidí. V autech (na lodích, náklaďácích, v letadlech), které také postavily tisíce lidí. Nosíte oblečení, používáte technologie, sedíte na nábytku, všechno postavené a přivezené k vám díky tisícům lidí. Všechny tyhle tisíce a tisíce lidí jsou samy podporovány tisíci lidmi.

Podporují vás milióny lidí a tyto milióny podporují další milióny. Celý svět podporuje sám sebe. Stali jsme se lidmi, kterými jsme jenom díky podpoře ostatních. Sdílíme nápady, učíme se jeden od druhého, jeden druhému sloužíme.

Věřím tomu, že to je zázrak. Jsme podporování zázračnými propojeními jeden k druhému. Cítíme se sami, ale je to iluze.

Způsob, jak se z boje a bolesti dostat, je otočit se k nim zády a podívat se kolem sebe. Kdo další okolo vás trpí? Jak jim můžete pomoci? Jak jejich bolest můžete zmírnit, jakkoli?

Tím, že se otočíte ven, k bolesti ostatních, můžete naplnit svoje srdce láskou a přát jim jenom to nejlepší. Tím, že se jim otevřeme, naplníme svoje srdce láskou. Myslím si, že to je také zázračné.

Nemohu vás zbavit bolesti, ale mohu vám nabídnout 2 zázraky. Lásku, která přijde, když se otočíte k ostatním lidem, a spojení, které máme s druhými na téhle planetě. Cítím, že jsme spolu propojeni a moje srdce je plné lásky. K vám.

Jak si rychle pomoci

1. Poděkujte všemu a všem, i těm, kteří vám ubližují a jsou na vás zlí.
2. Zeptejte se, jak můžete využít dnešní den.
3. Podívejte se na tenhle okamžik jako na ten nejdůležitější na světě. Nečekejte na to, až budete šťastní.
4. Dělejte vše z lásky k druhým a sobě.
5. Dobré návyky získáte postupnými kroky. Nebojte se požádat o pomoc.
6. Cestujte nalehko, neberte si sebou tolik strachů.
7. Překonejte prokrastinaci tím, že se zaměříte na jeden úkol, neutíkejte od nepříjemného.
8. Dělejte jednu věc po druhé.
9. Nekoukejte na nekomfort jako na velký problém.
10. Zeptejte se sami sebe, jak nejlépe chcete prožít něco tak vzácného, jako je váš vlastní život.

Způsob, jak najít rovnováhu

Nehledě na poměrně nic neříkající název tohohle článku je rovnováha v práci a životě něco jako mýtus.

Je pravda, že moc pracujeme a nemáme čas na nespočet věcí, které bychom chtěli dělat, jsme pořád unavení, jíme tak, aby to bylo co nejpohodlnější, místo toho, abychom si dali něco, co nás skutečně vyživí. A nikdy nemáme chvilku klidu o samotě. Ale to je přeci život, který chceme, ne?

Ok. Možná by to chtělo trochu upravit. Práce, život, studium, vztahy a zdraví jsou ve skutečnosti to samé. Rovnováha proto není asi to správné slovo. Lepší je říct, že nastavíme život tak, abychom šli za svými nejvyššími cíli. To není špatné, že?

Kamarád se mě nedávno zeptal, jakým způsobem dávám dohromady svůj osobní život a všechny projekty, což mě donutilo se zastavit a zamyslet. A právě ten moment, kdy jsem se zastavil a přemýšlel, byl klíč k tomu na to přijít.

A tady je způsob, který používám:

1. Dávejte si pravidelně pauzy. V našich životech jsme natolik „busy“ a chyceni v tom, co děláme, že nemáme ani čas přemýšlet. Proto jsem si do života vsunul různé přestávky, abych měl čas na zamyšlení. Jaké přestávky to jsou? Například ranní meditace, pití kávy se zápisníkem v ruce, ranní sprcha, procházka, čaj nebo jogging, návštěva známých společně s mojí manželkou nebo návštěva kamaráda. To jsou momenty, kdy přemýšlím nad svým životem. Zastavujte se takhle pravidelně a vytvořte si pauzy.

2. Získejte perspektivu. Když už se zastavíte, poodstupte trochu dál a podívejte se na váš život z větší perspektivy. Co teď děláte? Kým chcete být? Rozhodujete se na základě celého obrazu, který vidíte? Jaké jsou vaše priority? Žijete podle nich? Nemusíte přemýšlet během svojí pauzy nad vším najednou. Spíš použijte chvilky pro sebe tak, abyste se postupně zamysleli nad jednou věcí, pak nad druhou, atd…

3. Přenastavte to. Pokud zjistíte, že trávíte až moc času na počítači místo toho, abyste byli se svými dětmi, všimněte si toho. Když uvidíte, že některé důležité projekty jsou odkládány nebo že nemáte čas cvičit nebo jste praštili s dietou a smířili se s tím, poznamenejte si to. A zamyslete se nad tím, co můžete upravit a změnit.

4. Nyní si zablokujte čas. Udělat si poznámku a uvědomit si, co se vám nelíbí, co je skvělé, ale bez akce je to zbytečné. Co můžete udělat pro to, abyste změnili to, jak trávíte svůj čas? Udělejte si závazek a napište si to do kalendáře. Ne ten, který porušíte a budete místo toho surfovat po internetu. Závazek, který splníte. Pokud chcete například víc cvičit, domluvte se napevno s kamarádem, že budete chodit běhat nebo posilovat, dělat jógu nebo budete chodit do posilovny, kam jste se na rok zapsali a ještě tam nikdy nešli. Udejte si pevný den a čas. Pokud chcete pracovat na projektu, dejte si schůzku v čajovně nebo knihovně na 3-4 hodiny a pracujte. Nebo si zablokujte celý týden na psaní knihy. A řekněte to někomu. Nejlepší je se zavázat k tomu, že jim to na konci týdne pošlete. Opravdu si dejte jasný termín.

To je ten nejlepší způsob. Čtyři kroky, které pravidelně opakujete.

Život je o neustálém upravování, změně pozic. Záleží pouze na tom, jestli měníte věci kolem sebe vědomě, nebo ne.

Jednoduchý návod na život

„K životu nám stačí základní instinkty a několik jednoduchých pravidel.“ ~Ralph Waldo Emerson

Život může být až neuvěřitelně komplikovaný, když mu to dovolíte. Navrhuji zjednodušovat.

Citát Thich Nhat Hanha, který jsem si vypůjčil, je snad nejkratším návodem, který budete kdy potřebovat:

„Usmívejte se, dýchejte a zpomalte.“

Pokud žijete podle těchto 5 slov, daří se vám nejspíš dost dobře. Pro ty, kteří ale potřebují trochu pomoc, jsem vybral několik kroků, které jsem se doteď naučil. A udělal z nich takový návod a upomínku sám pro sebe.

A jako vždy je povoleno tato pravidla ohýbat podle svého. Život by bez toho byl beztak nuda.

NÁVOD

méně televize, více čtení
méně nakupování, více pobytu venku
méně nepořádku, více prostoru
méně spěchu, více klidu
méně spotřeby, více tvoření
méně nezdravého, více skutečného jídla
méně zdlouhavých úkolů, více efektivity
méně ježdění, více chůze
méně hluku, více samoty
méně soustředění na budoucnost, ale více na přítomnost
méně práce, více hraní
méně obav, více úsměvů
dýchejte

Přestaňte o tom číst, udělejte to!

Víc se toho učíme děláním než čtením.

To zní trochu zjednodušeně, ano, protože čtení nás toho může tolik naučit, ale je to praxe, co nám dá nejvíc. Jde o vcelku neškodnou větu, ale zamyslete se: Děláte to? Jdete do akce, abyste zlepšili svůj život?

Studie ukazují, že nejlepším způsobem, jak se naučit na zkoušku, je nečíst a opakovat, ale položit knihu, snažit se zopakovat, co jsem četl/a, a pak to napsat na papír. Je to daleko efektivnější.

A co ve vašem běžném životě? Tam to funguje úplně stejně.

Pokud chcete zlepšit nějakým způsobem svůj život, zjednodušit ho tím, že budete skromnější, že začnete cvičit nebo jíst zdravě, že se naučíte nové návyky, abyste byli produktivnější, tím, že budete pozitivnější a budete víc soucítit, jděte do akce. Je to právě ona, která vás k osvojení dovednosti dovede.

A to vás žádné čtení na světě nenaučí. Musíte věci dělat.

Takže projíždění nespočtu článků a knih o tom, jak si pomoci, je skvělé – několik jsem jich sám napsal – ale pamatujte, že to je pouze první krok.

Musíte dát posty o osobním rozvoji stranou, jít pryč od počítače nebo knihy a dát se do akce. Dnes.

Pouze děláním se skutečně věci naučíte.

Čtení ale pomáhá. Nejdřív vám pomůže pochopit, co dělat, a pak vás motivuje, když už na sobě pracujete. Ale akci to nenahradí.

Takže dočtěte tenhle článek a jděte pracovat na tom, co se chcete naučit. Co chcete umět.

Tři tajemství spokojeného života

Všichni víme, že za peníze si štěstí nekoupíme… ale občas se chováme, jako by nám k naprostému štěstí chybělo jen těch pár korun.

Byli jsme vychováni tak, že prostě chceme být bohatí (i když víme, že nás to neučiní šťastnými). Toužíme po nejnovějším telefonu nebo doplňku, o kterém nám televize říká, že ho potřebujeme. Takže musíme vydělat více peněz, protože pak určitě budeme mít ten skvělý život.

Ale ono nám to spokojenost nepřinese. Nezáleží na tom, kolik vyděláme, kolik máme na účtu nebo kolik stála naše krásná auta, oblečení a hračky, protože nic z toho nás nedělá šťastnějšími. A smutné je, že v mnoha případech strávíme roky honbou za luxusem, než nám tato stará pravda dojde.

Takže co nás tedy spokojenými udělá? Naštěstí existují tři věci, které jsou úplně zadarmo. Toto bylo dokázáno i vědecky a to průzkumy, které podstoupily stovky tisíc lidí. Lidé odpovídali na jednoduché otázky o tom, co mají, jak žijí a jak jsou šťastní.

A tady jsou tři tajemství spokojenosti:

Zdravé vztahy. Každý jednotlivý člověk potřebuje být v kontaktu a mít důvěrné vztahy s ostatními lidmi. Parta dobrých přátel, manželský svazek nebo i dobré vztahy v rodině jsou tím nejdůležitějším faktorem ke spokojenosti. Jak na to? Zkuste dnes strávit nějaký čas se svými blízkými, řekněte jim, co pro vás znamenají, naslouchejte jim a upevněte tak pouta, která s nimi máte.
Pozitivní myšlení. Je jasné, že já sám jsem velkým zastáncem pozitivního myšlení, jako nejlepší cesty k dosažení všech vašich cílů. A stejně snadno může vést i ke spokojenosti. Podle optimistického přístupu a sebeúcty lze velmi snadno poznat spokojeného člověka. Šťastní lidé bývají často více energičtí, jsou pány svého osudu a mají pozitivní pohled na život. Jak na to? Zapojte pozitivní myšlení do vaší životní filosofie. Začněte tím, že vymažete všechny negativní myšlenky a nahradíte je pozitivními. Místo „to nezvládnu“ si řekněte „to zvládnu“. Zní to trochu otřepaně, ale mně to pokaždé fungovalo.
Flow. Na internetu v poslední době velice populární fenomén je vlastně stav, do kterého se dostaneme, pokud se dokážeme plně soustředit na práci nebo úkol. Jsme jím natolik pohlcení, že ztratíme přehled o čase. Když si najdete práci a koníčky, které vás do takového stavu dostanou, s největší pravděpodobností vás dokáží dovést ke spokojenosti. Největší radost lidem nepřináší bezduchá pasivita, ale právě zaujetí a řešení smysluplných problémů. Jak na to? Najděte si zajímavou práci. Ne vážně, tohle je extrémně důležité. Najděte si zajímavé koníčky. Vypněte televizi (ta představuje pravý opak konceptu Flow) a jděte dělat něco, co vás dokáže skutečně zaujmout.

Teď už znáte tři tajemství spokojeného života, tak tuto příležitost nepromarněte!

5 principů pro bezstarostné rozhodování

Jak vybrat tu správnou cestu, když stojíte na rozcestí?

Jak se rozhodnout, máte-li dvě nebo více možností, které se zdají být stejně dobré?

Postupně jsem se naučil principům rozhodování bez starostí. Našel jsem způsob, jak si vybrat a bezstarostně proplouvat nekonečným proudem rozhodnutí, který musíme absolvovat každý den, aniž bychom příliš váhali nebo byly ochromeni strachem.

Pojďme se nyní podívat na to, jak se jednoduše rozhodnout, dát věci volný průběh a zbavit se jakýchkoliv pochybností:

1. Neusilujte o dokonalost.

Nikdy nebudeme dělat dokonalá rozhodnutí a snaha taková rozhodnutí činit, nás akorát ochromuje.

2. Získejte více informací.

Nedovolte, aby vás to příliš zdrželo, ale pravdou je, že rozhodnutí často odkládáme, protože nemáme potřebné informace. Zeptejte se sami sebe, jaké informace k rozhodnutí potřebujete? Můžete je získat? Pokud ano, sežeňte je hned — hlavně však nedovolte, aby vás chybějící informace v rozhodnutí zdržovaly.

3. Vyzkoušejte metodu pokus-omyl.

Nemáte-li dostatek informací — a není to neobvyklá situace — prostě se nějak rozhodněte. Vážně nezáleží jak, upusťte od snahy dělat za každou cenu správná rozhodnutí a zkrátka zvolte jednu z možností. Pak možnost chvíli testujte a uvidíte, co se stane. Takovému postupu se říká metoda pokus-omyl a často jde o nejlepší způsob, jak získat potřebné zkušenosti. Něco vyzkoušíme, vidíme, jak to funguje, a propříště máme nové informace, které nám pomohou k tomu, aby naše budoucí rozhodnutí byla lepší. Pokud se na to díváte takto, všechna rozhodnutí jsou jen řadou pokusů a omylů, přičemž nezáleží na jejich výsledku, protože jakýkoliv výsledek je dobrou zkušeností.

4. Zapojte intuici.

Váháte-li a nemáte dostatek informací, zbavte se pochybností a prostě se rozhodněte. Jakým způsobem se rozhodnout? Můžete si hodit mincí, ale také můžete dát na své instinkty. Co vám našeptává intuice? Začněte jí naslouchat — často jde o nevědomé rozhodnutí založené na velkém množství faktorů, které vědomě nedovedeme zvážit a tak naše podvědomí přijde s okamžitým rozhodnutím. Intuice se může mýlit, ale i tak je to v pořádku: z výsledků se poučíme, ať už dopadnou jakkoliv. Jednoduše se učte naslouchat své intuici a následovat její hlas.

5. Zbavte se pochybností.

Vyzkoušíte-li si tyto principy, zjistíte, že se není čeho obávat. Nepotřebujete být dokonalí a špatným rozhodnutím svět končí jenom velmi zřídka (alespoň doteď žádné rozhodnutí ke konci světa nevedlo). A i když dějiny jsou plné mrtvol, které udělaly špatné rozhodnutí, stále je zde milionkrát více rozhodnutí, které nemají žádné špatné důsledky. Špatné rozhodnutí vás obvykle nezabije, jen vás něco naučí. Takže se zbavte pochybností a zkrátka si vyberte.

Zkoušejte a dejte tomu volný průběh.

Jakmile se začnete učit vzdát se dokonalosti a pochybností a začnete na rozhodnutí koukat jako na určitý experiment, budete se s praxí zlepšovat. Naučíte se rozhodovat lépe, rychleji a s větším zapojením intuice. Brzy budete svými každodenními rozhodnutími proplouvat zcela bez problémů. Nejprve se na bezstarostné rozhodování zkuste zaměřit vědomě, mějte na paměti všech 5 výše uvedených principů, a postupem času to půjde stále snadněji.

Rozhodování je něco, co děláme celý život a proto by to pro nás nemělo být složité. Avšak naše mysl má sklon aktuální rozhodnutí přeceňovat a myslet si, že jsou neuvěřitelně důležitá — pravdou však je, že jen zřídkakdy jde o tak velkou věc. Nejde o kubánskou krizi — nerozhodujeme o osudu národů. Vnímejte rozhodnutí jako příležitost ke zlepšení a budete šťastní za každé bezstarostné rozhodnutí, které vám přijde do cesty.

Jediný návod ke štěstí, který kdy budete potřebovat

Největším životním cílem některých z nás je štěstí.

Ať už hledáme naplnění v práci, ve spokojených vztazích nebo ve svých koníčcích, všichni se snažíme dosáhnout štěstí.

A právě toto hledání štěstí může být celoživotní, především pokud vidíme štěstí jako něco, co získáme při dosažení nějakých cílů. Ať už to je pěkný dům, perfektní partner(ka) nebo vrchol kariéry, při dosažení takových cílů často nejsme šťastní a místo toho hledáme štěstí v dalších cílech.

Štěstí by ale nemělo být něco, k čemu se možná někdy v budoucnosti dostaneme. Štěstí by mělo být tady a teď, v tom, čím jsme právě teď, s lidmi, které známe. A pokud neděláme to, co nás činí šťastnými s lidmi, kteří nás v tom podporují, pak je právě teď čas jednat. Právě toto je jednoduchý recept na štěstí.

Nečekejte, až si vás štěstí najde. Najděte ho sami.

Níže vypisuji seznam věcí, které můžete udělat ještě dnes a s jejich pomocí své štěstí nalézt. Nemusíte je dělat hned, ale alespoň většinu z nich byste měli udělat dříve nebo později udělat. Radši dříve než později. Vyberte si jednu nebo dvě a začněte už dnes.

Žijte v přítomnosti. Nemyslete na to, jaké velké věci dokážete v budoucnu. Nelpěte na tom, co jste udělali nebo neudělali v minulosti. Naučte se žít tady a teď a užívat si života a vší krásy na světě tak, jak je dnes.
Spojte se s ostatními. Z vlastních zkušeností můžu říct, že máloco dokáže přivést ke štěstí tak dobře jako spojení se s ostatními lidskými bytostmi, rozvíjet s nimi vztahy… Zde je pár tipů, jak na to. (http://zenhabits.net/how-to-connect-with-humanity-when-you-feel-all-alone/)
Buďte s lidmi, které máte rádi. Může se zdát, že je tento bod vlastně úplně stejných jako ten předchozí ale ve skutečnosti je to pouze rozšíření stejného nápadu, jeho specifičtější využití. Trávení času s lidmi, které máte rádi je pro štěstí extrémně důležité, a přitom je neuvěřitelné, jak často lidé dělají přesný opak a tráví čas sami nebo s lidmi, které až tak rádi nemají. Snažte se naplánovat si dostatek volného času s lidmi, které máte rádi. Ještě lépe, udělejte si z toho nejdůležitější část dne. V mém případě část mého času sebere práce, ale zbytek dne se věnuju své rodině. A víkendy mám vyhrazené pouze pro rodinu. Tím, že si takovým způsobem vyhraním dostatek času, aby se mezi mě a mé nejmilejší nic nedostalo, si zajišťuji štěstí.
Dělejte to, co máte rádi. Co vás baví nejvíce? Vzpomeňte si na čtyři nebo pět svých nejoblíbenějších aktivit a založte si na nich den. Každý den. Pokuste se zbavit všeho ostatního do takové míry, jak to jenom bude možné. V mém případě jsou tyto aktivity trávení času s rodinou, psaní, čtení a běh. Těmto aktivitám se věnuji každý den a málokdy něčemu jinému. Může vám nějakou dobu trvat dostat svůj čas do stavu, kdy se budete věnovat jen takovému zdravému jádru (mě zabralo několik let, než jsem se naučil odpovídat „ne“ na věci, které se na tento seznam nedostaly), ale rozhodně to stojí za jakoukoli vynaloženou námahu.
Soustřeďte se na to dobré. V životě každého jsou pozitivní i negativní chvíle – jestli jste šťastní nebo ne závisí ve velké míře i na tom, na které stránky svého života se soustředíte. Prohráli jste dnešní zápas ve fotbale? Alespoň jste strávili čas s přáteli a dělali něco, co vás baví. Podvrtli jste si při běhu kotník? V tom případě nejspíš vaše tělo potřebovalo ten týden odpočinku, protože jste běhali příliš. Onemocnělo vaše dítě? Soustřeďte se třeba na to, že chřipka přece neznamená konec světa a vy se díky ní můžete starat o to nejlepší dítě na světě! Určitě chápete, o čem mluvím.
Pracujte v oboru, který vás baví. Toto je samozřejmě pouze rozšíření předchozího „dělání toho, co vás baví“, zaměřené na práci. Pracujete již v oboru, který vás naplňuje? Pak jste jedni z mála a měli byste si svého štěstí vážit. Pokud ne, měli byste se snažit najít si práci, pro kterou v sobě naleznete vášeň a jejím směrem pak navigovat svou kariéru. Můžete si vzít příklad ze mě: Ještě minulý rok jsem pracoval v oboru, ve kterém jsem sice vynikal, ale který mě nijak nenaplňoval. Vždy jsem cítil vášeň pro psaní a tak jsem přesedlal na psaní blogu. Po roce tvrdé práce jsem mohl dát ve své práci výpověď (http://zenhabits.net/so-i-quit-my-day-job-holy-cow-i-took-the-plunge/) a věnovat se blogování naplno. A dnes jsem i díky tomu mnohem šťastnější než kdy dříve.
Své práci se naplno oddejte. Jakmile naleznete práci, která vás baví, oddejte se jí. Odstraňte všechna rozptýlení, najděte si v jejím rámci zajímavou výzvu a veškerou svou energii věnujte snaze této výzvy dosáhnout. S trochou cviku se vám podaří zapomenout na vnější svět. K takovému pocitu je několik dalších podobných pocitů, které jsou také spojeny s prací. Zde si o nich můžete přečíst (http://zenhabits.net/guide-to-achieving-flow-and-happiness-in-your-work/).
Pomáhejte ostatním. Je snad nějaký lepší pocit než pomáhat bližnímu? Moc takových není. A ani to není tak těžké, zde je 25 způsobů, jak na to (http://zenhabits.net/25-ways-to-help-a-fellow-human-being-today/).
Najděte si čas uklidnění. Vzhledem k hektickému životnímu stylu dnešní doby je často těžké najít si moment klidu. Pokud si ale dokážete najít tichou chvilku pro sebe sama, můžou právě takové momenty být těmi nejlepšími z vašeho dne. Zde je způsob, jak si takovou chvilku udělat. (http://zenhabits.net/15-ways-to-create-an-hour-a-day-of-extra-time-for-solitude/).
Všímejte si maličkostí. Místo čekání na něco velkého, jako svatbu, děti, dům, pěkné auto, povýšení nebo výhru v loterii hledejte štěstí v každodenních maličkostech. Užijte si třeba ráno s dobrou kávou, lahodnou a prostou chuť ovoce, radujte se ze čtení knihy s vaším dítětem anebo z procházení se se svým partnerem / partnerkou. To, že si takových maličkostí všimnete, vám zaručeně zlepší den.
Rozvíjejte svůj soucit. Soucit se rozvíjí tím, že s vámi ostatní sdílí své útrapy. A především tím, že jim pomáháte se těchto útrap zbavit. Domnívám se, že až příliš často zapomínáme na ostatní, zatímco se soustředíme na vlastní nesnáze, a pokud bychom se naučili sdílet nesnáze ostatních, ty naše by se rázem zdály zanedbatelné. Schopnost soucitu je neskutečně cenná a postupně se v ní můžete zlepšovat. Zde je návod, jak (http://zenhabits.net/a-guide-to-cultivating-compassion-in-your-life-with-7-practices/).
Buďte vděční. Naučit se vděčnosti za to, co máme a za lidi, kteří náš život obohacují, vás na vaší cestě ke štěstí dovede daleko. Pomáhá nám to vážit si toho, co máme a co jsme dostali i lidí, kteří nám pomohli. Zde si o tom můžete přečíst více (http://zenhabits.net/why-living-a-life-of-gratitude-can-make-you-happy/).
Učte se celý život. Ve čtení nalézám nesmírnou radost, protože jím ve velkém obohacuji své znalosti. Myslím si, že čtením klasické literatury je stejně jako sledování nových zájmů ideálně investovaná energie. Pokuste se tomu věnovat každý den alespoň trochu a uvidíte, zda vám to bude pomáhat ke štěstí stejně jako mě.
Zjednodušte svůj život. Tato část je vlastně o určení si věcí, které vás baví (viz výše) a následném zbavení se všeho ostatního. Takovýmto zjednodušením si uvolníte dostatek času pro to nejdůležitější a zároveň sníží stres a chaos, který ve vašem životě může panovat. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je žití jednoduchého života radost sama o sobě.
Zpomalte. Podobně jako u zjednodušování je zpomalování především o tom, abyste si uvědomili, že v životě není za čím spěchat. Plánujte si méně věcí a delší pauzy mezi nimi. Naučte se pomaleji jíst, řídit i chodit. Zpomalení vám pomůže snížit stres a znásobit radost z toho, co vás baví.
Sportujte. O radostech sportu jsem psal už mnohokrát. Někdy může být těžké začít s tréninkovým programem (viz zde: http://zenhabits.net/2007/09/4-simple-steps-to-start-the-exercise-habit/), ale už když se sportem začnete, okamžitě vás začne zbavovat stresu a zlepšovat vám náladu.
Meditujte. Nemusíte se připojit k Zendo, shánět si matraci nebo se učit pozici lotusu, i ty nejjednodušší formy meditace vám mohou pomoci překonat tu část vás, která se necítí dobře. Můžete to vyzkoušet hned teď: zavřete oči a prostě se zkuste soustředit na své dýchání, jak dlouho to jen půjde. Věnujte pozornost pouze svému dechu, jak vstupuje do vašeho těla a jak z něj znovu vychází. Nerozčilujte se, pokud se vám začnou toulat myšlenky jinam, ale prostě tyto myšlenky přijměte a vraťte se zpět k dýchání. Pokud toto budete dělat každý den, postupně se v meditaci zlepšíte.
Naučte se přijímat. Jedna z největších výzev pro člověka jako jsem já – lidi, kteří se chtějí stále zlepšovat a změnit svět – je naučení se přijímat věcí takové, jaké jsou. Někdy je jednodušší přijmout a milovat svět a lidi takové, jací jsou, než se snažit všechno a všechny přizpůsobit nedosažitelnému ideálu. Neříkám, že byste měli přijmout krutost a nespravedlnost, ale učit se milovat věci i pokud nebudou úplně dokonalé.
Travte čas v přírodě. Každý den si vyjděte ven nebo si vyhraďte trochu času na sledování západu nebo východu slunce. Najděte si místo jako moře, řeku nebo pramen a zde travte čas třeba pouhým koukáním do vody a rozjímáním. Pokud máte to štěstí, že žijete poblíž lesů, hor a podobně, jděte na túru. Čas strávený v přírodě je čas investovaný do vašeho štěstí.
Hledejte v životě zázraky. Naprosto a úplně věřím v zázraky a věřím, že se každý den dějí všude kolem nás. Zázrakem jsou moje děti, laskavost cizinců i růst života kolem. Najděte i ve svém životě zázraky a užívejte si jejich majestátu.

Pro více článků o štěstí se můžete podívat na jeden z mých oblíbených blogů: TheHappiness Project, který píše GretchenRubin (http://happiness-project.com/)

Jak být šťastný a vyhnout se stresu

Běžně se na věci tolik nedíváme jako je spíš přehlížíme. – Alan Watts.

Kolikrát jste už jedli a ve skutečnosti nevnímali chuť? Nebo jste dodělali namáhavou práci či jeli do zaměstnání, aniž byste o tom vůbec přemýšleli?

Naše dny často ubíhají, zatímco jsme myšlenkami úplně mimo.

Jedním z mých nejoblíbenějších způsobů, jak být šťastný a vyhnout se stresu, je být v přítomném okamžiku neboli být vědomý. Samozřejmě jde o jeden ze základních kamenů Zen buddhismu (vlastně si myslím, že celého buddhismu), ale není to všechno o meditaci, jako spíš o tom, že si uvědomujeme, co děláme, nad čím přes den přemýšlíme a co nám říkají naše smysly.

Nikdo nedokáže být pořád v přítomnosti. Myslím, že to ani nejde.

Někteří se díky tréninku dokážou naučit být přítomní častěji než většina z nás, ale vždycky se může stát, že budete myslet na budoucnost nebo minulost. Budete cítit strach a zapomenete být v přítomném okamžiku.

Je to ve skutečnosti dost těžké. Zkuste to hned teď: zavřete oči (jakmile dočtete všechny instrukce) a zaměřte se na váš dech. Na vzduch, který prochází vaším nosem nebo pusou, zaplňuje plíce a opět jde ven. Pokud přijdou dotěrné myšlenky, uvědomte si je, přijměte je a nechte je odejít (nesnažte se je vypudit) a potom se opět soustřeďte na dýchání.

Není to jednoduché, viďte? Být v přítomném okamžiku není tak lehké, jak se zdá.

Chce to cvik. Nakonec toho ale lze dosáhnout. Mám pro vás 5 tipů, které vám k tomu můžou pomoci:

Děti. Být přítomní umí nejlépe děti. Rád pozoruji svého tříletého syna Setha, když si hraje. Nepřemýšlí nad tím, co se mu stalo včera nebo co se stane později. Je Spidermanem, bojuje proti zloduchům a nic jiného neexistuje. Když se rozčílí, není na světě nic důležitějšího než to, co ho rozzlobilo. Vybrečí se a pak se zase spokojeně vrátí k tomu, co dělal předtím. Nepříjemná situace je dávno pryč. Neřeší, co bude zítra. Proto se na něj tak rád dívám. Musíme děti použít jako inspiraci a zkusit být někdy jako ony. Ježíš řekl: „Buďte jako děti.“ A byla to moudrá slova.
Kočky. Rád se dívám na svého kocoura Riddla. Myslí si, že je lev. Nenápadně pronásleduje brouka nebo ještěrku, jako by byli schovaní ve vysoké trávě někde v savaně, a pak se na ně vrhne a zaútočí. Víte, že nepřemýšlí nad tím, co měl k snídani, ani jaký nábytek bude zapotřebí poškrábat a roztrhat na kousky. Kočky (a další zvířata) žijí pouze teď. Buďte jako kočka.
Moje žena a zákusek. Má žena Eva opravdu ví, jak jíst moučník. Ve skutečnosti je ze všech lidí, které znám, nejlepší, když jde o bytí v přítomném okamžiku. Skutečně si dokáže celou svou duší užít cokoli dělá. Naučil jsem se jíst dobroty tak, že jsem jí sledoval. Mezitím, co jsem se snažil do sebe rychle něco naházet, Eva zavřela oči a pomalu si dala lžíci zmrzliny do pusy. Vychutnávala si chuť, texturu, studenost, sladkost i tu čokoládovost. Eva si dokáže věci vychutnat daleko víc než jiní, a tím mě inspiruje. Až budete příště něco jíst, zkuste nemyslet na nic jiného. Nečíst si, nemluvit. Jen vychutnávat jídlo.
Zenový metař. Říká se, že správný zenový mnich má na starosti pouze dvě věci. Meditovat a zametat. Úklid je jedním z denních rituálů zenového mnicha. Je to jedno z jejich nejdůležitějších cvičení. Zametají nebo hrabou. Nedělají nic jiného. Nepřemýšlejí nad tím, jak se dostat do zenového stavu. Tím už je samotné zametání. Až budete příště doma uklízet (nebo dělat cokoli jiného), zkuste se na úklid soustředit, na prach, na pohyb a na svoje pocity.
Když se v něčem ztratíte. Už jste to určitě několikrát zažili. Dokážete si vzpomenout na chvíli, kdy jste se v nějaké činnosti úplně zapomněli? Ne v myšlenkách, ale v té činnosti samotné. Naprosto jste se soustředili a na nic jiného nemysleli. Svět jakoby neexistoval. Mohli jste pracovat a přitom být ve flow (ve stavu, kdy všechno přirozeně plyne), nebo to najednou byl koníček. Sport, práce na zahradě nebo oprava rozbité pračky. Zkuste si na něco takového vzpomenout a jděte to udělat zas.