20 věcí, které bych chtěl znát na začátku života

“Bylo vymyšleno vše, kromě toho, jak žít.”
– Jean-Paul Sartre

Je mi skoro skoro 35 let, a ve svém životě jsem udělal celou řadu chyb. Nejsem z těch, kteří by jich litovali… místo toho se z každé z nich učím… a můj život je v podstatě skvělý.

Přesto existuje pár věcí, které bych si přál vědět, když jsem opouštěl střední školu a začínal svůj dospělý život.

Změnil bych tím něco? Nejsem si jistý. Možná bych nikdy nenadělal takovou horu dluhů, ale pak bych nezažil tu úžasnou satisfakci, když jsem se z nich dostával. Možná bych si zvolil lepší kariéru, ale pak bych neměl všechny ty zkušenosti, které jsem získal jako blogger a spisovatel, kterým jsem dnes.

Možná, kdybych se neoženil hned napoprvé, nikdy bych se nerozvedl… ale pak bych neměl dvě naprosto úžasné děti z prvního manželství.

Nemyslím, že bych chtěl cokoliv z toho měnit. Přesto, když se podívám zpět, jsou zde věci, které jsem se naučil, a které bych pravděpodobně řekl svému 18letému já. Myslíte, že se chci podělit o svou lítost? Nikoliv, chci se podělit o naději, že mladí muži a ženy, kteří právě začínají svůj život, mohou těžit z mých chyb a lekcí.

To, co následuje, není vyčerpávající seznam, ale jen takový, o kterém doufám, že bude užitečný alespoň pár lidem.

“Doufám, že život není jeden velký vtip. Protože jsem ho nepochopil.”
– Jack Handey

  1. Jak ovládnout impulsivní výdaje. Pokud zde bylo něco, co mě dostalo do finančních potíží, byly to impulzivní výdaje. Kupování oblečení, když jsem ho nepotřeboval. Kupování technických vymožeností, protože jsem je prostě musel mít. Objednávání věcí online, protože je to tak jednoduché. Koupě toho nového nablýskaného SUV, protože… no, protože ke mně přitahoval ženy. Nejsem pyšný na žádnou z těchto věcí a naučil jsem se svá nutkání ovládat alespoň o trochu lépe. Nyní si dávám čas se chvíli nadechnout. Přemýšlím nad svým nákupem, podívám se, jestli mám peníze, zamyslím se, zda to potřebuji nebo jen chci. Toto by mi bylo opravdu užitečné před 15 lety.
  2. Musíte zůstat v pohybu. Na střední škole jsem běhal, hrál basketbal, ale jakmile jsem přešel na vysokou, běhání i basket šly pomalu stranou. Ne úplně – basketbal jsem si rekreačně zahrál i potom. Ale i to vymizelo, a ze mě se stal povaleč. Když jsem si hrál venku s dětmi, býval jsem zadýchaný. A začal jsem tloustnout. Zvrátil jsem tento trend a ač jsem dnes velmi aktivní, stále se snažím spálit tuk, který jsem získal za ty roky nicnedělání.
  3. Jak plánovat finance. Vždy jsem věděl, že bych měl znát svůj rozpočet a hlídat své výdaje, jen jsem byl příliš líný, abych to dělal. A také jsem neměl dobrý nápad, jak to doopravdy realizovat. Dnes jsem se naučil, jak rozpočet plánovat, a jak se plánů držet. Jistě, občas se od plánu odchýlím, ale naučil jsem se zvládat i to. Možná to není dovednost, kterou získáte čtením knih. Chce to trochu praxe. No, doufám, že to naučím své děti dřív, než vezmou život do vlastních rukou.
  4. Nezdravé jídlo se vrátí a kousne vás do zadku. Skutečně, nebyl to jen sedavý způsob života, kvůli kterému jsem ztloustl. Byly to také všechny ty zatraceně nezdravé fastfoody. Jedl jsem pizzu, hamburgery, sladkosti, koblihy,… no, už asi máte obrázek. Jako někomu, kdo jedl cokoliv chtěl, mi nikdy nepřišlo, že by v tom byl nějaký problém. Špatné zdraví je něco, čeho se začnete bát až na stará kolena. Jenže moje džíny mi začaly být příliš těsné, velikost kalhot jsem navýšil o několik čísel a vypěstoval jsem si pupek, kterého se snažím zbavit ještě teď. Přál bych si, aby mi někdo ukázal moji “budoucí” fotku, když jsem byl mladý a ve formě.
  5. Kouření je jen natvrdlost. Nezačal jsem kouřit dřív, než jsem se stal dospělým. Nebudu rozebírat, proč jsem začal, ale nepovažoval jsem to za problém, jelikož jsem věděl, že mohu skončit kdykoliv se mi zachce. Nebo jsem si to myslel, alespoň do té doby, než jsem se o několik let později pokusil přestat, a nedokázal to. O 5 pokusů později jsem si s hrůzou uvědomil, že má závislost je silnější než já. Jistě, nakonec jsem se zlozvyku zbavil, ale dokázat to, mě stálo neskutečné úsilí.
  6. Šetři si na důchod, synu. A nevybírej to. Tato rada, a nejspíš i všechny výše uvedené, se mohou zdát naprosto zřejmé. A také, že jsou. Nemyslete si, že jsem toto nevěděl, když mi bylo 18. Věděl. Jen jsem tomu nevěnoval dostatečnou pozornost. Důchod byl něco, o co jsem se mohl starat po třicítce. No, dnes jsem po třicítce a přál bych si, aby se 18letý Leo staral o trochu víc. Kolik peněz jsem mohl investovat do dnešního dne! Měl jsem důchodový plán, ale vybral jsem ho a lehkovážně utratil ve třech obdobích, kdy jsem měnil práci.
  7. Vše, co děláte, vypadá náročně – a přinese vám užitek. Toto je první rada, která možná není tak zřejmá. V mém životě byly momenty, kdy práce byla opravdu náročná, a dělal jsem ji přesto, že jsem ji nesnášel. Dělal jsem ji, protože jsem musel, ale stresovala mě a zanechávala mě vyčerpaného. Tvrdě pracovat není tak jednoduché, jak bych chtěl, aby bylo. Ale víte co? Každý moment tvrdé práce, kterou jsem dělal, aniž bych věděl proč, to všechno se mi z dlouhodobého hlediska vyplatilo. Možná ne v původní podobě, ale stále používám dovednosti a návyky, které jsem se naučil v dobách neustálého stresu a nekonečně dlouhé nudné práce – používám je neustále, a právě ony mě proměnily v osobu, kterou jsem dnes. Díky, mladší Leo!
  8. Nekupujte starší auto bez důkladné kontroly. Myslel jsem, že se zachovám chytře, když koupím ojeté auto, ale dostatečně jsem ho neprohlédnul. Auto mělo spoustu problémů s motorem, dveře, které málem upadly za jízdy, boční zrcátka, která se ulomila, žádné rezervní kolo, okna, která nešla zavřít, neustálé drnčení a náhodně foukající topení… Mohl bych pokračovat dál a dál, ale řekněme, že to nebyl můj nejlepší nákup. Stále si myslím, že kupovat z druhé ruky se vyplatí, ale je třeba si to lépe prohlédnout.
  9. Chystáte se prodat auto? Ústní dohodou? Své peníze nikdy neuvidíte. Jiné auto jsem prodal kamarádovi kamaráda, který mě ujistil, že mi zaplatí a není třeba nic sepisovat. To bylo chytré. Vidím toho chlapíka čas od času na silnici, ale nemám energii honit se za ním a peníze z něj vymáhat.
  10. Udělejte si čas na své záliby, nehledě na to, jak moc jste zaneprázdněni. Vždycky jsem chtěl být spisovatel a vydat svou knihu. Jen jsem nikdy neměl čas psát. S rodinou, školou a prací na plný úvazek nemá den nikdy dost hodin. Vyhraďte si blok času, kdy budete dělat to, co milujete. Ořezejte ze svého života ostatní věci, které vám zabírají čas, a vyhrazený čas si nenechte ničím narušit. Kdybych to udělal před 15 lety, mohl jsem již mít napsaných 15 knih. Ne vše by asi bylo tak skvělé, ale stejně.
  11. Všechny ty věci, které vás teď stresují, vám budou připadat za 5 let nepodstatné, natož za 15. Věci, které se dějí právě teď, vypadají, jako by na nich stál celý svět. Míval jsem termíny dokončení, projekty a lidi, kteří mi dýchali na krk, a moje hladina stresu byla nadmíru vysoká. Nelituji tvrdé práce (viz výše), ale myslím si, že bych byl méně vystresovaný, kdybych si uvědomil, že o pár let později již na tom nebude záležet. Perspektiva je věc, které je dobré se naučit.
  12. Lidé, s kterými se přátelíte jsou mnohem důležitější než vaše práce nebo věci, které si chcete koupit. Za posledních 15 let jsem vystřídal několik zaměstnání, koupil si hromadu věcí, a získal mnoho přátel. Jediná z těchto věcí, na které mi stále ještě záleží, jsou moji přátelé. A přál bych si, abych s nimi (a s rodinou) mohl strávit více času.
  13. Všechen čas, který strávíte sledováním televize je naprostá, ale naprostá ztráta času. Nemám tušení, kolik času jsem za ty roky sledováním televize strávil, ale stálo to za nic. Hodiny, dny a týdny, které nikdy nedostanu zpět. Koho zajímá, co se děje v televizi, když vám utíká skutečný svět venku? Čas je něco, co nikdy nedostanete zpět – neztrácejte ho u televize.
  14. Vaše děti vyrostou rychleji než myslíte. Neztraťte ani minutu. Já jsem si to uvědomil nedávno. Mé nejstarší dceři, Chloe, bude příští měsíc 15. Zbývají mi 3 roky, než opustí dům a stane se dospělou. Tři roky! Jsem šokován touto skutečností, protože to opravdu nevypadá na příliš času. Chtěl bych se vrátit ke svému mladšímu já a říct mu: Přestaň pracovat tak tvrdě! Přestaň koukat na televizi! Věnuj více času svým dětem! Těchto 15 let s Chloe (a mými ostatními úžasnými dětmi) uběhlo, hrozně, ale hrozně rychle.
  15. Zapomeňte na dramatické události. Snažte se být šťastní. Existuje mnoho věcí, pracovních i osobních, o kterých jsem myslel, že jimi svět končí. A když jsou tyto události špatné, rozleží se v hlavě a stanou se věcí číslo jedna. Čas od času mi způsobovali depresi. Jaká ztráta času. Když jsem si uvědomil, že je to všechno jen v mé hlavě, a že bych místo toho mohl mít radost, snažil jsem se myslet pozitivně, na to, co mám, a co bych mohl dělat… Vše špatné jsem mohl přeskočit.
  16. Věnujte více pozornosti blogování, když o něm poprvé uslyšíte. Je to víc než jen psaní deníčku. O blogování jsem poprvé četl před 7-8 lety, ale když jsem ho prozkoumal blíže, nepřišlo mi to jako něco zajímavého. Jen zápisníčky nějakých lidí o věcech, které si přečetli na webu. Proč bych to měl číst? Měl jsem vlastní myšlenky, ale nepotřeboval jsem je sdílet se světem. Strávil jsem spoustu času na internetu, na mnoha stránkách a fórech, ale pokaždé, když jsem narazil na blog, bez zájmu jsem jej přešel. Není to více než pár let, co jsem objevil jak zajímavé může blogování být. Kdybych se k němu dostal před lety… no, tak bych neztratil všechen ten čas.
  17. Když už o tom mluvíme, veďte si deník. Vážně. Vaše paměť je extrémně zapomnětlivá. Zapomínám věci opravdu snadno. Ne krátkodobé věci, ale dlouhodobé. Nepamatuji si, když byly mé děti malé, protože jsem si nic z toho nezaznamenal. Nevzpomínám si na věci ze svého vlastního života. Jsou to jen mlhavé vzpomínky, ke kterým už nikdy nezískám plný přístup. Přál bych si, abych si vedl deník.
  18. Tequila je vážně zlo. Nebudu zacházet do detailů, bude stačit, když řeknu, že mám špatné zkušenosti, a nejsem si jist, zda-li mi přinesly něco kromě zjištění, že tequila je nápoj ďábla.
  19. Ano, dokážete zaběhnout maratón. Nevzdávejte tento cíl – je extrémně obohacující. Běžet maratón bylo mým snem již od střední školy… něco, co jsem chtěl udělat, ale myslel si, že je to mimo můj dosah. Nebo pokud to dokážu, bude to za mnoho a mnoho let. No, zjistil jsem, že to není jen dosažitelné, ale také extrémně obohacující. Přál bych si, abych začal trénovat, když jsem byl mladý a ve formě… Mohl bych zaběhnout několik dobrých cílových časů.
  20. Uděláte všechny tyto chyby i přes moje rady? Stojí to za to. Mé 18leté já by si pravděpodobně přečetlo tento článek a řeklo by: “Dobrá rada!” A pak by, navzdory dobrým úmyslům, dělalo dál stejné chyby. Byl jsem hodné dítě, ale nebyl jsem dobrý v následování rad. Musel jsem udělat své vlastní chyby a žít svůj vlastní život. Přesně to jsem udělal a ani na minutu toho nelituji. Každá zkušenost, kterou jsem získal (dokonce i ta s tequilou) mě vedla tam, kde jsem dnes. Miluji svůj dnešní život, a nevyměnil bych ho za žádný jiný. Bolest, stres, dramatické události, těžká práce, chyby, deprese, kocoviny, dluhy, špatná fyzička… to všechno stálo za to.

“ Nechte nás žít tak, že až jednou zemřeme, i hrobníkovi to bude líto.”
Mark Twain

Anglický originál publikoval Leo Babauta 17. února 2008 na zenhabits.net

Jak šetřit peníze

Myslím, že jsem docela skromný. Nebylo to tak vždy a zabralo to roky postupného zjednodušování a škrtání maličkostí. A i když je stále mnoho věcí, na kterých bych mohl ušetřit, jsem pyšný, kam jsem již došel.

Zde je můj postup, jak šetřit peníze:

1) Sám se stříhám. Za dvacet dolarů jsem koupil strojek, který vydrží asi rok. Za stejných dvacet dolarů jsem se dřív nechával stříhat každý měsíc (včetně spropitného, bez peněz za benzín a času u holiče stráveného). Takže šetřím za jedenáct návštěv holiče ročně. Stejně to dělají moji tři synové, což ušetří dalších 36 stříhání (10 dolarů každé). Ročně ušetřím: 580 dolarů

2) Žádná kabelovka. Koukáme na DVD nebo čteme. Za DVD přesto příliš neutratím (nejspíš méně než většina lidí). Kabelovka stojí asi 65 dolarů měsíčně. Ročně ušetřím: 780 dolarů

3) Stal jsem se veganem. Jím hodně čerstvého ovoce a zeleniny, což je sice drahé, ale jíst by ji měl každý, nehledě na to, zda je vegan, vegetarián, nebo masožravec… proto tyto výdaje nepočítám. Skutečný rozdíl je mezi masem a bílkovinými náhražkami, které používám. Většina mých bílkovin je z tofu, jím ale také fazole a sójové proteiny, jako třeba falešné mleté hovězí nebo sójové burgery. Myslím si, že celkově ušetřím asi 2-3 dolary denně tím, že nejím maso. Ročně ušetřím: 900 dolarů

4) Nechodím do posilovny. Dříve jsem byl členem. Moc jsem tam nechodil, ale stejně jsem platil roční permanentku. Nyní cvičím hodně, ale pouze doma či venku – posiluji v obýváku a ven chodím běhat (brzy začnu ještě jezdit na kole a plavat). Ročně ušetřím: 420 dolarů

5) Do kina chodím pouze výjimečně. Dřív jsem chodil jednou týdně, někdy i častěji. Postupně jsem to omezil na jednou za čtrnáct dnů a nyní chodím méně než jednou za měsíc. Děti bereme do parku nebo jinam, dělat něco zábavnějšího a kreativnějšího. Ročně ušetřím: 780 dolarů

6) Přestal jsem kouřit. Kouřil jsem krabičku denně a k tomu si dával vodu, čaj nebo kávu. Vyšlo mě to zhruba na 5 dolarů denně. Ročně ušetřím: 1825 dolarů

7) Moc nepiju. Nikdy jsem nepil, možná na vysoké škole. Ale pro některé je popíjení největší výdaj. Jedno či dvě piva denně se načtou a já vám spočítám, kolik to je. Ročně ušetřím: 800 dolarů

8) Nechodím do společnosti. Nechodím do klubů, do divadla, na balet ani na operu. Prostě asi nejsem ten typ člověka. Ročně ušetřím: asi 500 dolarů

9) Starám se o své zdraví. Jak bylo řečeno, jsem vegan, běhám, přestal jsem pít i kouřit. Nemusím běhat po doktorech a když si tento životní styl udržím, pravděpodobnost, že dostanu nějakou obvyklou nemoc, je výrazně menší. Ročně ušetřím: asi 1200 dolarů

10) Nechodím nakupovat. Dříve jsme hodně chodili do nákupních center. Bylo to pohodlné, je tam spousta skvělých věcí k prohlížení a také obchody s občerstvením. Samotné občerstvení nás stálo 30 dolarů a pak jsme nakoupili věci za dalších 25-75 dolarů. Nyní tam, až na vyjímky, vůbec nechodím. Stejně to nesnáším. Pouze si skočím do Kmartu, když něco potřebuju, ale i tomu se snažím vyhnout. Ročně ušetřím: asi 2600 dolarů

11) Máme pouze jedno auto. Jsme rodina se šesti dětmi, fotbalovými tréninky, pěveckým sborem, školními povinnostmi, mnoha rodinnými sešlostmi, tréninky bojových umění či běhání a mnoha dalšími aktivitami. Ale máme pouze jedno auto. Chceme si koupit ojetou dodávku s lepší spotřebou a já začnu dojíždět alespoň párkrát týdně na kole. Ročně ušetřím: nevím, ale možná 5000 dolarů

Pozn. red.: k dnešnímu dni Leo auto nevlastní vůbec – prodal ho a chodí pěšky

12) Nosím si vlastní oběd. Kolegové si kupují každý den jídlo za 8-20 dolarů. Já si nosím, co doma zbyde, nebo sendvič s ovocem a preclíky. Cena je menší než 5 dolarů. Ročně ušetřím: 1800 dolarů

13) Žádné předplatné časopisů nebo novin. Nechával jsem si doručit noviny. Nyní je čtu online v práci. Také jsem měl předplacené 1-2 časopisy. I ty čtu na internetu. Ročně ušetřím: 360 dolarů

14) Nové oblečení kupuji jen výjimečně. Věci i boty nosím, dokud nejsou obnošené. Opravdu. Zeptejte se ženy a dětí. Ročně ušetřím: možná 400 dolarů

15) Necestuji. Rád bych. Až vyrovnám dluh a mé účty budou zdravé, tak budu. Ale nyní ne. Ostatní co znám, někam jedou alespoň jednou do roka. Ročně ušetřím: 1500 dolarů

16) Už žádné latté. Dával jsem si jedno každý den, někdy i dvě. Za cenu kolem 4 dolarů. Nyní si dělám vlastní kávu. Ročně ušetřím: cca 1000 dolarů

Je ještě pár malých věcí, které mi pomáhájí šetřit. Třeba kupování knih z druhé ruky, příprava vlastních jídel (stejně jako u zmíněných obědů), šetření energiemi, žádná mezistátní volání, omezení jídel ve fastfoodech, atd.

Odhadované úspory celkem: 20 445 dolarů

Pozn. red.: Leo Babauta počítá ušetřené peníze v dolarech. Zkusil jsem proto přepočítat, kolik by to zhruba bylo, vezmeme-li v úvahu rozdílnost českých cen a vyjádříme v korunách.

Částka, kterou lze ročně ušetřit je i tak značná – 271 148 Kč.

Teď, když na to koukám, si nejsem, jestli já, nebo někdo jiný skutečně utratí zmíněnou částku. Ale mnozí se jí jistě přibližují.

Můžete se na to dívat jakkoliv, ale já jsem na sebe pyšný. Myslíte, že vše co ušetřím, dávám na úspory?

Samozřejmě že ne. Jiné výdaje vzrostly, protože nyní máme šest dětí a náš příjem se dočasně snížil. Také splácíme dluhy, ale jakmile budou splaceny, dáme na úspory víc.

100 způsobů, jak se bavit se svými dětmi

Včera jsem publikoval článek o Rodinném dni, v rámci kterého se snažíme bavit dohromady jako rodina, obvykle zadarmo nebo alespoň levně. Myslel jsem proto, že by nemuselo být od věci vypsat nějaké tipy, jak se bavit s dětmi bez zbytečného utrácení.

1. Zaveďte čtecí maraton.
2. Pište společně příběhy.
3. Hrajte fotbal.
4. Malujte, nebo kreslete.
5. Postavte ve vašem obývacím pokoji pevnost z polštářů, či papírových krabic.
6. Lezte po skalách.
7. Udělejte si piknik na lavičce v parku při západu slunce.
8. Hrajte deskové hry.
9. Zahrajte si volejbal.
10. Vstaňte brzy, zabalte snídani a posnídejte venku při rozbřesku.
11. Jděte do muzea.
12. Jděte na hřiště.
13. Zahrajte si na schovávanou.
14. Uspořádejte polštářovou bitvu.
15. Projeďte se na kole.
16. Stavte hrady z písku.
17. Vypůjčete si dvd a udělejte k tomu popcorn.
18. Vyprávějte příběhy.
19. Zahrajte si scavenger hunt (ang.).
20. Vytvářejte si navzájem bludiště, nebo si navzájem zamíchejte puzzle.
21. Hrajte karty.
22. Pracujte společně na zahrádce.
23. Pečte cukroví (nechte děti pomáhat).
24. Jděte do ZOO.
25. Jděte do knihovny.
26. Nakupte v sekáči.
27. Založte společně blog.
28. Vytvořte deníček.
29. Natočte film s použitím kamery a počítače.
30. Učte se hrát na hudební nástroje.
31. Malujte prsty.
32. Modelujte postavičky ze speciálního těsta.
33. Upečte domácí pizzu.
34. Kupte nanuky.
35. Vytvořte ručně malovaná trika.
36. Natáhněte houpací síť, připravte limonádu a relaxujte.
37. Jděte do bazénu.
38. Jděte do centra, pozorujte lidi a vymýšlejte o nich příběhy.
39. Navštivte příbuzné.
40. Napište dopis příbuzným.
41. Vymalujte, nebo vyzdobte dětský pokoj.
42. Udělejte mléčné koktejly.
43. Zahrajte si na babu.
44. Připravte pro děti hledání pokladu a rozmístěte po domě a na zahradě indicie.
45. Ozdobte džíny.
46. Udělejte vědecký experiment.
47. Hrajte hry online.
48. Naučte děti hrát šachy.
49. Naučte je kouzla.
50. Vytvořte knihu o rodině s obrázky a informacemi o každém členovi rodiny.
51. Jděte pouštět draka.
52. Běžte se potápět.
53. Grilujte.
54. Zapojte se do dobrovolnictví.
55. Darujte věci na charitu.
56. Soutěžte v běhu mezi tříčlennými týmy, jejichž členové mají svázané nohy k sobě.
57. Vytvořte překážkovou dráhu.
58. Postavte stan a přespěte venku.
59. Opékejte marshmallow (žužu).
60. Pusťte si nahlas hudbu a splašeně tancujte.
61. Napište a nacvičte hru (pak ji zahrajte před zbytkem rodiny).
62. Namalujte vzájemně své portréty.
63. Uspořádejte bitvu s vodními balonky.
64. Uspořádejte bitvu s pěnovými pistolemi.
65. Prozkoumejte vaši zahradu a pátrejte po hmyzu.
66. Jděte na procházku a prozkoumejte okolí.
67. Jděte si zaběhat.
68. Nafoťte přírodu.
69. Hrajte triviální hry.
70. Vytvářejte jednoduché otázky jeden o druhém.
71. Uvařte si teplé kakao.
72. Zahrajte si na rodinu.
73. Vyzdobte dům ozdobami, které vytvoříte.
74. Vyrobte si vlastní nanuky.
75. Zahrajte si na školu.
76. Hrajte si se stínem.
77. Hrajte si v dešti.
78. Vytvořte komix.
79. Udělejte placičky z bahna.
80. Foukejte bubliny.
81. Střídejte se v přeříkávání jazykolamů.
82. Zpívejte písničky.
83. Ve tmě s použitím baterky vyprávějte příběhy o duchách.
84. Stavte z lega.
85. Dopřejte dětem bublinkovou koupel.
86. Hrajte si s vodními pistolemi.
87. Hrajte společně videohry.
88. Zahrajte si wiffleball, alternativu baseballu.
89. Zahrajte si fotbal s pěnovým míčem.
90. Sestavte raketku ze zakoupené sady.
91. Upečte a ozdobte dort.
92. Zahrajte si na módní přehlídku.
93. Zápaste s prsty, nebo se jen pošťuchujte.
94. Upečte perníkový dům, či jen ozdobte perníkovou postavičku.
95. Říkejte si navzájem vtipy a učte se je.
96. Zahrajte si basketbal.
97. Naučte se žonglovat.
98. Choďte s bosýma nohama trávou a sbírejte květiny.
99. Postavte letadla z papíru a soutěžte, čí letadlo bude mít nejdelší dolet.
100. Parodujte jejich prarodiče a používejte přehnané a komické hlasy.

Rodinný den a Rodinné porady: rituály, které stmelí vaši rodinu

Minulý rok začala má rodina (žena, já a našich šest dětí) s nejlepší tradicí, kterou jsme kdy zavedli – každou sobotu pořádáme Rodinnou poradu a v neděli Rodinný den, díky čemuž jsme se velmi sblížili. Doporučuji to každé rodině bez ohledu na velikost.

Předtím, než jsme zavedli Rodinné dny, se naše víkendy skládaly z hraní fotbalu, procházek a mnoha dalších aktivit. Naše děti trávily noci u kamarádů nebo příbuzných, a bylo velice těžké najít alespoň chvíli, kterou bychom strávili jako rodina společně.

Poté ale nastal zlom: zavedli jsme Rodinný den, který je každou neděli a má jediné pravidlo – sobotu a páteční večery si může každý trávit po svém (děti přespávají u kamarádů, atd.), ale neděle se stala posvátnou. Je vyhrazena pouze pro nás, pro nás osm, pro naše společné aktivity.

Téměř současně s Rodinným dnem jsme zavedli také Rodinné porady, které se konají buď v sobotu, nebo v neděli ráno. Na těchto setkáních se všichni usadíme v obývacím pokoji, diskutujeme o rodinných záležitostech a plánujeme Rodinný den. Je to velmi zábavný a sbližující rituál, na který se vždy všichni těšíme. Nyní vám zkusím oba dva nápady popsat trochu blíže.

Rodinné porady

Většinou se scházíme v sobotu odpoledne v obývacím pokoji, vytáhneme rodinný zápisník, ve kterém jsou zaznamenána všechna naše setkání, a střídáme se o funkce Lídra a Tajemníka (ten zaznamenává do sešitu) – tyto funkce si předáváme každý týden, rodiče i děti (starší čtyř let).

  1. Lídr začne každou poradu komplimenty. Každý z nás řekne něco hezkého o jiném členovi rodiny. Je to příjemný způsob, jak ostatním ukázat, že si jich vážíme, a zároveň se zamyslet nad dobrými věcmi, které udělali.
  2. Následuje řešení problémů: Lídr se zeptá ostatních, zda mají nějaké problémy k diskuzi. Mohou to být věci od „Prkýnko na záchodě by se mělo dávat po použití dolů.“, přes „Jakým způsobem bychom mohli být o letošních Vánocích skromnější?“, až po „Měli bychom všichni dobrovolně pomáhat v domě pro sociálně slabé?“. Otázky jsou diskutovány všemi členy rodiny, což pomáhá řešit problémy, které se během týdne objevily.
  3. Třetí na řadě je Rodinný den – co chceme dělat? Každý podá svůj návrh a poté se snažíme přijmout takový, který vyhovuje všem (ne autoritativní rozhodnutí). To znamená, že všichni vysloví svůj názor a následně je sepíšeme tak, aby zbyly dvě až tři možnosti. Někdy se stane, že v Rodinný den uděláme vše, co sepíšeme. Ale všichni musí souhlasit – jakmile někdo nesouhlasí, musíme najít kompromis nebo alternativní řešení, které je přijatelné pro všechny.
  4. Poslední je zábava. Lídr vymyslí zábavnou aktivitu, kterou sezení ukončíme. Může to být cokoliv, např. střídání se v doplňování krátkého příběhu s následným přečtením vzniklé motanice, nebo závod přes překážkovou dráhu, hra na schovávanou, cokoliv vás napadne.

Rodinný den

V tento den jsme již vystřídali mnoho her a aktivit, ale ať děláme cokoliv, vždy si to společně užijeme. Naším posledním nápadem bylo zřízení kasičky, do které si každý Rodinný den ukládáme deset až dvacet dolarů. Pak je pouze na nás, zda-li peníze přes víkend utratíme, nebo ušetříme pro větší událost.

Zde je několik našich oblíbených aktivit:

  • Deskové hry: moc rádi hrajeme Risk, Sorry, Yahtzee, bingo nebo Clue.
  • Sporty: prostě jdeme ven a hrajeme fotbal, kickball atd.
  • Knihkupectví: velice rádi chodíme do místního knihkupectví (s knihami z druhé ruky)
  • Restaurace: zavedli jsme takovou věc – pokaždé jdeme do jiné restaurace a necháváme se překvapit rozmanitou kuchyní, místo abychom chodili pořád do té samé
  • Filmová noc: je příjemné půjčit si DVD a povečeřet u hezkého filmu
  • Večeře při západu slunce: připravíme, případně koupíme večeři, a jdeme se navečeřet na pláž, kde je západ slunce nejkrásnější
  • Kino: také chodíme do kina, ale spíš výjimečně, protože je drahé a náš nejmladší nevydrží tak dlouho v klidu
  • Aquapark: toto je nejdražší, ale zároveň nejoblíbenější varianta. Celý den strávíme u bazénů a domů přicházíme totálně vyčerpaní.

Ať už strávíte Rodinný den jakkoliv, zavedete-li jej do svého života, budete ho zbožňovat. Vyzkoušejte to!

Nemůžete najít práci snů? Vytvořte si ji!

Také jsem býval kdysi nezaměstnaný, a proto znám pocity deprese, frustrace a bezmocnosti s tím spojené. Dělával jsem práci, kterou jsem nenáviděl. Byl jsem polapen prací, která mě nudila. Plnil jsem příkazy jiných a pomáhal jim dosáhnout jejich cílů.

Nebylo to zrovna ideální. Po pravdě řečeno, bylo to jedno z nejhorších období mého života.

Naštěstí se mi jej podařilo překonat, ačkoliv to rozhodně nebylo jednoduché. Tento svůj úspěch považuji za jednu z nejlepších věcí, která do mého života vnesla svobodu, radost a odhodlání.

S těmi, kteří marně hledají zaměstnání nebo svou práci nenávidí, bych se rád podělil o malé tajemství:

Vytvořte si práci svých snů. Nečekejte, až vám ji někdo nabídne. Nedoufejte ve výhru v loterii. Nevzdávejte to a nepodmaňujte se bídnému osudu a jednotvárnosti.

Vytvořte si práci! Některým z vás to může znít přitažené za vlasy (zatímco jiní to už udělali), ale je to rozhodně možné. Ne snadné. Samozřejmě, vyžaduje to tvrdou práci, vášeň, trochu inteligence, mnoho učení, ochotu riskovat a dělat chyby. Pokud jste ochotni tyto věci podstoupit, čtěte dál. Pokud ne, přestaňte číst.

Najděte svou vášeň

Možná to už víte, ale jestli ne, začněte přemýšlet, co opravdu rádi děláte. Co je vaší vášní? Máte-li štěstí, najdete hned několik odpovědí. Nenapadne-li vás nic, je na čase začít svou vášeň hledat.

Pokud děláte rádi více věcí, vyberte jednu, nebo najděte cestu, jak je zkombinovat (máte-li rádi šití a Hvězdné války, šijte kostýmy z Hvězdných válek a prodávejte je na internetu). Nenechte se svoji volbou paralyzovat: pokud zjistíte, že to není, co jste chtěli, vždy můžete rozjet něco jiného. Učíte se děláním chyb, nikoliv analýzou všech možností.

Zvolená vášeň se stane prací vašich snů.

Stejně jako se to povedlo mě. Miluji psaní a rád měním svůj život k lepšímu. Zen Habits jsem začal psát pro zábavu a změnil se v mou práci snů.

Kde sehnat peníze

Potřebujete spoustu peněz do začátku, že? Nepotřebujete. Výslovně odmítám myšlenku, že k vydělávání peněz potřebujete peníze. Jistě, může to fungovat. Nebo to také může vést k hromadě dluhů, měsíčním výdajům značně překračujícím vaše příjmy, a možnému selhání dříve, než dostanete šanci uspět.

Já začal svůj byznys bez peněz. S prázdnou kapsou. Popravdě méně než s tím: Byl jsem velmi zadlužený a prakticky na mizině. Začal jsem používat internetové služby zdarma (používal jsem Blogger.com, Google Adsense a Google Analytics, ale to je jen pár příkladů). Nekoupil jsem si ani vlastní doménu, dokud na ní můj byznys nevydělal. Odmítl jsem platit za design webu nebo hosting, dokud příjem nebyl mnohem vyšší, než k tomu bylo potřeba.

Mé pravidlo: utrácejte méně než vyděláte. To stejné platí i pro osobní finance.

No vlastně jsem nezačínal bez ničeho. Ačkoliv jsem neměl žádné peníze, měl jsem jiné dobré prostředky: svou mysl, talent, tvrdou práci a životní zkušenost. Ty přeměnily Zen Habits do životaschopného byznysu.

Jak můžete začít podnikat bez peněz? Nechci vytvářet nekonečný seznam, ale zde je pár příkladů:

  • Jedna moje známá chtěla začít podnikat v marketingu. Nepotřebovala kancelář ani zaměstnance – vše, co potřebovala, byl její notebook (který měla), potřebné dovednosti (měla zkušenosti z oboru), kontakty (měla jich dost), a aby lidé věděli, že dané služby nabízí – což chce pouze… marketingové dovednosti. Pustila se do toho. K nabídce svých služeb využila internet. A pokud má nějaké náklady, účtuje je svým klientům.
  • Moje sestra se rozhodla založit baletní školu. Místo tvorby vlastního studia a velkého dluhu s tím spojeným, jsem ji navrhl domluvit se s místní soukromou školou a nabídnout jim odpolední kurzy baletu. Škola získá výhodu, protože rodiče mají rádi služby jako tato, a moje sestra nebude mít prakticky žádné náklady.
  • Má druhá sestra se chtěla stát osobním trenérem. Doporučil jsem ji začít u ní doma s minimem nástrojů, docházet ke klientům domů či do jejich zaměstnání, nebo pořádat venkovní tréninkové programy. Pustila se do toho a je v tom fakt dobrá.
  • Rádi hrajete videohry? Založte web, kde ukážete lidem, jak se stát profesionálním hráčem. Nabídněte jim, že je budete trénovat.
  • Rozjeďte internetový obchod a prodávejte zde věci vlastní výroby.
  • Učte lidi, jak dělat cokoliv, v čem jste dobří. Oni vám budou platit.
  • Chcete být šéfkuchařem? Pořádejte večírky s gurmánskou kuchyní a vybírejte 1000 Kč za osobu. Prodávejte lístky s předstihem a část peněz použijte na nákup surovin.

Znovu, je to jen pár nápadů. Samozřejmě jsou určitá podnikání, která vyžadují počáteční investice, ale já vám doporučuji najít si takové, které nevyžaduje. Začněte zdarma nebo levně, je-li to nutné, půjčte si prostory od přátel, a pusťte se do toho.

Buďte dobří

Chcete-li se živit tím, co rádi děláte, musíte v tom být dobří. Někteří z vás jsou v tom dobří již teď – děláte to roky, buď jako práci, nebo jako svůj koníček. Jiní teprve začínají, ale to není nepřekonatelná překážka – vyžaduje to pouze více času a úsilí.

Když jsem založil Zen Habits, byl jsem již zkušeným pisálkem (byl jsem novinářem zhruba 18 let), ale nevěděl jsem nic o blogování, ani jak učit lidi zjednodušovat, zlepšovat život a měnit návyky. Věděl jsem, jak to dělám já (ačkoliv jsem se to stále učil), ale nikdy jsem to nikoho nevyučoval. Takže jsem se musel začít učit: četl jsem ostatní blogy, literaturu osobního rozvoje, blogy o blogování, studoval jsem ty nejlepší a přišel na to, proč se staly úspěšnými. Stálo mě to mnoho času, mnoho analýz, mnoho zkoušení, mnoho práce a sledování, co funguje a co nikoliv.

Udělal jsem nesčetně chyb, což je dobře. Nemůžete být v něčem dobří bez toho, abyste udělali obrovské množství chyb. Nebojte se dělat chyby – jsou odrazovým můstkem k dokonalosti. Zkuste všechno, sledujte co funguje a co ne. Držte se věcí, které fungují.

Věnujte mnoho hodin praxi a zdokonalování. Čím více, tím lépe. Přemýšlejte, co jste udělali a co jste se naučili. Zapisujte si to. Chcete-li pomoci ostatním, napište to na svůj blog, ale hlavně se ze svých zkušeností učte vy sami.

Buďte dobří. Pokud budete, ostatní vám rádi zaplatí.

Vybudujte si publikum

Pro každý byznys, ať malý či velký, je publikum výhodou. Je to něco jiného než klientská základna – publikum je skupina lidí, kterým pomáháte a kteří vás milují. Někteří neplatí, někteří budou chtít zaplatit víc než požadujete, ale většina vás bude milovat. A to je skvělá věc.

Vybudovat publikum je těžké. Chce to čas, schopnost rozdávat, ochotu snášet kritiku a poučit se z ní (idioty však ignorovat).

Vybudujte si příjem

Dobrá, již jste objevili svou vášeň, zlepšili své schopnosti a vybudovali publikum. A jak to zaplatí vaše účty?

Vybudujte zdroje příjmu. Existuje nepřeberně možností, jak to můžete udělat. Například:

  • Pište zdarma články, a prodávejte eknihy nebo jiné digitální produkty (tak to dělám já)
  • Vytvořte předplacenou nebo členskou službu se zajímavým obsahem.
  • Nabízejte online kurzy.
  • Prodávejte reklamní prostor nebo využijte kontextové reklamy.
  • Nabízejte konzultační služby.
  • Pořádejte odborná setkání či semináře.
  • Prodávejte vlastní výrobky na internetu nebo třeba Fler.cz
  • Vytvořte aplikaci pro Android či iPhone
  • Vytvořte webovou aplikaci a vydělávejte na premiové verzi
  • Nabízejte službu, kdy jdete k lidem domů a něco pro ně uděláte (masáže, trénování, malování, atd.)
  • Prodávejte trička, kávové šálky nebo nálepky s vaším sloganem či logem.
  • Prodávejte věci jiných lidí pomocí affiliate a získejte provize.

Kterou z těchto věcí byste si měli vybrat? Zkuste jednu, sledujte, jak funguje, pak zkuste další, a pak další. Sledujte, co funguje nejlépe a klidně vybudujte i více zdrojů příjmu.

Dal jsem vám sice jen hrubý nástin, ale kdybych vám popsal každý krůček, přišli byste o veškerou zábavu. Zábava je učit se to dělat po svém!

Je neuvěřitelně posilující převzít kontrolu nad svým životem a vytvořit si práci, kterou chcete, místo čekání na někoho, kdo vám ji nabídne. Již nejste nadále pasivním pozorovatelem okolního světa, ale někdo, kdo ho aktivně mění. Stanete se svým vlastním pánem, sledujícím své vlastní cíle. Je to neuvěřitelné.

Pokud jste bez práce, nebo jste uvězněni v mizerném zaměstnání, cítím s vámi. Ale podívejte se na svoji bezvýchodnou situaci jako na skvělou příležitost změnit svůj život. Může to být ta nejlepší věc, jakou kdy uděláte.

Jak přestat žít od výplaty k výplatě

Několik let jsem procházel z finančního hlediska těžkým obdobím. Dostával jsem se do stále větších dluhů, některé účty jsem neplatil vůbec (byly vymáhány exekutory), ostatní velmi pozdě, klidně až v den splatnosti. Určitý čas mi trvalo, než jsem byl schopen se s odstupem podívat na svou situaci a uvědomit si, že jsem se do ní dostal vlastní vinou, svým nerozvážným utrácením, a že ji mohu obrátit k lepšímu.

Dnes, i přesto že jsem stále v mínusu, mohu říct, že se má finanční situace výrazně zlepšila. Začal jsem šetřit, splatil několik menších závazků, jsem na dobré cestě splatit dluh z kreditní karty (kterou jsem zrušil) a do konce roku snad splatím i auto. Zhruba do roka mám v plánu zbavit se dluhů úplně a získat tak lepší vyhlídky pro život. V budoucnu chci začít spořit na důchod, trochu cestovat a pořídit si menší domek. Oproti stavu před rokem a půl se moje finanční situace ubírá mnohem lepším směrem.

Časopis Kiplinger nedávno vydal dobrý článek s názvem „Přestaňte žít od výplaty k výplatě“ a já bych se s vámi také rád podělil o svůj názor na toto téma. Některé z mých rad jsou sice podobné těm uvedeným v Kiplingeru, nicméně se domnívám, že mé jsou více praktické. Koneckonců jsem si finančními problémy prošel osobně a dle svých rad žiji.

Nejdříve to nejdůležitější
Kiplinger doporučuje začít sledovat všechny vaše výdaje a to denně, což je běžná rada, kterou získáte od finančních poradců, nebo ji vyčtete na internetu, a opravdu je užitečná. Nicméně mé rady se pokouší o praktičnost – sám jsem si tím prošel a jsem si vědom, jak obtížné může být denní sledování útrat. Radím vám to dělat, ale pokud vám to nepůjde, ať už z jakéhokoliv důvodu, hlavně vás to nesmí odradit od nápravy vašich financí.

Ať už zaznamenáváte vaše denní útraty, či nikoliv (a že byste měli), doporučuji alespoň následující:

  1. Zastavte nekontrolované utrácení. Okamžitě přestaňte používat vaše kreditní a debetní karty. Rozstříhejte je, dejte je třeba do uzavíratelného sáčku naplněného vodou a zmrazte je. Již si neberte další půjčky a to ani od bank, ani od finančních společností, vašich přátel či rodiny. Prostě se přestaňte dále zadlužovat.
  2. Začněte šetřit a to hned! Jednou z dalších velmi důležitých věcí, se kterou je třeba začít hned, je otevřít si nějaký menší spořící účet – tedy pokud jste si již nějaký nezřídili. Začněte na něj ukládat alespoň 100 dolarů z každé výplaty, můžete-li, klidně i víc. Pokud nevíte, jak dát dohromady 100 dolarů, řiďte se dalším bodem. Nastavte si trvalý příkaz tak, aby se daná částka v den vaší výplaty automaticky odeslala na spořící účet, protože to je nejdůležitější! Spořicí účet vám pomůže vyrovnat vaše finance, když nastane stav nouze. Například když se vám porouchá auto, nebo někdo z vašich blízkých onemocní, uhradíte to vlastními prostředky a nebudete si muset opět půjčovat.
  3. Zrevidujte nepovinné výdaje. Pokud nejste schopni uspořit 100 až 200 dolarů z vaší výplaty, je na čase omezit některé z vašich nepovinných výdajů. To je moment, kdy sledování vašich výdajů přijde vhod. Ale i když je nesledujete, stejně dobře víte, za co utrácíte a není to nutné – cigarety, káva, čokoládové tyčinky, sladkosti, dortíky, jídla v restauracích, časopisy, oblečení, boty, hračky, alkohol a tak dále. Netvrdím, že je nutné přestat naráz utrácet za všechny tyto věci. Obvykle stačí přestat utrácet jen za některé z nich nebo omezit jednu věc a postupem času omezovat další. Takto ušetřené peníze vezměte a v den výplaty je odešlete na svůj spořící účet.
  4. Využijte metodu sněhové koule k zbavení se dluhů. Pro případ, že jste o metodě sněhové koule nečetli, stručně ji vysvětlím. Sepište si seznam svých dluhů řazený od nejnižšího dluhu po nejvyšší. Pak se zaměřte na první dluh na seznamu (nejnižší) a k jeho minimální měsíční splátce přidejte alespoň něco navíc, a to i v případě, že by to mělo být jen 40-50 dolarů (samozřejmě, čím více, tím lépe). Když je dluh splacen, slavte! Poté vezměte další dluh na seznamu, a k jeho minimální splátce přidejte částku, kterou jste dosud spláceli u předchozího dluhu (řekněme 70 dolarů minimální splátky+ 50 dolarů navíc, což znamená přidat 120 dolarů k minimální splátce nově řešeného dluhu). V tomto procesu postupného navyšování částky přidávané k minimální měsíční splátce pokračujte až do té doby, než splatíte všechny své dluhy. To vše může trvat i několik let, ale je to prospěšné a velmi důležité.

Nyní jste z nejhoršího venku
Výše uvedené kroky jsou prvními, které je třeba provést. Zatímco se jimi budete řídit, vyzkoušejte také tyto:

  1. Vytvořte si rozpočet. Vím, že pro většinu z nás zní toto slovo hrozně. Ale není to tak těžké, a když se k tomu postavíte čelem, je to v podstatě hračka. Doporučuji k tomu využít jednoduchou tabulku v Excelu. Zapište do ní všechny pravidelné výdaje (nájem, auto, pracovní pomůcky, internet, atd.) a také jejich výši. Dále do ní zapište všechny proměnné výdaje (nákupy, plyn, jídla v restauracích, atd.) a v neposlední řadě také nepravidelné výdaje (věci jako údržba auta či výdaje za léky, vás sice nezastihnou každý měsíc, ale i tak je zahrňte – když vás roční údržba auta vyjde na nějakých 600 dolarů, spořte si průběžně 50 dolarů měsíčně). A nyní porovnejte výdaje s příjmy. Výdaje by měly být nižší.
  2. Zautomatizujte své platby. Snažte se, aby se vám placení účtů stalo přirozeným. Ti z vás, kteří to nedokážou, mohou k včasnému placení využít inkasa či trvalého příkazu. Podobně byste měli platit všechny pravidelné výdaje. A také spoření by mělo jít touto cestou – ujistěte se, že se vše děje automaticky.
  3. Spořte pro případ nenadálých výdajů. Někdo tomu říká „Účet svobody“, ale pro bezproblémové finance a zachování rozpočtu, je třeba brát v úvahu všechny nepravidelné výdaje, jako například: pojištění, údržbu a opravy auta, dárky (nezapomínejte na Vánoce), léky a další podobné věci. Vypište si je, odhadněte, na kolik vás ročně vyjdou, a měsíčně si na ně ukládejte odpovídající částku. Ještě jednou pro přehlednost: pokud dáte ročně 600 dolarů za opravy auta, dávejte si měsíčně stranou 50 dolarů. Můžete si vytvořit specifické účty pro každý typ výdajů, nebo dát peníze na jediný účet, a finanční pohyby na tomto účtu sledovat pomocí výpisů z účtu či tabulky v Excelu. A potom, což je účelem, až se vyskytnou nečekané výdaje, použijte peníze, které pro tyto účely spoříte! Běžné peníze z rozpočtu tak můžete užít na to, k čemu jsou určeny, a ne je vynakládat na neočekávané výdaje.
  4. Používejte systém obálek na proměnlivé výdaje, jako je jídlo či plyn. Je to nepovinné, nicméně užitečné. Sám tento systém používám a musím říct, že funguje opravdu skvěle. Řekněme, že si každý výplatní den dáte stranou tři určité částky z vašeho rozpočtu – jednu na účty za plyn, druhou na jídlo a poslední na stravování se mimo domov. Vezměte tyto částky v den výplaty a vložte každou z nich do samostatné obálky. Snadno tak dohledáte, kolik jste utratili za jednotlivé položky a hlavně okamžitě zjistíte, pokud vám dojdou peníze. Navíc neutratíte více, než jste si dali do obálky. Pokud se určitá obálka opakovaně rychle vyprazdňuje, je na čase se zamyslet nad vytvořeným rozpočtem.
  5. Začněte přemýšlet o svých cílech a vyjděte jim vstříc. Kdy chcete jít do důchodu? Jak často chcete cestovat? Kdy si chcete koupit ten vysněný dům? Chcete ušetřit na vysokoškolská studia vašich dětí? Promyslete si, co v životě chcete a začněte na to šetřit, a to tím spíš, pokud jste již dokázali splnit výše uvedené body.

Jakmile se jednou vypořádáte s výše uvedenými body, měl by pro vás být syndrom žití od výplaty k výplatě minulostí. Nyní můžete plnohodnotně spravovat své osobní finance, s čímž souvisí i spousty možností, včetně investic do vašich cílů. Nejdůležitější ovšem je úspěšně zvládnout první fázi zmíněného postupu.

Plnění cílů s mým synem: Náš čtecí maraton

S mým synem Rainem (kterému bude v lednu 9) jsme si v prosinci stanovili cíl: přečíst prvních pět knih Harryho Pottera dříve, než 13. července 2007 vyjde film. Měli jsme tedy sedm měsíců na přečtení pěti knih. Pokud jste je četli, tak víte, že jsou poměrně obsáhlé (zvláště ty poslední).

Můj syn navíc u mě žije pouze tři dny v týdnu. Ale jak řekla má dcera, Rain a já jsme velmi odhodlaní a dokážeme se této výzvě postavit.

Zatím jsme zvládli první dvě knihy a dočítáme třetí. Nadále nám k přečtení zůstávají dvě nejdelší. Máme na ně pět měsíců, takže věřím, že to dokážeme. Než film vyjde, stihneme možná začít číst i šestou knihu. Když je Rain u mě vždy čteme večer a brzy ráno vstáváme (obvykle v 5:30 hod.), abychom mohli ve čtení pokračovat. A když u mě není, večer mu často volám a čteme po telefonu.

Tento čtecí maraton je skvělý zážitek. Četli jsme i předtím, ale nikdy ne tak často. Trávíme spolu nyní více času než kdykoliv dřív. Snažit se společně s Rainem dosáhnout cíle, je úžasné nejen proto, že z toho mám dobrý pocit, ale proto, že z toho má dobrý pocit také on. Nejenže společně trávíme čas a bavíme se, ale také ho učím, jak dosahovat svých cílů.

Je to tak dobré, že něco podobného chci začít dělat i s mými ostatními dětmi. Mám jich šest, takže to bude celkem výzva. Pro každé z nich chci připravit něco odlišného, něco, při čem si užijeme legraci a zároveň je to naučí dosahovat cílů.