Cíle & Motivace – 4. stránka

Způsob, jak najít rovnováhu

Nehledě na poměrně nic neříkající název tohohle článku je rovnováha v práci a životě něco jako mýtus.

Je pravda, že moc pracujeme a nemáme čas na nespočet věcí, které bychom chtěli dělat, jsme pořád unavení, jíme tak, aby to bylo co nejpohodlnější, místo toho, abychom si dali něco, co nás skutečně vyživí. A nikdy nemáme chvilku klidu o samotě. Ale to je přeci život, který chceme, ne?

Ok. Možná by to chtělo trochu upravit. Práce, život, studium, vztahy a zdraví jsou ve skutečnosti to samé. Rovnováha proto není asi to správné slovo. Lepší je říct, že nastavíme život tak, abychom šli za svými nejvyššími cíli. To není špatné, že?

Kamarád se mě nedávno zeptal, jakým způsobem dávám dohromady svůj osobní život a všechny projekty, což mě donutilo se zastavit a zamyslet. A právě ten moment, kdy jsem se zastavil a přemýšlel, byl klíč k tomu na to přijít.

A tady je způsob, který používám:

1. Dávejte si pravidelně pauzy. V našich životech jsme natolik „busy“ a chyceni v tom, co děláme, že nemáme ani čas přemýšlet. Proto jsem si do života vsunul různé přestávky, abych měl čas na zamyšlení. Jaké přestávky to jsou? Například ranní meditace, pití kávy se zápisníkem v ruce, ranní sprcha, procházka, čaj nebo jogging, návštěva známých společně s mojí manželkou nebo návštěva kamaráda. To jsou momenty, kdy přemýšlím nad svým životem. Zastavujte se takhle pravidelně a vytvořte si pauzy.

2. Získejte perspektivu. Když už se zastavíte, poodstupte trochu dál a podívejte se na váš život z větší perspektivy. Co teď děláte? Kým chcete být? Rozhodujete se na základě celého obrazu, který vidíte? Jaké jsou vaše priority? Žijete podle nich? Nemusíte přemýšlet během svojí pauzy nad vším najednou. Spíš použijte chvilky pro sebe tak, abyste se postupně zamysleli nad jednou věcí, pak nad druhou, atd…

3. Přenastavte to. Pokud zjistíte, že trávíte až moc času na počítači místo toho, abyste byli se svými dětmi, všimněte si toho. Když uvidíte, že některé důležité projekty jsou odkládány nebo že nemáte čas cvičit nebo jste praštili s dietou a smířili se s tím, poznamenejte si to. A zamyslete se nad tím, co můžete upravit a změnit.

4. Nyní si zablokujte čas. Udělat si poznámku a uvědomit si, co se vám nelíbí, co je skvělé, ale bez akce je to zbytečné. Co můžete udělat pro to, abyste změnili to, jak trávíte svůj čas? Udělejte si závazek a napište si to do kalendáře. Ne ten, který porušíte a budete místo toho surfovat po internetu. Závazek, který splníte. Pokud chcete například víc cvičit, domluvte se napevno s kamarádem, že budete chodit běhat nebo posilovat, dělat jógu nebo budete chodit do posilovny, kam jste se na rok zapsali a ještě tam nikdy nešli. Udejte si pevný den a čas. Pokud chcete pracovat na projektu, dejte si schůzku v čajovně nebo knihovně na 3-4 hodiny a pracujte. Nebo si zablokujte celý týden na psaní knihy. A řekněte to někomu. Nejlepší je se zavázat k tomu, že jim to na konci týdne pošlete. Opravdu si dejte jasný termín.

To je ten nejlepší způsob. Čtyři kroky, které pravidelně opakujete.

Život je o neustálém upravování, změně pozic. Záleží pouze na tom, jestli měníte věci kolem sebe vědomě, nebo ne.

Jednoduchý návod na život

„K životu nám stačí základní instinkty a několik jednoduchých pravidel.“ ~Ralph Waldo Emerson

Život může být až neuvěřitelně komplikovaný, když mu to dovolíte. Navrhuji zjednodušovat.

Citát Thich Nhat Hanha, který jsem si vypůjčil, je snad nejkratším návodem, který budete kdy potřebovat:

„Usmívejte se, dýchejte a zpomalte.“

Pokud žijete podle těchto 5 slov, daří se vám nejspíš dost dobře. Pro ty, kteří ale potřebují trochu pomoc, jsem vybral několik kroků, které jsem se doteď naučil. A udělal z nich takový návod a upomínku sám pro sebe.

A jako vždy je povoleno tato pravidla ohýbat podle svého. Život by bez toho byl beztak nuda.

NÁVOD

méně televize, více čtení
méně nakupování, více pobytu venku
méně nepořádku, více prostoru
méně spěchu, více klidu
méně spotřeby, více tvoření
méně nezdravého, více skutečného jídla
méně zdlouhavých úkolů, více efektivity
méně ježdění, více chůze
méně hluku, více samoty
méně soustředění na budoucnost, ale více na přítomnost
méně práce, více hraní
méně obav, více úsměvů
dýchejte

Přestaňte o tom číst, udělejte to!

Víc se toho učíme děláním než čtením.

To zní trochu zjednodušeně, ano, protože čtení nás toho může tolik naučit, ale je to praxe, co nám dá nejvíc. Jde o vcelku neškodnou větu, ale zamyslete se: Děláte to? Jdete do akce, abyste zlepšili svůj život?

Studie ukazují, že nejlepším způsobem, jak se naučit na zkoušku, je nečíst a opakovat, ale položit knihu, snažit se zopakovat, co jsem četl/a, a pak to napsat na papír. Je to daleko efektivnější.

A co ve vašem běžném životě? Tam to funguje úplně stejně.

Pokud chcete zlepšit nějakým způsobem svůj život, zjednodušit ho tím, že budete skromnější, že začnete cvičit nebo jíst zdravě, že se naučíte nové návyky, abyste byli produktivnější, tím, že budete pozitivnější a budete víc soucítit, jděte do akce. Je to právě ona, která vás k osvojení dovednosti dovede.

A to vás žádné čtení na světě nenaučí. Musíte věci dělat.

Takže projíždění nespočtu článků a knih o tom, jak si pomoci, je skvělé – několik jsem jich sám napsal – ale pamatujte, že to je pouze první krok.

Musíte dát posty o osobním rozvoji stranou, jít pryč od počítače nebo knihy a dát se do akce. Dnes.

Pouze děláním se skutečně věci naučíte.

Čtení ale pomáhá. Nejdřív vám pomůže pochopit, co dělat, a pak vás motivuje, když už na sobě pracujete. Ale akci to nenahradí.

Takže dočtěte tenhle článek a jděte pracovat na tom, co se chcete naučit. Co chcete umět.

5 principů pro bezstarostné rozhodování

Jak vybrat tu správnou cestu, když stojíte na rozcestí?

Jak se rozhodnout, máte-li dvě nebo více možností, které se zdají být stejně dobré?

Postupně jsem se naučil principům rozhodování bez starostí. Našel jsem způsob, jak si vybrat a bezstarostně proplouvat nekonečným proudem rozhodnutí, který musíme absolvovat každý den, aniž bychom příliš váhali nebo byly ochromeni strachem.

Pojďme se nyní podívat na to, jak se jednoduše rozhodnout, dát věci volný průběh a zbavit se jakýchkoliv pochybností:

1. Neusilujte o dokonalost.

Nikdy nebudeme dělat dokonalá rozhodnutí a snaha taková rozhodnutí činit, nás akorát ochromuje.

2. Získejte více informací.

Nedovolte, aby vás to příliš zdrželo, ale pravdou je, že rozhodnutí často odkládáme, protože nemáme potřebné informace. Zeptejte se sami sebe, jaké informace k rozhodnutí potřebujete? Můžete je získat? Pokud ano, sežeňte je hned — hlavně však nedovolte, aby vás chybějící informace v rozhodnutí zdržovaly.

3. Vyzkoušejte metodu pokus-omyl.

Nemáte-li dostatek informací — a není to neobvyklá situace — prostě se nějak rozhodněte. Vážně nezáleží jak, upusťte od snahy dělat za každou cenu správná rozhodnutí a zkrátka zvolte jednu z možností. Pak možnost chvíli testujte a uvidíte, co se stane. Takovému postupu se říká metoda pokus-omyl a často jde o nejlepší způsob, jak získat potřebné zkušenosti. Něco vyzkoušíme, vidíme, jak to funguje, a propříště máme nové informace, které nám pomohou k tomu, aby naše budoucí rozhodnutí byla lepší. Pokud se na to díváte takto, všechna rozhodnutí jsou jen řadou pokusů a omylů, přičemž nezáleží na jejich výsledku, protože jakýkoliv výsledek je dobrou zkušeností.

4. Zapojte intuici.

Váháte-li a nemáte dostatek informací, zbavte se pochybností a prostě se rozhodněte. Jakým způsobem se rozhodnout? Můžete si hodit mincí, ale také můžete dát na své instinkty. Co vám našeptává intuice? Začněte jí naslouchat — často jde o nevědomé rozhodnutí založené na velkém množství faktorů, které vědomě nedovedeme zvážit a tak naše podvědomí přijde s okamžitým rozhodnutím. Intuice se může mýlit, ale i tak je to v pořádku: z výsledků se poučíme, ať už dopadnou jakkoliv. Jednoduše se učte naslouchat své intuici a následovat její hlas.

5. Zbavte se pochybností.

Vyzkoušíte-li si tyto principy, zjistíte, že se není čeho obávat. Nepotřebujete být dokonalí a špatným rozhodnutím svět končí jenom velmi zřídka (alespoň doteď žádné rozhodnutí ke konci světa nevedlo). A i když dějiny jsou plné mrtvol, které udělaly špatné rozhodnutí, stále je zde milionkrát více rozhodnutí, které nemají žádné špatné důsledky. Špatné rozhodnutí vás obvykle nezabije, jen vás něco naučí. Takže se zbavte pochybností a zkrátka si vyberte.

Zkoušejte a dejte tomu volný průběh.

Jakmile se začnete učit vzdát se dokonalosti a pochybností a začnete na rozhodnutí koukat jako na určitý experiment, budete se s praxí zlepšovat. Naučíte se rozhodovat lépe, rychleji a s větším zapojením intuice. Brzy budete svými každodenními rozhodnutími proplouvat zcela bez problémů. Nejprve se na bezstarostné rozhodování zkuste zaměřit vědomě, mějte na paměti všech 5 výše uvedených principů, a postupem času to půjde stále snadněji.

Rozhodování je něco, co děláme celý život a proto by to pro nás nemělo být složité. Avšak naše mysl má sklon aktuální rozhodnutí přeceňovat a myslet si, že jsou neuvěřitelně důležitá — pravdou však je, že jen zřídkakdy jde o tak velkou věc. Nejde o kubánskou krizi — nerozhodujeme o osudu národů. Vnímejte rozhodnutí jako příležitost ke zlepšení a budete šťastní za každé bezstarostné rozhodnutí, které vám přijde do cesty.

Jediný návod ke štěstí, který kdy budete potřebovat

Největším životním cílem některých z nás je štěstí.

Ať už hledáme naplnění v práci, ve spokojených vztazích nebo ve svých koníčcích, všichni se snažíme dosáhnout štěstí.

A právě toto hledání štěstí může být celoživotní, především pokud vidíme štěstí jako něco, co získáme při dosažení nějakých cílů. Ať už to je pěkný dům, perfektní partner(ka) nebo vrchol kariéry, při dosažení takových cílů často nejsme šťastní a místo toho hledáme štěstí v dalších cílech.

Štěstí by ale nemělo být něco, k čemu se možná někdy v budoucnosti dostaneme. Štěstí by mělo být tady a teď, v tom, čím jsme právě teď, s lidmi, které známe. A pokud neděláme to, co nás činí šťastnými s lidmi, kteří nás v tom podporují, pak je právě teď čas jednat. Právě toto je jednoduchý recept na štěstí.

Nečekejte, až si vás štěstí najde. Najděte ho sami.

Níže vypisuji seznam věcí, které můžete udělat ještě dnes a s jejich pomocí své štěstí nalézt. Nemusíte je dělat hned, ale alespoň většinu z nich byste měli udělat dříve nebo později udělat. Radši dříve než později. Vyberte si jednu nebo dvě a začněte už dnes.

Žijte v přítomnosti. Nemyslete na to, jaké velké věci dokážete v budoucnu. Nelpěte na tom, co jste udělali nebo neudělali v minulosti. Naučte se žít tady a teď a užívat si života a vší krásy na světě tak, jak je dnes.
Spojte se s ostatními. Z vlastních zkušeností můžu říct, že máloco dokáže přivést ke štěstí tak dobře jako spojení se s ostatními lidskými bytostmi, rozvíjet s nimi vztahy… Zde je pár tipů, jak na to. (http://zenhabits.net/how-to-connect-with-humanity-when-you-feel-all-alone/)
Buďte s lidmi, které máte rádi. Může se zdát, že je tento bod vlastně úplně stejných jako ten předchozí ale ve skutečnosti je to pouze rozšíření stejného nápadu, jeho specifičtější využití. Trávení času s lidmi, které máte rádi je pro štěstí extrémně důležité, a přitom je neuvěřitelné, jak často lidé dělají přesný opak a tráví čas sami nebo s lidmi, které až tak rádi nemají. Snažte se naplánovat si dostatek volného času s lidmi, které máte rádi. Ještě lépe, udělejte si z toho nejdůležitější část dne. V mém případě část mého času sebere práce, ale zbytek dne se věnuju své rodině. A víkendy mám vyhrazené pouze pro rodinu. Tím, že si takovým způsobem vyhraním dostatek času, aby se mezi mě a mé nejmilejší nic nedostalo, si zajišťuji štěstí.
Dělejte to, co máte rádi. Co vás baví nejvíce? Vzpomeňte si na čtyři nebo pět svých nejoblíbenějších aktivit a založte si na nich den. Každý den. Pokuste se zbavit všeho ostatního do takové míry, jak to jenom bude možné. V mém případě jsou tyto aktivity trávení času s rodinou, psaní, čtení a běh. Těmto aktivitám se věnuji každý den a málokdy něčemu jinému. Může vám nějakou dobu trvat dostat svůj čas do stavu, kdy se budete věnovat jen takovému zdravému jádru (mě zabralo několik let, než jsem se naučil odpovídat „ne“ na věci, které se na tento seznam nedostaly), ale rozhodně to stojí za jakoukoli vynaloženou námahu.
Soustřeďte se na to dobré. V životě každého jsou pozitivní i negativní chvíle – jestli jste šťastní nebo ne závisí ve velké míře i na tom, na které stránky svého života se soustředíte. Prohráli jste dnešní zápas ve fotbale? Alespoň jste strávili čas s přáteli a dělali něco, co vás baví. Podvrtli jste si při běhu kotník? V tom případě nejspíš vaše tělo potřebovalo ten týden odpočinku, protože jste běhali příliš. Onemocnělo vaše dítě? Soustřeďte se třeba na to, že chřipka přece neznamená konec světa a vy se díky ní můžete starat o to nejlepší dítě na světě! Určitě chápete, o čem mluvím.
Pracujte v oboru, který vás baví. Toto je samozřejmě pouze rozšíření předchozího „dělání toho, co vás baví“, zaměřené na práci. Pracujete již v oboru, který vás naplňuje? Pak jste jedni z mála a měli byste si svého štěstí vážit. Pokud ne, měli byste se snažit najít si práci, pro kterou v sobě naleznete vášeň a jejím směrem pak navigovat svou kariéru. Můžete si vzít příklad ze mě: Ještě minulý rok jsem pracoval v oboru, ve kterém jsem sice vynikal, ale který mě nijak nenaplňoval. Vždy jsem cítil vášeň pro psaní a tak jsem přesedlal na psaní blogu. Po roce tvrdé práce jsem mohl dát ve své práci výpověď (http://zenhabits.net/so-i-quit-my-day-job-holy-cow-i-took-the-plunge/) a věnovat se blogování naplno. A dnes jsem i díky tomu mnohem šťastnější než kdy dříve.
Své práci se naplno oddejte. Jakmile naleznete práci, která vás baví, oddejte se jí. Odstraňte všechna rozptýlení, najděte si v jejím rámci zajímavou výzvu a veškerou svou energii věnujte snaze této výzvy dosáhnout. S trochou cviku se vám podaří zapomenout na vnější svět. K takovému pocitu je několik dalších podobných pocitů, které jsou také spojeny s prací. Zde si o nich můžete přečíst (http://zenhabits.net/guide-to-achieving-flow-and-happiness-in-your-work/).
Pomáhejte ostatním. Je snad nějaký lepší pocit než pomáhat bližnímu? Moc takových není. A ani to není tak těžké, zde je 25 způsobů, jak na to (http://zenhabits.net/25-ways-to-help-a-fellow-human-being-today/).
Najděte si čas uklidnění. Vzhledem k hektickému životnímu stylu dnešní doby je často těžké najít si moment klidu. Pokud si ale dokážete najít tichou chvilku pro sebe sama, můžou právě takové momenty být těmi nejlepšími z vašeho dne. Zde je způsob, jak si takovou chvilku udělat. (http://zenhabits.net/15-ways-to-create-an-hour-a-day-of-extra-time-for-solitude/).
Všímejte si maličkostí. Místo čekání na něco velkého, jako svatbu, děti, dům, pěkné auto, povýšení nebo výhru v loterii hledejte štěstí v každodenních maličkostech. Užijte si třeba ráno s dobrou kávou, lahodnou a prostou chuť ovoce, radujte se ze čtení knihy s vaším dítětem anebo z procházení se se svým partnerem / partnerkou. To, že si takových maličkostí všimnete, vám zaručeně zlepší den.
Rozvíjejte svůj soucit. Soucit se rozvíjí tím, že s vámi ostatní sdílí své útrapy. A především tím, že jim pomáháte se těchto útrap zbavit. Domnívám se, že až příliš často zapomínáme na ostatní, zatímco se soustředíme na vlastní nesnáze, a pokud bychom se naučili sdílet nesnáze ostatních, ty naše by se rázem zdály zanedbatelné. Schopnost soucitu je neskutečně cenná a postupně se v ní můžete zlepšovat. Zde je návod, jak (http://zenhabits.net/a-guide-to-cultivating-compassion-in-your-life-with-7-practices/).
Buďte vděční. Naučit se vděčnosti za to, co máme a za lidi, kteří náš život obohacují, vás na vaší cestě ke štěstí dovede daleko. Pomáhá nám to vážit si toho, co máme a co jsme dostali i lidí, kteří nám pomohli. Zde si o tom můžete přečíst více (http://zenhabits.net/why-living-a-life-of-gratitude-can-make-you-happy/).
Učte se celý život. Ve čtení nalézám nesmírnou radost, protože jím ve velkém obohacuji své znalosti. Myslím si, že čtením klasické literatury je stejně jako sledování nových zájmů ideálně investovaná energie. Pokuste se tomu věnovat každý den alespoň trochu a uvidíte, zda vám to bude pomáhat ke štěstí stejně jako mě.
Zjednodušte svůj život. Tato část je vlastně o určení si věcí, které vás baví (viz výše) a následném zbavení se všeho ostatního. Takovýmto zjednodušením si uvolníte dostatek času pro to nejdůležitější a zároveň sníží stres a chaos, který ve vašem životě může panovat. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je žití jednoduchého života radost sama o sobě.
Zpomalte. Podobně jako u zjednodušování je zpomalování především o tom, abyste si uvědomili, že v životě není za čím spěchat. Plánujte si méně věcí a delší pauzy mezi nimi. Naučte se pomaleji jíst, řídit i chodit. Zpomalení vám pomůže snížit stres a znásobit radost z toho, co vás baví.
Sportujte. O radostech sportu jsem psal už mnohokrát. Někdy může být těžké začít s tréninkovým programem (viz zde: http://zenhabits.net/2007/09/4-simple-steps-to-start-the-exercise-habit/), ale už když se sportem začnete, okamžitě vás začne zbavovat stresu a zlepšovat vám náladu.
Meditujte. Nemusíte se připojit k Zendo, shánět si matraci nebo se učit pozici lotusu, i ty nejjednodušší formy meditace vám mohou pomoci překonat tu část vás, která se necítí dobře. Můžete to vyzkoušet hned teď: zavřete oči a prostě se zkuste soustředit na své dýchání, jak dlouho to jen půjde. Věnujte pozornost pouze svému dechu, jak vstupuje do vašeho těla a jak z něj znovu vychází. Nerozčilujte se, pokud se vám začnou toulat myšlenky jinam, ale prostě tyto myšlenky přijměte a vraťte se zpět k dýchání. Pokud toto budete dělat každý den, postupně se v meditaci zlepšíte.
Naučte se přijímat. Jedna z největších výzev pro člověka jako jsem já – lidi, kteří se chtějí stále zlepšovat a změnit svět – je naučení se přijímat věcí takové, jaké jsou. Někdy je jednodušší přijmout a milovat svět a lidi takové, jací jsou, než se snažit všechno a všechny přizpůsobit nedosažitelnému ideálu. Neříkám, že byste měli přijmout krutost a nespravedlnost, ale učit se milovat věci i pokud nebudou úplně dokonalé.
Travte čas v přírodě. Každý den si vyjděte ven nebo si vyhraďte trochu času na sledování západu nebo východu slunce. Najděte si místo jako moře, řeku nebo pramen a zde travte čas třeba pouhým koukáním do vody a rozjímáním. Pokud máte to štěstí, že žijete poblíž lesů, hor a podobně, jděte na túru. Čas strávený v přírodě je čas investovaný do vašeho štěstí.
Hledejte v životě zázraky. Naprosto a úplně věřím v zázraky a věřím, že se každý den dějí všude kolem nás. Zázrakem jsou moje děti, laskavost cizinců i růst života kolem. Najděte i ve svém životě zázraky a užívejte si jejich majestátu.

Pro více článků o štěstí se můžete podívat na jeden z mých oblíbených blogů: TheHappiness Project, který píše GretchenRubin (http://happiness-project.com/)

7 způsobů, jak začít pravidelně cvičit

Nejspíš jste to už sami několikrát zkoušeli. Máte už po krk svojí postavy, ať už příliš hubené, nebo tlusté. Rozhodnete se s tím něco udělat. A tak si koupíte kartičku do posilovny, třeba i společně s přáteli. Jenže po několika týdnech váš kamarád vynechá, takže chodíte sami a nakonec skončíte i vy.

Ano, vím. Stává se to. Viděl jsem to mnohokrát. A vím, co si myslíte. Jak to, že to někteří zvládnou a jiní ne? Co je jejich tajemstvím?

Nejdříve vám povím, o čem to není: Není to o disciplíně nebo síle vůle. Ty fungují pouze krátce.

Co funguje dlouhodobě je návyk. To je to tajemství. A o tom je i tenhle článek – 7 způsobů, jak začít pravidelně cvičit

1. Určete si cíl. Čeho chcete dosáhnout?
Větších svalů?
Méně tuku?
Větší síly?
Chcete být rychlejší?

Cvičit můžete z různých důvodů. Než začnete chodit do posilovny, dejte si nejdříve cíl. Co vlastně od cvičení chcete?

Nezkoušejte docílit více, jak jedné věci najednou. Začněte s jedním cílem. Jakmile ho dosáhnete, můžete se posunout k dalšímu.

2. Určete si deadline.

Napište si datum, do kterého dosáhnete svého cíle. Napište si ho na kousek papíru a dejte někam, kde ho můžete během dne několikrát vidět. Dobrým místem je noční stolek. Uvidíte tak lístek, když vstáváte nebo když jdete spát. Bude to pro vás neustálá připomínka.

3. Vytvořte si plán
Když si určíte cíl, musíte mít jasný plán, jak k němu dojít.

Jaké cviky budete praktikovat?
Kolik uděláte setů?
Jak často budete chodit do posilovny?

Váš čas je nejcennější. Každá minuta v posilovně vás musí přivést blíž k vašemu cíli. Vyberte si proto efektivní tréninkový program. Pokud jste naprostý začátečník, zkuste si o cvičení přečíst nějakou tu knihu. To je pro začátek nejlepší.

4. Cvičte hned po ránu.

Pokud jste prožili těžký den v práci, může být dost těžké cvičit pak ještě někde v posilovně. Řešením je cvičit hned ráno:

Vstaňte brzy
Nasnídejte se
Připravte se do práce
Jděte cvičit

O hodinu později jste už mnohem blíž svému cíli. A máte k dispozici celý den na práci a další věci.

5. Držte se plánu.

Tohle jsem zažil už tolikrát. Dny, kdy se vám nechce cvičit, jsou obyčejně ke cvičení nejlepší. Možná je to něco ve spojení těla a hlavy: tělo říká ne, ale mysl křičí běž. Jestli bude tělo nakonec souhlasit, nevím.

Ať už je to jakkoli, když máte cvičit, cvičte. Nevymlouvejte se, jděte do toho. Když vám není dobře, cvičte trochu méně, ale nevynechávejte. Fakt, že jste tam vůbec byli, je mnohem podstatnější než to, že jste cvičili. A jak už jsem řekl, nakonec z toho může být ještě jeden z nejefektivnějších tréninků.

Čím víc cvičíte, tím spíš si vytvoříte návyk. Držte se proto svého plánu.

6. Cvičte s někým, kdo už návyk má.

Pokud váš tréninkový parták přestane cvičit, nejspíš to ukončíte také. Jenže když vydrží, bude to pro vás výzva.

Až příště půjdete do posilovny, podívejte se kolem sebe. Sledujte lidi, kteří cvičí kolem vás. Najděte si někoho, kdo to myslí vážně, a oslovte ho, jestli nechce trénovat s vámi. Správný člověk to přijme. Většina lidí ví, že to není jednoduché, protože to sami zažili.

Správný parťák vás namotivuje a pomůže vám cíle dosáhnout. A pokud ne, poohlédněte se po někom jiném.

7. Věřte si.

Můžete dosáhnout čehokoli, když tomu budete opravdu věřit. Jasný cíl a plán vám dodají to pravé sebevědomí a sebejistotu.

Pamatujte, že to trvá 30 dní, než získáte návyk. Během prvních třiceti dní se budete muset dost nutit. Pak už to bude jednodušší: návyk přebere práci a bude vás nutit sám.

Toto si napište vedle svého cíle a deadlinu: “Když to dokáží oni, zvládnu to i já.”

Jak najít motivaci k plnění důležitých, ale ne akutních úkolů

Mám kamaráda, který je OSVČ, má vlastní firmu a vede se mu dobře. Až na to, že se mu často stává, že prokrastinuje, když jde o splnění důležitého úkolu jako je například psaní.

Ne, nemluvím sám o sobě, i když někdy dělám to samé, abych byl upřímný.

Myslím, že to děláme všichni. Víme, že bychom se měli pustit do něčeho důležitého pro svoji kariéru, osobní život nebo byznys, ale místo toho stejně radši lelkujeme. Koukáme se na e-maily, odpovídáme na zprávy, čteme noviny nebo hledáme jiné zajímavé věci k přečtení.

Naším problémem není, že by byly důležité úkoly těžké. Problém je, že nejsme dost motivovaní. A tak prokrastinujeme.

Je těžší se namotivovat, když máte vlastní firmu nebo když vám nikdo nedýchá za krkem. Ke všemu když je před vámi celý svět plný fascinujících věcí na internetu, nebo jinde okolo vás. Co v takovém případě dělat?

Navrhuji tohle:

1. Uvědomte si, na čem záleží. Pokud chcete například něco napsat, proč je to pro vás důležité? Co na psaní milujete? Můj kamarád má třeba rád, když může druhé učit, co se sám naučil, a pak čte komentáře lidí, kterým pomohl. Přináší mu to radost. A to je úžasné. Dnes je tak snadné nechat si ujít hlubší prožitek a nechat se strhnout pracovním dnem.

2. Připomínejte si, jak moc to milujete. Někdy si můžeme důležité úkoly opravdu užívat. Ano. Často je na nich něco, kvůli čemu se na ně netěšíte. Možná se u toho budete muset více soustředit, nebo to zabere víc času, ale má to světlou stránku. Psaní může být také skvělý způsob, jak si odpočinout po namáhavém dni. Způsob, jak se propojit s tím, co je pro vás důležité. Možná je to skvělá šance, jak se vyjádřit, když normálně nemůžete.

3. Mluvte o tom s někým. Když mi o tom kamarád řekl a musel odpovědět na pár mých otázek, najednou našel opět motivaci, aby začal psát. Nebylo to v ničem, co bych udělal. Myslím si ale, že když o tom s někým promluvíte, tak vynesete problém na světlo. Ten se pak už nezdá tak velký a nemá nad námi takovou moc.

Ptejte se sami sebe, co vás drží zpátky. Když zjistíte, že prokrastinujete, tak se zastavte a zeptejte se: “Co mi brání v tom, abych psal/a? (nebo od jakéhokoli jiného úkolu, který máte). Buďte upřímní. Někdy máte pocit, že nemáte čas, ale pravdou je, že ho máte dost.

Někdy nevíte, jak se úkolu zhostit. V tom případě se můžete někoho zeptat, nebo si to najít na internetu. A někdy se to prostě zdá těžké nebo nepříjemné. V tom případě vám navrhuji, abyste udělali tři kroky, které jsem popsal výše. Obvykle vám ale nic v cestě nestojí. Nic vám nebrání v tom, abyste dělali důležitou, zábavnou a smysluplnou práci. Tak jděte na to!

Nevšední produktivita

Na světě neexistuje návod na produktivitu, který úplně vyřeší problémy, kterým všichni denně čelíme.

Jsem na tom stejně jako vy. Potýkám se s tím samým:

Dělat důležitou práci místo té, která mi zabere hodně času a není tolik potřeba
Nenechat se rozptýlit, když potřebuji pracovat na něčem těžkém
Únavu a pocit, že všechny úkoly prostě nezvládám

U všech jde ve skutečnosti o stejný problém: Jakmile před sebou máte něco důležitého nebo těžkého, děláte raději cokoli jiného, blbnete nebo se flákáte. Potýkám se s tím každý den a ne vždy úspěšně. Ale co kdybychom se do toho mohli ponořit a vyřešit to jednou provždy? To bychom byli páni vesmíru.

Dejte si při tréninku pauzu

Pravdou je, že utíkáme od nepříjemných věcí, ale obvykle si to neuvědomujeme. Proto je důležitá meditace. Sedíte, nic neděláte, ale vidíte, jak vaše mysl utíká od nepříjemného do přítomného okamžiku. Dokola a dokola. Chce to čas, ale dá se s tím naučit pracovat.

Doporučuji vám meditovat. Tím se naučíte pracovat s nepříjemnými pocity, kterým neustále čelíte.

A zde je návod:

Vyberte jeden úkol, který musíte dnes udělat.
Vyčistěte si pracovní prostor před sebou. Vypněte nebo ztlumte telefon, ukliďte stůl a na svůj úkol se pořádně zasoustřeďte.
Sedněte si a dejte se do práce.
Sledujte, jak se vaše mysl snaží od práce utéct.

A teď si dejte pauzu. Místo toho, abyste utekli, zastavte se. Nadechněte se a otočte svoji pozornost na nepříjemné pocity. Může to být strach, frustrace, nejistota, pochybnosti nebo únava. Nevěnujte pozornost myšlenkám, které vám běží hlavou. Vnímejte jenom tělesný pocit. Kde se nepříjemný pocit nachází? Jakou má sílu?

Zjistíte, že špatný pocit není zase tak silný, i když se před ním snažíte utíkat. Jde jen o energii. Není ani dobrá, ani špatná. Je to jen energie, kterou nechcete a o které tvrdíte, že špatná je. Zkuste se zastavit a zameditovat si. Nepomůže vám o tom jenom číst v tomhle článku. Musíte trénovat. Poznat to blíž.

Nevšední produktivita

Jakmile začnete pracovat s nepříjemnými pocity, zjistíte, že o nic tak hrozného nejde. Nemusíte se ničeho bát. Je to jenom pocit, jen energie. Uvolněte se. Zkuste si k ní vytvořit přátelský vztah, místo toho, abyste sami sebe peskovali. Jen si jí všímejte, usmívejte se, dýchejte a buďte na sebe hodní.

A jak proměníte tuhle energii na produktivitu? Mám pro vás způsob:

Napište si každý den 3 hlavní úkoly, které je potřeba splnit. Udělejte to ještě dřív, než začnete vůbec pracovat. Napište si i pár dalších úkolů, které jsou potřeba, ale primárně se soustřeďte na svoje 3 hlavní.
Vyberte jeden důležitý úkol a udělejte si kolem sebe prostor (ještě předtím, než půjdete kontrolovat e-maily nebo sociální sítě).
Udělejte si krátkou meditaci. Vnímejte, jestli se vám od úkolu chce utéct, zastavte se a pocit prozkoumejte. Jemně, přátelsky a se zvědavostí.
Dejte si záměr. Jakmile se trochu uvolníte a zjistíte, že nepříjemné pocity nejsou žádný velký problém, dejte si záměr ohledně svého prvního úkolu. Děláte to proto, abyste zlepšili svůj život, abyste udělali něco dobrého pro druhé, abyste pomohli? Najděte ve svém záměru srdce, najděte tam lásku. A řekněte si: “Je mým záměrem udělat tenhle úkol z lásky k ….” (doplňte prázdné místo: sobě, někomu jinému, světu, atd.)
Pracujte s chutí a láskou. Otevřete svoje srdce a dělejte svůj úkol s láskou, která pramení z vašeho záměru. Sledujte, kdy se začínáte cítit nepříjemně a chcete od úkolu utéct. Zastavte se, udělejte meditaci, kterou jsme se naučili, a pak pokračujte.
Dávejte si přestávky. Každých 10 – 15 minut si dejte pauzu a protáhněte se nebo se napijte, projděte se po místnosti. Pozorujte, jak se cítíte a jak si vedete. Pak se vraťte zpátky k úkolu, nebo jděte na další, pokud je první hotový.

Neříkám, že vám to ze začátku půjde na 100%. Možná nikdy. Neočekávejte proto dokonalost. Pracujte na sobě a buďte na sebe hodní. Postupně se budete zlepšovat. To mi věřte.

Není jednodušší úkol než žádný úkol

„ Pamatujte, že není rychlejší kód než žádný kód.“ – Taligentův průvodce programováním

Jaký je nejrychlejší způsob, jak se zbavit úkolu na vašem úkolníčku?
Prostě ho smažte nebo ho tam vůbec nedávejte.

Když čteme články a knihy o produktivitě, o tom, jak věci dokončit a být efektivní, není to proto, že chceme být supervýkonní a rychlí jako Gonzales.

Chceme prostě dokončit něco úžasného.

To je dobře. Musíme si ale pamatovat jedno: nebuďme produktivní, protože chceme být produktivní. Soustřeďme se jenom na to, co je potřeba (nebo lépe: na to, co máme rádi).

Nejlepší způsob, jak se tam dostat, je dělat věci co nejjednodušeji. Kolik kroků je k tomu potřeba? Jak se můžete zbavit těžké práce, věcí, co nás rozptylují, a nekonečných mítinků nebo nepotřebných úkolů?

Prostě je vynechte.

Vyškrtněte je ze svého seznamu nebo je tam vůbec nedávejte. Udělejte si u každého úkolu malý test: Je to opravdu potřeba? Budu se pak cítit skvěle, až to dodělám?

Nejlepší často totiž bývá úkoly vůbec nedělat.

Nejlevnější, nejrychlejší a nejspolehlivější části počítačového systému jsou ty, které v něm nejsou.“ – Gordon Bell

Jak být šťastný a vyhnout se stresu

Běžně se na věci tolik nedíváme jako je spíš přehlížíme. – Alan Watts.

Kolikrát jste už jedli a ve skutečnosti nevnímali chuť? Nebo jste dodělali namáhavou práci či jeli do zaměstnání, aniž byste o tom vůbec přemýšleli?

Naše dny často ubíhají, zatímco jsme myšlenkami úplně mimo.

Jedním z mých nejoblíbenějších způsobů, jak být šťastný a vyhnout se stresu, je být v přítomném okamžiku neboli být vědomý. Samozřejmě jde o jeden ze základních kamenů Zen buddhismu (vlastně si myslím, že celého buddhismu), ale není to všechno o meditaci, jako spíš o tom, že si uvědomujeme, co děláme, nad čím přes den přemýšlíme a co nám říkají naše smysly.

Nikdo nedokáže být pořád v přítomnosti. Myslím, že to ani nejde.

Někteří se díky tréninku dokážou naučit být přítomní častěji než většina z nás, ale vždycky se může stát, že budete myslet na budoucnost nebo minulost. Budete cítit strach a zapomenete být v přítomném okamžiku.

Je to ve skutečnosti dost těžké. Zkuste to hned teď: zavřete oči (jakmile dočtete všechny instrukce) a zaměřte se na váš dech. Na vzduch, který prochází vaším nosem nebo pusou, zaplňuje plíce a opět jde ven. Pokud přijdou dotěrné myšlenky, uvědomte si je, přijměte je a nechte je odejít (nesnažte se je vypudit) a potom se opět soustřeďte na dýchání.

Není to jednoduché, viďte? Být v přítomném okamžiku není tak lehké, jak se zdá.

Chce to cvik. Nakonec toho ale lze dosáhnout. Mám pro vás 5 tipů, které vám k tomu můžou pomoci:

Děti. Být přítomní umí nejlépe děti. Rád pozoruji svého tříletého syna Setha, když si hraje. Nepřemýšlí nad tím, co se mu stalo včera nebo co se stane později. Je Spidermanem, bojuje proti zloduchům a nic jiného neexistuje. Když se rozčílí, není na světě nic důležitějšího než to, co ho rozzlobilo. Vybrečí se a pak se zase spokojeně vrátí k tomu, co dělal předtím. Nepříjemná situace je dávno pryč. Neřeší, co bude zítra. Proto se na něj tak rád dívám. Musíme děti použít jako inspiraci a zkusit být někdy jako ony. Ježíš řekl: „Buďte jako děti.“ A byla to moudrá slova.
Kočky. Rád se dívám na svého kocoura Riddla. Myslí si, že je lev. Nenápadně pronásleduje brouka nebo ještěrku, jako by byli schovaní ve vysoké trávě někde v savaně, a pak se na ně vrhne a zaútočí. Víte, že nepřemýšlí nad tím, co měl k snídani, ani jaký nábytek bude zapotřebí poškrábat a roztrhat na kousky. Kočky (a další zvířata) žijí pouze teď. Buďte jako kočka.
Moje žena a zákusek. Má žena Eva opravdu ví, jak jíst moučník. Ve skutečnosti je ze všech lidí, které znám, nejlepší, když jde o bytí v přítomném okamžiku. Skutečně si dokáže celou svou duší užít cokoli dělá. Naučil jsem se jíst dobroty tak, že jsem jí sledoval. Mezitím, co jsem se snažil do sebe rychle něco naházet, Eva zavřela oči a pomalu si dala lžíci zmrzliny do pusy. Vychutnávala si chuť, texturu, studenost, sladkost i tu čokoládovost. Eva si dokáže věci vychutnat daleko víc než jiní, a tím mě inspiruje. Až budete příště něco jíst, zkuste nemyslet na nic jiného. Nečíst si, nemluvit. Jen vychutnávat jídlo.
Zenový metař. Říká se, že správný zenový mnich má na starosti pouze dvě věci. Meditovat a zametat. Úklid je jedním z denních rituálů zenového mnicha. Je to jedno z jejich nejdůležitějších cvičení. Zametají nebo hrabou. Nedělají nic jiného. Nepřemýšlejí nad tím, jak se dostat do zenového stavu. Tím už je samotné zametání. Až budete příště doma uklízet (nebo dělat cokoli jiného), zkuste se na úklid soustředit, na prach, na pohyb a na svoje pocity.
Když se v něčem ztratíte. Už jste to určitě několikrát zažili. Dokážete si vzpomenout na chvíli, kdy jste se v nějaké činnosti úplně zapomněli? Ne v myšlenkách, ale v té činnosti samotné. Naprosto jste se soustředili a na nic jiného nemysleli. Svět jakoby neexistoval. Mohli jste pracovat a přitom být ve flow (ve stavu, kdy všechno přirozeně plyne), nebo to najednou byl koníček. Sport, práce na zahradě nebo oprava rozbité pračky. Zkuste si na něco takového vzpomenout a jděte to udělat zas.