Občas se stane, že postrádáte motivaci nebo vás přepadne depresivní nálada a prostě nemáte energii na práci.
Každý tyto stavy občas má. Dobrou zprávou je, že se z toho do určité úrovně vždy dostaneme.
Zjistil jsem, že toto vyhoření způsobují dva hlavní faktory:
1. Nízká energie z nedostatku spánku, přepracovanost, nemoc nebo příliš fyzické aktivity (vy víte, kdo jste).
2. Dostanete se do začarovaného kruhu negativního myšlení – jedna pochybnost vede k další, až si nakonec nevěříte vůbec.
Tyto dva faktory jdou většinou ruku v ruce – většinou když změním časové pásmo, když procházím rodinnou krizí nebo když mám málo spánku několik dní v řadě, začnu myslet negativně.
Zde je to první, co byste měli vědět o tom, jak přemýšlíte během tohoto období: Nevěřte svým myšlenkám.
Protože vaše mysl se v tomto stavu přepne na úroveň dítěte – a není to ten typ „zkuste být jako dítě a více si hrajte“ ale spíše něco jako „Dejte mi co chci, nebo ztropím kravál“. Jste náladové, sobecké a vznětlivé dítě. Nejste ve své nejlepší podobě, ale v podobě, která trpí a jen chce být v pohodě. A tomu se dá porozumnět.
Zde je další věc, kterou byste měli vědět během tohoto období: Neměli byste brát vážně vaše nutkání a myšlenky pokud jste ve fází „zlobivého dítěte“ během vyhoření..ale naslouchejte svým potřebám. Vaše dětská mysl chce odpočívat, nechce dělat příliš práce, je unavená a možná potřebuje více utěšení.
Utěšujte sami sebe, pokud trpíte. Ne jídlem, ale láskou. Dopřejte si odpočinek, pokud jste unavení. Udělejte ze svého spacího režimu vaši prioritu. Jděte spát dříve, povypínejte všechny obrazovky, uvolněte se, meditujte a ujistěte se, že je vaše TV vypnutá a pořádně se vyspěte.
I když to může znít divně, být kreativní také pomáhá. Starejte se o svůj spánek, nepřehánějte to s dalšími aktivitami, ale pokud jste pracovali z domova, nebo jste uvízli dlouho v kanceláři, vždycky je lepší rozhýbat svoje tělo – jděte na procházku, zasportujte si a nebo něco podnikněte s přáteli.
Třetí věc, kterou byste měli vědět: Pokud máte pocit vyhoření, nevěřte tomu, co si vaše mysl myslí o vás a vaší práci. Bude říkat: „Tohle dělat nechci“ nebo „Nejsem dostatečně dobrý“ nebo „Už mi na tom nezáleží.“ Ničemu z toho se nedá věřit, jednoduše proto, že mysl, která tohle říká, panikaří, je vystrašená a značně v nepohodě. To není důvěryhodná mysl.
Místo toho se soustřeďte na myšlenky, které vám říkají „Pouze teď trpím. Všechno vyřeším, až se uklidním.“
Až budete klidní a budete se cítit lépe, zadejte si nějaký pracovní úkol. Možná zjistíte, že to pořád milujete, a pokud ne, možná se vydáte jinou cestou, která je pro vás lepší.
Čtvrtá věc: Opravdu pomáhá si o tom s někým promluvit. Někdo, kdo vám může dát objektivní pohled na věc. Promluvte si s přítelem, manželem/manželkou, rodičem, spolupracovníkem, s kýmkoli. Na toto kladu velký důraz. Nebuďte příliš pyšní na to, abyste se s nikým nepodělili.
Pátá věc: Až se postaráte o svoje zdraví a odpočinek, měli byste se dát do práce. Nesnažte se pracovat příliš, zkuste to postupně. Krůček po krůčku, abyste se cítili spokojení, že jste něco udělali.
Také velmi pomáhá stát si za svým a trochu si ulevit. Pokud máte příliš práce, naučte se říkat NE, raději než abyste všechno odkývali – přesně tak to udělal můj přítel, když se cítil vyhořelý a pak pocítil úlevu.
A konečně šestá věc, kterou byste měli vědět: Je v pořádku občas pocítit vyhoření. Všichni se tak někdy cítíme, takže v tom nejste sami. Je lidské být nahoře a zase dole a necítit se ve své kůži. Občas sami o sobě pochybujeme, jsme opravdu unavení a trpíme. Nedělejte si s tím hlavu. Dostanete se z toho a díky vaší zkušenosti s vyhořením budete silnější a moudřejší a připraveni vyjít vstříc novým výzvám s novým naladěním.
