Žijte s lehkostí

» RSS «      » FACEBOOK «      » TWITTER «      » ODBĚR ČLÁNKŮ EMAILEM «

„Ať má pro vás přítomnost připraveno cokoli, přijměte to, jako byste si to sami vybrali.“ ~ Eckhart Tolle

Dnes vám zkusím doporučit malou proměnu myšlení, která by vám mohla změnit život.

Nebudu vás napínat: přestaňte hodnotit věci kolem vás jako dobré nebo špatné. Přestaňte soudit a vzdejte se očekávání.

Je to malá změna – vše co k ní stačí, je naučit se říkat si: „Nebylo to dobře ani špatně, prostě se to stalo a je tomu tak.“ Ačkoliv je to maličkost, chce to cvik. Výsledky vás však ohromí.

Proč? Protože díky této malé změně už vás nebude trápit, že se vám dějí špatné nebo dobré věci, že lidé jednají buď špatně nebo dobře… Naučíte se přijímat věci takové jaké jsou a vědomě s nimi pracovat.

Už nebudete čekat až se vám přihodí něco dobrého (či špatného) – vše, co se stane, přijmete a budete s tím spokojeni. Ve výsledku to znamená, že už nebudete zklamaní nebo nešťastní.

Malá zkouška

Vzpomeňte si na něco dobrého, co se vám v poslední době stalo, a jak to ovlivnilo vaše rozpoložení. A teď si stejně vzpomeňte na něco špatného.

Nyní si představte, že ani jeden z těchto okamžiků nebyl dobrý ani špatný. Prostě se staly.

Jak to změní váš pocit z těchto událostí? Jak to změní vaši náladu? A jak to změní vaše reakce?

Když přestanete věci považovat za dobré či špatné, nebudou vás už tížit emoce z těchto soudů a budete moct žít lehčeji a svobodněji.

Nic není dobré nebo špatné

„Žádná věc není dobrá ani špatná, to jen naše myšlení je takovými činí.“ ~Hamlet

Hamlet měl pravdu. Bez lidské mysli se věci prostě dějí a nejsou dobré ani špatné. Teprve poté, co je proženeme filtrem našeho myšlení se stávají dobrými či špatnými, krásnými či ošklivými.

Plevel je plevelem jenom tehdy, kdy se ho chceme zbavit. Děti zlobí jenom tehdy, když se nám nelíbí jejich chování. Život stojí za nic jenom tehdy, když na něj tak koukáme.

Ale co všechny ty hrozné tragédie, mor, tsunami nebo holokaust? Ty přece jsou špatné! Pohledem a myšlením, ke kterým jsme byli vychováni, se zdají být příšerné. Ale opakuji: zkuste se zbavit svých soudů a znovu zjistíte, že se prostě staly. Smrt a krutost nás pravděpodobně rozesmutní, ale vždy byly součástí světa a vždycky také budou, ať už se s nimi smíříte nebo ne.

Victor Frankl, autor, který přežil holokaust, napsal texto o bohaté ženě, jež si prošla holokaustem a byla za tento zážitek vděčná, protože jí otevřel oči. Změnil ji. Nesnažím se tvrdit, že holokaust byl dobrý, ale prostě se stal. Nejlepší, co s tím můžeme udělat, je vzít si z něj ponaučení. Obzvlášť kvůli dnešní politické nenávisti, která až příliš často svádí naše problémy na imigranty a menšiny. Jsou i jiné tragédie, které se dějí a nejsou vyloženě špatné. Bezpochyby jsou to zničující ztráty, ale v životě jsou vždy nějaké ztráty, lidé budou vždy umírat. Pouze úhel pohledu ovlivňuje naši reakci a to, zda-li jsme schopni se s nimi vypořádat.

Velká očekávání

Druhá polovina této proměny je stejně nepatrná, ale také stejně důležitá: zbavit se očekávání. Nejde o to snížit svá očekávání, ale úplně je odstranit.

Zamyslete se: když máme nějaká očekávání a věci se nakonec nedějí tak, jak jsme čekali (což se děje docela často, protože nejsme zrovna dobří prognostici), jsme zklamaní. Právě naše očekávání nás nutí k soudům o tom, co je špatné a co dobré.

Když něco očekáváte od přítele, spolupracovníka nebo člena rodiny a oni vašich očekávání nedosáhnou, pak jste na ně naštvaní nebo jste zklamaní. Probouzí to ve vás vztek. Ale když od nich nemáte žádná očekávání, pak jejich činy nejsou dobré ani špatné, prostě se staly, a vy je můžete přijmout bez zklamání, vzteku nebo smutku.

Co kdyby jste jeli na dovolenou na místo, od kterého čekáte krásný zážitek, ale ve výsledku by toto místo nebylo až tak dobré? Byly byste hořce zklamáni i když víte, že to není vinou toho místa – to místo prostě takové je, na vině jsou vaše očekávání.

Když vás někdo zklame, není to jeho vina. Prostě je takový, jaký je. Na vině jsou opět jen a pouze vaše očekávání.

Proč

Proč se do této změny pouštět? Proč přestat soudit? Proč se zbavovat očekávání?

Protože naše úsudky nám brání v pochopení a jako by to nestačilo, navíc ničí také naše štěstí. Když soudíme, nesnažíme se pochopit, už jsme si totiž vytvořili vlastní závěry. Život bez úsudků nám umožní věci pochopit, takže se z nich díky našemu porozumění ponaučíme.

Úsudky nám brání v dosažní štěstí. A stejně tak nám v tom brání naše očekávání.

Když se zbavíme našich úsudků, naučíme se žít pro přítomný okamžik. Díky tomu, že věci přijmeme takové jaké jsou, můžeme zabránit našemu myšlení, aby nám bránilo ve štěstí. Můžeme začít žít.

Jak

Takže jak tohoto dosáhneme? Jako vždy, po malých krůčcích.

Zaprvé musíme být všímavější. Během dne si zaznamenejte své soudy, svá očekávání a i to, když se věci neřídí tak úplně podle nich. Postupně si tohoto začnete všímat víc a víc a budete o tom schopni přemýšlet mnohem vědoměji.

Kdykoli zaznamenáte úsudek či očekávání, na chvíli se zastavte. Zhluboka se nadechněte. Řekněte si sami pro sebe: „žádná očekávání, nic není dobré, nic není špatné.“ Zbavte se svých úsudků i očekávání zatímco si to budete opakovat.

Dále se musíte snažit vidět věci takové, jaké jsou, a takto jim i porozumět. Zajímejte se o to, proč tomu tak je, proč lidé jednají právě takovým způsobem, jakým jednají. Zkoumejte, snažte se vžít do rolí druhých lidí.

Vše, co přijde, zažijte naplno. Příslušným způsobem na to reagujte. Nepřehánějte reakce jenom proto, že se nepřihodilo to, v co jste doufali nebo co jste chtěli. Život ani ostatní neovlivníte, ale můžete ovlivnit to, jak budete reagovat.

Přijměte. Když se věci dějí, pochopte bez zbytečných soudů, proč tomu tak je, a přijměte je. Přijměte lidi takové, jací jsou. Bez soudů přijměte i sebe takové jací jste.

Nakonec zjistíte, že přítomnost nabízí nekonečné možnosti, které se vám otevřou, jakmile věci uvidíte bez soudů a očekávání, jaké doopravdy jsou.

Do češtiny přeložil Pavel Říha

Student poznávající své vlastní já, hledač smyslu v nesmyslném světě, velký fanda Lea Babauty, minimalismu a přítomného okamžiku. Mimo zenhabits.cz provozuje Pavel také badguy.cz, osobní blog, skrze který sdílí svoje vlastní myšlenky.

Anglický originál publikoval Leo Babauta na zenhabits.net