Zdroj spokojenosti

Jednou mi kamarád Jesse poslal video Henriho Nouwena (stojí za shlédnutí), kde se mluví o třech ne úplně spolehlivých zdrojích spokojenosti.

Jsou založené na různých odpovědích na základní otázku: “Kdo jsem?”

Co dělám: Pokud jsme tím, co děláme, a pokud děláme na věcech, které jsou úspěšné, jsme šťastní! Ale co když se něco nepovede nebo na chvíli přestaneme tyto věci dělat? Co když se okolnosti nevyvrbí tak, jak jsme chtěli, a už se nám nic nepovede? Pak ztratíme zdroj štěstí.

Co si o mně druzí myslí: Když lidé chválí to, co dělám, milují moje knihy, když si myslí, že mi to sluší, můžu být hrdý a šťastný. Ale co když o mně řeknou něco zlého? Co když se jim nelíbí moje kniha, co když jsem každému ukradený? Pak jsem nešťastný.

Co když mám: Co když mám krásný dům a auto, hodně přátel nebo rodinu, která mě miluje? Pak jsem spokojený. Co když o to ale přijdu? Co když se moji přátelé odstěhují nebo někdo z rodiny zemře? Pak jsem na dně.

Jak můžete vidět, tyhle tři zdroje štěstí a naplnění pokrývají většinu způsobů, jak se můžeme vidět. Chceme být úspěšní, chceme, aby si o nás lidé mysleli to nejlepší, chceme mít přátele a hezké věci. Vše, co děláme online, od Facebooku přes Instagram po práci, děláme kvůli druhým, protože chceme být úspěšní v práci nebo chceme mít přátele.

Není nic špatného na tom, chtít dobře pracovat a mít kamarády. Pokud jsou ale tyto věci zdrojem toho, kdo jste, pak stojí na chatrných základech. Jednou se vám bude dařit, podruhé zase ne.

Bude-li se jiným dařit lépe než vám, zkazí vám to náladu. Jakmile někdo žije lépe, cestuje a užívá si, budete se cítit mizerně. Pokud vás lidé nebudou mít rádi nebo řeknou něco zlomyslného, budete na dně. To se nám stává pořád, když si to přiznáme.

Nouwen tvrdí, že se musíme vidět jako děti boží, co už se narodily s tím, že jsou milovány. Nic víc k tomu není potřeba. To už je mnohem stabilnější zdroj spokojenosti. Jenže, co když nejste věřící?

Myslím, že je užitečné znovu definovat, kdo jsme. Už nějakou dobu s tím pracuji a je to skvělé.

Jak znovu definujete, kdo jste? Možná  budete muset chvíli přemýšlet, ale takhle jsem si odpověděl já sám: Jsem láska a soucit. To jsem já. To neznamená, že se vždy budu ke všem chovat láskyplně. Jsem člověk a rozhodně nejsem dokonalost sama. Ne vždy to dodržuji, ale cítím, že to tak mám.

Mám pro vás tajemství: I když nevíte, kdo jste, zkuste to předstírat. Funguje to, ať už to zní sebepodivněji.

Pár příkladů:

Všimnete si, že někdo dělá na internetu super projekt, a cítíte se nejistě, protože vy něco tak cool nemáte. Pak si ale uvědomíte, že se vidíte v rámci toho, co děláte, co si o vás druzí myslí a co máte. Místo toho si začnete myslet, že jste například “milující člověk”. Najednou už nemáte potřebu něco sami sobě nebo druhým dokazovat. Místo toho jste spokojení s tím, kdo opravdu jste.

Všimnete si, že místo toho, abyste pracovali, neustále odbíháte k něčemu jinému. Pak si ale uvědomíte, že to je jenom proto, že se bojíte selhání, bojíte se, že se vám to nepovede. Definujete sebe tím, co děláte. Začnete proto o sobě vědomě přemýšlet jako o “milujícím člověku” a dojde vám, že nezáleží na tom, jestli uspějete nebo ne, protože i tak budete pořád sami sebou. Můžete to prostě předstírat spolu s pocitem, že jste fakt skvělí.

Vejdete do místnosti plné cizích lidí a začnete se cítit nejistě. Co si o vás asi myslí? Pak si řeknete, že jste přeci “milující člověk”, a víte, že vždycky budete, ať už si kdokoli myslí cokoli. Můžete se usmívat, vyzařovat lásku a být sebevědomí.

Tyto příklady fungují, i když si nejste úplně jistí tím, kdo jste. Můžete to zkrátka předstírat a uvidíte, že nejistota a strachy za chvíli zmizí.

Autor

Pavel Říha

Článek byl přeložen z anglického originálu Lea Babauty. "Pomáhám lidem měnit život budováním nových pozitivních návyků; a předávám své zkušenosti, jak podnikat přes internet odkudkoliv na světě." Více o Pavlovi najdete na jeho osobních stránkách pavelriha.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *