Nejlepší cíl je žádný cíl

“S minulostí nemám co dočinění, ani s budoucností, žiju nyní.”
– Ralph Waldo Emerson

Myšlenka stanovování konkrétních, dosažitelných cílů se zdá být hluboce zakořeněná v naší kultuře. Vím, že jsem s cíli žil po mnoho let a ve skutečnosti je mnoho mých článků zde na Zen Habits právě o stanovování a dosahování cílů.

Ovšem nyní žiji většinově bez cílů. Je to naprosto osvobozující a oproti tomu, co jste se možná učili, to rozhodně neznamená přestat dosahovat úspěchů.

Znamená to přestat být limitován cíli.

Známé pořekadlo říká: “Nikdy se nikam nedostanete, pokud nevíte, kam jdete.” Zdá se to naprosto jasné a přitom to očividně není pravda, pokud se nad tím zamyslíte. Vyzkoušejte jednoduchý experiment: běžte ven a pochodujte náhodným směrem a libovolně jej měňte. Po 20 minutách, hodině…se někam dostanete! Jen jste nevěděli, že se dostanete právě tam.

A zde je háček: musíte otevřít svou mysl, abyste se dostali na nepředpokládaná místa. Pokud žijete bez cílů, budete objevovat nová území. Naučíte se nové věci. Ocitnete se na překvapivých místech. To je krása této filozofie, zároveň ale také obtížná změna myšlení.

Dnes žiju víceméně bez cílů. Sem tam si nějaký zkusím stanovit, ale nechávám toho. Žít bez cílů nebyl nikdy můj cíl – je to pouze něco, co si užívám stále více, co je neuvěřitelně osvobozující a funguje s životním stylem následování vlastního poslání, který jsem si vytvořil.

Problém s cíli

V minulosti bych si stanovil jeden až tři roční cíle a poté dílčí cíle pro každý měsíc. Potom bych vymyslel, jaké akční kroky je potřeba vykonat každý týden a den a pokusil se právě na tyto aktivity zaměřit každý den.

Naneštěstí to nikdy nevyšlo takhle pěkně. Všichni to znáte. Víte, na čem máte pracovat, a snažíte se v hlavě držet konečný cíl, abyste se motivovali. Ale další krok může být něco, čemu se snažíte vyhnout, a proto prokrastinujete. Děláte jinou práci, kontrolujete email nebo Facebook, nebo se jen tak potloukáte kolem. A tak vaše týdenní a měsíční cíle jsou stále odkládány, nebo odsunuty na vedlejší kolej, tím pádem jste demotivováni, protože nemáte žádnou disciplínu. A cílů je příliš náročné dosáhnout. Tak co? Nuže, přehodnotíte své cíle a stanovíte si nové. Vytvoříte novou sadu dílčích cílů a akční plán. Víte, kam směřujete, protože přeci máte své cíle!

Na konec se tam samozřejmě nedostanete. Někdy dosáhnete svého cíle a cítíte se skvěle. Ale většinou jich nedosáhnete a svalujete vinu na sebe.

V čem je ono tajemství? Problém není ve vás, ale v systému! Cíle jsou systém předznamenaný k selhání.

I když děláte věci přesně správně, není ideální. Proč? Jste extrémně limitováni ve výběrů činností. Když se vám něco nechce dělat, musíte se nutit. Vaše cesta je zvolena, tudíž nemáte prostor zkoumat nová územi. Musíte plnit plán, i když se zrovna zajímáte o něco jiného.

Některé systémy cílů jsou více flexibilní, ale žádný z nich není tak flexibilní, jako cíle nemít.

Jak to funguje

Jak tedy život bez cílů vypadá? V praxi je velice odlišný od toho s cíli.

Nestanovujete si cíle pro rok, ani pro týden, ani pro den. Nešílíte ohledně sledování postupu nebo akčních kroků. Dokonce nepotřebujete ani seznam úkolů (To-Do list), i když neuškodí zapisovat si připomínky, pokud vám to pomáhá.

Co tedy děláte? Ležíte celý den na gauči, spíte, koukáte na televizi a jíte chipsy? Ne, prostě tvoříte. Najdete něco, co vás baví, a to děláte. To, že nemáte žádné cíle naprosto neznamená, že nebudete dělat nic – můžete tvořit, pracovat a následovat svou vášeň.

A v praxi to funguje skvěle: probudíte se a děláte, na co zrovna máte chuť. Pro mě je to většinou blogování, ale mohu psát román, ebook či moji další knihu, vytvářet kurz, abych pomohl ostatním, mluvit s inspirativními lidmi, trávit čas se svou ženou nebo si hrát s dětmi. Nejsem ničím limitován, protože jsem se osvobodil od cílů.

Nakonec toho většinou dosáhnu více, než kdybych cíle měl, protože v každém okamžiku dělám něco, co mě velice baví. Ale jestli toho zvládnu více není naprosto důležité: záleží jen na tom, že pořád dělám to, co miluji.

Končím na místech, která jsou neskutečná, překvapující, skvělá. Jen nevím, že na nich skončím, když začínám.

Otázky

Otázka čtenáře: Není „nemít cíle“ vlastně cíl?
Rychlá odpověď: Může to být cíl, nebo se to naučíte postupně objevováním nových metod. Neustále se učím něco nového (jako nemít žádné cíle) bez toho, abych se v první řadě rozhodl, že se je budu učit.

Další otázka: Jak si vydělám na živobytí?
Odpověď: Se zápalem! Znovu, nemít žádné cíle neznamená přestat tvořit. Já osobně dělám spoustu věcí, ale dělám je proto, že je miluji.

Tipy pro život bez cílů

Nechystám se vám dát „Jak na to“ manuál pro žití bez cílů, to by bylo absurdní. Nemůžu vás naučit, co dělám sám – musíte si najít vlastní cestu. Můžu se však s vámi podělit o pár věcí, které jsem se naučil a které by vám mohly pomoci:

  • Začněte pomalu. Nemusíte drasticky měnit svůj život, jen abyste se naučili žít bez cílů. Zkuste jen pár hodin fungovat bez stanovených cílů či plánu. Zkuste dělat jen to, co vás baví. I hodina bude stačit.
  • Vyvíjejte se. Jak se budete zlepšovat, dovolte si nemít cíl po delší bloky času – půl dne, celý den, několik dní. Postupem času se budete cítit dostatečně sebevědomí vzdát se určitých cílů a prostě dělat, co vás baví.
  • Nejen v práci. Vzdát se cílů můžete ve všech částech svého života. Vezměte si třeba zdraví: míval jsem specifické cíle od hubnutí, spalování tělesného tuku až po zaběhnutí maratonu. Skončil jsem s tím, nyní cvičím jen proto, že mě to baví, a nemám ponětí, kam se dostanu. Funguje to skvěle, protože v každém okamžiku si to užívám.
  • Vzdejte se plánů. Plány se vůbec neliší od cílů. Dostanou vás na předem určenou cestu. Ale je neskutečně těžké zdát se žití s plány, obzvlášť pokud jste vášniví plánovači jako já. Dovolte si plánovat, když se vám zrovna chce, ale pomalu od toho upouštějte.
  • Nebojte se chyb. Pokud si začnete stanovovat cíle, nevadí. Na této cestě nejsou žádné chyby – pouze příležitosti k učení. Pokud se snažíte žít bez cílů a selžete, zeptejte se, jestli jste skutečně selhali. Neuspějete pouze tehdy, když se dostanete, kam jste nechtěli jít – ale když na žádné určité místo jít nechcete, nemůžete neuspět.
  • Všechno je v pořádku. Nezáleží na tom, jakou cestu naleznete, kde skončíte. Není žádná špatná cesta, žádná špatná destinace. Pouze různorodé a v různorodosti je krása. Nesuďte, prožívejte život.

A na konec

Vždycky pamatujte: záleží jen na cestě. Cíl je podružný.

“Správný cestovatel nemá žádné pevné plány a nemusí dorazit za každou cenu.”
– Lao Tzu

4 komentáře u „Nejlepší cíl je žádný cíl“

  1. Před několika rokama jsem žil bez cílů, ze dne na den a dělal jsem jen co mě bavilo. Nikam to nevedlo, jen k frustraci. Potom jsem si začal dávat cíle, začal jsem plánovat a dělat (z mého pohledu) smysluplnější věci. Dnes mám radost, když je za mnou vidět dobře odvedená a dokončená práce. Naučil jsem se díky plánování a určování cílů také vystupovat ze své komfortní zóny. Bude to asi velmi individuální. Kdybych žil opět bez cílů, potom by můj život byl jeden velký chaos. Jsem si tím jistý, protože už jsem se k tomu stavu kdysi blížil.

  2. Souhlasim s Petrem. Tohle je asi velice individualni zalezitost. Nechci zhazovat zivot bez cilu, protoze sam uznavam nazor, ze kazdy ma delat to co ho dela statstnym. Co vim ale jiste, tak ani ja bych bez toho, ze mam nejake cile, ze mam nejake plany, neco co me popohani dopredu, nemohl byt. Je to takova moje inspirace do zivota.

    Kdyz se nad tim ale zamyslim hloubeji, mam pocit ze i zivot bez cilu, musi mit urcita pravidla, neco, podle ceho musim zit, abych zil ten pravy zivot bez cilu. A uz i to muze byt z casti omezujici.

    Napada me, jestli ten zivot s cily, neni takovy problem jen proto, ze si cile spatne stanovujes. Ale skutecne, jen hadam v cem by mohl byt ten problem.

    Kazdopadne, moc diky za pekny nazor. Je dobre se na problem podivat ze vsech stran.

  3. Z článku jsem pochopil tohle:

    1) Autor si stanovoval cíle, které ho motivovaly a posouvaly dál
    2) Vybudoval bohatství ve formě přátel, známých a hlavně schopnosti realizovat věci
    3) S tímto bohatstvím teď už nemá problém realizovat, co ho zrovna baví a není závislý na tom, jestli mu to vyjde (je za vodou)
    4) Přestal si stanovovat cíle, odložil že „musí“ něco udělat a dělá to proto, že ho to dělání baví. Stále má „chuť napsat knihu“, „chuť psát články“, místo povinnosti prožívá pouze radost.

    Leo nás v článku zve k tomu, abychom to zkusili. Co když nemusíme projít 10-20 let, než objevíme, to co on? Někteří z těch, kteří článek přečetli v originále jsou určitě „zralí“ na tuhle lekci.

    A my? Co bychom dělali, kdybychom se nemuseli zabývat tím, jak vyžijeme?

    Možná bychom dělali úžasné věci, které prospějí ostatním místo toho, abychom se snažili dostat chleba na stůl a platit nájem. Možná, že ty úžasné věci by nám zajistily větší přísun bohatství, než bychom si kdy mysleli.

    Já osobně mám teď určité cíle. Ani nevím, co bych bez nich jinak dělal. Možná zkusím někdy být hodinu v týdnu bez cíle. Třeba něco zajímavého zjistím.

    1. Zivot bez cíle , je Žít život v přítomném čase. Na plno a plnými doušky žít každý okamžik , vteřinu i setinu života. To nemůže prece nikdy přinést frustraci. Pokud ano, tak je někde něco špatně .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *