3 reakcí na “Nejlepší cíl je žádný cíl”

Komentáře

Čtěte níže nebo přidejte komentář...

  1. Před několika rokama jsem žil bez cílů, ze dne na den a dělal jsem jen co mě bavilo. Nikam to nevedlo, jen k frustraci. Potom jsem si začal dávat cíle, začal jsem plánovat a dělat (z mého pohledu) smysluplnější věci. Dnes mám radost, když je za mnou vidět dobře odvedená a dokončená práce. Naučil jsem se díky plánování a určování cílů také vystupovat ze své komfortní zóny. Bude to asi velmi individuální. Kdybych žil opět bez cílů, potom by můj život byl jeden velký chaos. Jsem si tím jistý, protože už jsem se k tomu stavu kdysi blížil.

  2. Souhlasim s Petrem. Tohle je asi velice individualni zalezitost. Nechci zhazovat zivot bez cilu, protoze sam uznavam nazor, ze kazdy ma delat to co ho dela statstnym. Co vim ale jiste, tak ani ja bych bez toho, ze mam nejake cile, ze mam nejake plany, neco co me popohani dopredu, nemohl byt. Je to takova moje inspirace do zivota.

    Kdyz se nad tim ale zamyslim hloubeji, mam pocit ze i zivot bez cilu, musi mit urcita pravidla, neco, podle ceho musim zit, abych zil ten pravy zivot bez cilu. A uz i to muze byt z casti omezujici.

    Napada me, jestli ten zivot s cily, neni takovy problem jen proto, ze si cile spatne stanovujes. Ale skutecne, jen hadam v cem by mohl byt ten problem.

    Kazdopadne, moc diky za pekny nazor. Je dobre se na problem podivat ze vsech stran.

  3. Z článku jsem pochopil tohle:

    1) Autor si stanovoval cíle, které ho motivovaly a posouvaly dál
    2) Vybudoval bohatství ve formě přátel, známých a hlavně schopnosti realizovat věci
    3) S tímto bohatstvím teď už nemá problém realizovat, co ho zrovna baví a není závislý na tom, jestli mu to vyjde (je za vodou)
    4) Přestal si stanovovat cíle, odložil že „musí“ něco udělat a dělá to proto, že ho to dělání baví. Stále má „chuť napsat knihu“, „chuť psát články“, místo povinnosti prožívá pouze radost.

    Leo nás v článku zve k tomu, abychom to zkusili. Co když nemusíme projít 10-20 let, než objevíme, to co on? Někteří z těch, kteří článek přečetli v originále jsou určitě „zralí“ na tuhle lekci.

    A my? Co bychom dělali, kdybychom se nemuseli zabývat tím, jak vyžijeme?

    Možná bychom dělali úžasné věci, které prospějí ostatním místo toho, abychom se snažili dostat chleba na stůl a platit nájem. Možná, že ty úžasné věci by nám zajistily větší přísun bohatství, než bychom si kdy mysleli.

    Já osobně mám teď určité cíle. Ani nevím, co bych bez nich jinak dělal. Možná zkusím někdy být hodinu v týdnu bez cíle. Třeba něco zajímavého zjistím.

Přispějte svým názorem: