Jak začít

Proč lidé selhávají ve vytváření nových návyků? Proč si návyky neudrží? Hlavním důvodem je, že u činnosti nezůstanou.

Vypadá to jasně: když něco nevydržíte dělat, nemůže se to doopravdy stát návykem. Takže co je řešením tohoto častého problému? Najděte způsob, jak u činnosti vydržet.

Když se na to podíváte z tohoto úhlu, klíčem, jak si vytvořit návyk, není, jak moc se mu každý den věnujete (cvičit 30 minut, napsat 1000 slov; apod.), ale pokud to vůbec děláte. Řešením je prostě začít.

Rád bych to ještě jednou zdůraznil: klíčem k vytvoření návyku je začít každý den.

Co mám na mysli tím „začít“? Když si chcete vytvořit návyk meditace, tak se každý den posadíte třeba na polštář. Pokud chcete pravidelně běhat, tak si zkrátka nazujete boty a půjdete ven. Jestli si chcete zvyknout psát, sedněte si, zavřete na počítači vše ostatní a začněte ťukat do klávesnice.

Vytvořte si startovací návyk, kdy s návykem jednoduše začnete. Povedete si pak skvěle i u formování ostatních návyků.

Jak začít, když se vám zrovna nechce

Vytvořit si startovací návyk – to se snadno řekne, že? A co se stane, když se probudíte a necítíte se dobře na to, abyste cvičili jógu nebo trápili unavené tělo před tréninkovým DVD?

Pojďme se napřed podívat na to, proč se vlastně „necítíte na to začít“. Je za tím obvykle jeden (nebo oba) z těchto důvodů:

  • Jste spokojení s tím, co děláte; je vám to příjemné a návyk je méně pohodlný (nebo je příliš namáhavý). Obecně se držíme té pohodlnější cesty.
  • Začít je příliš komplikované – k tomu, abyste se návyku věnovali, potřebujete hromadu vybavení, které nemáte doma; musíte jet 20 min do tělocvičny; sehnat si spoustu pomůcek apod.

Tyto dvě hlavní příčiny ve skutečnosti znamenají to samé.

Řešením tedy je usnadnit si to a zpříjemnit si čas, který návyku věnujete. Snadněji tím i začnete. Pár způsobů jak na to:

  • Zaměřte se na tu nejjednodušší věc – a začněte. Nemusíte tím strávit ani 5 minut, stačí začít. Je to tak snadné, že nemůžete nesouhlasit.
  • Předem si připravte vše, co potřebujete k tomu, abyste začali. Takže pokud potřebujete nějaké vybavení, připravte si ho večer předem a nebo ráno, pokud ho budete potřebovat odpoledne. Nejpozději hodinu předem. V okamžiku, kdy máte začít, vám už pak nebude nic bránit.
  • Vytvořte si nějaký návyk v místě, kde právě jste, místo toho, abyste někam jezdili.
  • Pokud máte někam jít nebo jet, domluvte si tam s někým schůzku. Spíše tam pak pojedete než abyste zůstali doma (nebo v práci). A dojít na to místo je to samé, jako když začnete. Tohle je účinné díky tomu, že neudělat to je poměrně nepříjemné – představa kamaráda, který na vás čeká v tělocvičně nebo parku, není z nejlepších.
  • Řekněte lidem, že jste se rozhodli vytvořit si startovací návyk – každý den následujících 30 dní. Tento druh zodpovědnosti vás bude motivovat začít. Nezačít pro vás bude opět méně příjemné.
  • Začněte s nejsnadnější verzí návyku a bude se vám i snadno začínat. Pokud chcete pravidelně číst knihy, nezačínejte hned s Joycem, ale sežeňte si něco od Grishama nebo Stephena Kinga nebo kohokoli jiného, koho považujete za vtipného a snadno se vám čte. Pokud chcete cvičit jógu, náročné sestavy si nechte na později a začněte s jednoduchým pozdravem slunce.

Začátek si zjednodušte, jak jen to jde. A naopak udělejte to tak, aby pro vás bylo nepříjemné, pokud nezačnete. Řekněte si, že jediné, co musíte udělat je například zavázat si boty a vyběhnout ven. Těžko tomu budete odporovat.

Jakmile jednou začnete, budete mít tak dobrý pocit, že budete chtít pokračovat (ačkoliv to nemusí platit vždy).

 

Začátek je jako svítání: moment, kdy se na obzoru zatřpytí a vy už víte, že se blíží něco hezkého. Naučte se mít rádi tuto chvíli a vaše potíže s návyky se rozplynou.

3 komentáře u „Jak začít“

  1. „Řekněte lidem, že jste se rozhodli vytvořit si startovací návyk“ Tohle čtu často a nejspíš je to pravda, vytvoření nějakého veřejného závazku pomůže u většiny lidí. Zdá se mně však, že mně spíš motivuje si to nechat pro sebe a přijít s hotovými výsledky a sledovat nechápající tváře, kde se to ve mně vzalo :D :)

    1. Přesně tak. Nemluvě o tom, že si vždycky říkám, že moji kamarádi mají svých starostí dost a určitě je hrozně moc zajímá nějaký můj startovací návyk :-) Pokud bychom s prokrastinací bojovali všichni zároveň, bylo by to možná dobré téma k diskuzi, ale ta by zase sváděla k odkládání… Však víte :-)

      1. …no jo,ale není to trochu alibismus…co když na sebe vytvořím veřejný závazek a pak selžu???Začínám hubnout,přestávám kouřit,začínám se učit čínsky….ale co když to ,,zase ,, nedám….raději si to nechám pro sebe,že se o něco pokouším a pak budou všichni zírat,až o 20 kg lehčí,bez cigarety v puse popřeju všem čínsky krásný dobrý den :-)))….osobně si myslím,že v tom,vytvořit si návyk,hraje roli to,PROČ ho chci vytvořit….proč už nechci mít nadváhu 20 kg…proč si nechci zapalovat cigarety…..proč mě nestačí rodný jazyk :-)…sama mám zkušenost právě s takovým veřejným prohlášení,kdy jsem asi před 70 lidmi vyjádřila svůj cíl,že do jednoho roku zhubnu 20 kg…rok uplynul,kila zůstala a ,,mě je to jedno,,.To,že jsem si na sebe vytvořila takový veřejný závazek mi nakonec nebylo k ničemu,protože jsem vlastně neměla SVŮJ cíl, SVOJI vizi,proč zhubnout!Dnes, na počátku roku 2014,hledám cesty,jak změnit svůj život,jak změnit své návyky a děkuji za odkaz na ŠKOLU NÁVYKŮ a všem,kteří berou život do svých rukou a nenechávají se jen vláčet okolnostmi,držím palce,stejně jako sobě :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *