Jak najít smysl života (tak trochu nekonvenční způsob)

Řekněme, že se cítíte demotivovaní, nejistí sami sebou, bez cíle, nemůžete najít svou vášeň, jste bez směru a nejistí tím, co je vaším životním posláním.

Jste v dobré společnosti – většina lidí je na tom stejně.

Na internetu najdete asi tak milion návodů, které vám říkají, jak najít svou vášeň v životě, a to je skvělá věc. Je to hledání, které stojí za to.

Nabudu vám dávat neprůstřelný návod nebo návod o pěti krocích, ani s vámi dnes nebudu sdílet svůj manifest vášně.

Dám vám návod o jednom kroku.

A ten jeden krok je jedinečný.

Jeden krok pro nalezení vašeho smyslu

Je to jednoduše toto: naučte se vycházet ze své osobní bubliny.

Vaše osobní bublina je svět, ve kterém žijete (každý ji máme), kde jste středobodem vesmíru. Zabýváte se svým blahobytem, tím, abyste nevypadali špatně, abyste v životě uspěli, radovali se a měli se dobře (dobré jídlo, dobrá hudba, dobrý sex atd.).

To je ta bublina, ve které po většinu času žijeme a lidé, kteří tvrdí, že ne, se snaží něco dokázat.

Když vám někdo řekne, že vypadáte tlustě, bolí to jenom proto, že jste ve své osobní bublině. To prohlášení (kolega vám řekne, že vypadáte tlustě) si vezmete a věříte, že je o vás a cítíte tu bolest a stud toho, jak vás ta věta ovlivňuje. Je to hodně důležité, protože ve vaší bublině je nejdůležitější to, jak vás věci zasahují osobně.

Já jsem stejný, stejně jako všichni ostatní.

Některé další problémy způsobené osobní bublinou:

  • V naší bublině nás nejvíce zajímá naše radost a pohodlí a snažíme se vyhýbat nepohodlí. Proto necvičíme a nesnažíme se jíst pouze zdravá jídla.
  • Strach z nepohodlí je také to, proč se bojíme potkávat neznámé lidi. Znesnadňuje to naše sociální a milostné životy.
  • Protože nechceme vypadat špatně, bojíme se neúspěchu. Takže se ani nepokoušíme řešit složité záležitosti.
  • Kvůli tomuto strachu ze selhání, z nepohodlí, prokrastinujeme.
  • Když někdo něco udělá nebo řekne, vztahujeme to k tomu, jak to ovlivní nás, což může způsobit zlost nebo bolest nebo podráždění.
  • Očekáváme, že nám lidé dají to, co potřebujeme a když se to nestane, jsme frustrovaní a nebo naštvaní.

Vlastně, většina našich problémů je způsobena touto bublinou.

Včetně problému s nalezením našeho životního poslání. Ale o tom až za chvilku – buďte, prosím, trpěliví, protože je to důležité.

Co se stane, když vykročíme z bubliny

Když se naučíme vycházet ze své osobní bubliny a dívat se na věci z méně sebestředného pohledu, zjistíme některé úžasné věci:

  • Když někdo něco řekne nebo udělá, není to vlastně o nás – je to o bolesti, strachu nebo zmatku, který cítí oni nebo o touze, kterou mají. Ne my.
  • Když máme nutkání po dočasném potěšení (televize, sociální média, nezdravé jídlo, porno), začneme toto nutkání vnímat jako jednoduchý chvilkový fyzický pocit a ne jako střed vesmíru.
  • Začneme také vnímat naše osobní touhy jako triviální a že je toho v životě víc, než pokoušet se ukájet naše touhy a vyhýbat se nepohodlí. Je toho víc, než náš strach. Včetně: bolesti a trápení dalších lidí a soucitu s nimi. Soucitu se všemi živými tvory. Touha vylepšit svět.
  • Můžeme propojit naše každodenní aktivity, jako je učení se o tom, jak funguje naše mysl, a naše tělo a naše návyky, nebo starání se o své zdraví nebo vytváření něčeho, nejen s naším dobrým pocitem a úspěchem (triviální věci), ale i s tím, jak pomáhají ostatním, jaký udělají rozdíl v životě ostatních nebo jak mohou ulehčit utrpení ostatních.

Staneme se méně sebestřednými a začneme mít širší vnímání. Všechno se změní, od toho, že opustíte strach a zlost a prokrastinaci, po změnu vašich návyků a nalezení práce, která je hodnotná.

Co má toto společného s nalezením smyslem našeho života? Pojďme se na to podívat.

Širší pohled a smysl našeho života

Jakmile vystoupíme z naší bubliny a uvidíme věci z širšího úhlu pohledu, můžeme jít tímto směrem:

  1. Můžeme začít vnímat potřeby ostatních a soucítit s jejich utrpením.
  2. Potom pracujeme na tom, abychom zlepšovali životy ostatních a zmenšili jejich utrpení.
  3. I když nám to nejde, můžeme se naučit dovednosti, které nám pomohou se v tom zlepšit. Důležitý je záměr.
  4. Jak potom proplouváme každodenní prací, můžeme naše činy připoutat k tomuto vyššímu cíli. Naučit se programovat nebo být zdravější (například) není dobré jen pro naše zlepšení, ale i pro zlepšení ostatních, byť třeba jen malým způsobem. To nás moment od momentu motivuje. Když ztratíme motivaci, musíme se znovu dostat z naší bubliny, zbavit se obav z našeho nepohodlí a strachu a připoutat se k vyššímu cíli.

Na této cestě není důležité, co přesně děláte nebo jaké dovednosti se naučíte, abyste vylepšili životy ostatních. Nezáleží na tom, jakou kariéru si vyberete – co je důležité je vyšší cíl. Vždycky si můžete vybrat novou kariéru a naučit se nové dovednosti, když budete hledat další způsoby jak naplnit tento cíl. To se časem naučíte.

Nejdůležitější je stát se větším, než jste. Jakmile to uděláte, zjistíte, že máte v životě smysl.

Jak se dostat z bubliny

Zní to skvěle, ale dostat se ven z osobní bubliny není tak jednoduché, jako si říct: „Jdu na to.“ Dá to práci.

Nejdřív musíte uvidět, že jste zaseknutí v bublině. Kdykoliv jste naštvaní, frustrovaní, podráždění, když prokrastinujete, cítíte se ublíženě, přejete si, aby lidé byli jiní…jste v bublině. To jsou jen příklady toho, jak to můžete poznat. Jste ve středu svého vesmíru a všechno je o vás a vašich pocitech. Když se nemůžete držet svých návyků, máte problém s dietou, jste v bublině. V bublině je pro vás nejdůležitější momentální potěšení. Venku z bubliny jsou toto jen maličkosti (pocity touhy a nutkání), které můžete opustit.

Za druhé, když zjistíte, že jste v bublině, rozšiřte svou mysl a srdce. Podívejte se na větší obrázek. Vciťte se do ostatních. Místo odsuzování zkuste porozumět. Podívejte se, jak malé a nepatrné byly vaše obavy a váš strach. Uvědomte si, že když se k vám ostatní chovají špatně, není to o vás, ale o jejich utrpení.

Za třetí, přejte ostatním jen to dobré. Ze srdce jim přejte tolik štěstí, jako ho přejete sobě. Vnímejte jejich utrpení a přejte jim, aby skončilo nebo se zmenšilo.

Za čtvrté, podívejte se, jak můžete pomoct. Jak můžete zmenšit utrpení ostatních? Někdy stačí dávat pozor, naslouchat. Jindy tu stačí být pro ostatní, nabídnout pomoc. Nemusíte řešit jejich problémy – oni po tom pravděpodobně ani netouží. Jen tam pro ně buďte. A podívejte se, jestli jim můžete nějakým způsobem zlepšit životy – vytvořit něco, co jim vykouzlí úsměv na tváři. Vytvořte malou část jejich světa – hrnek čaje, ušijte něco na sebe – buďte malým ostrovem dobra.

Tento proces opakujte několikrát za den. Buďte v něm čím dál lepší.

Naučíte se být větší, než jste. Zjistíte, že život, který jsme dostali, je dar a musíme z něj vytěžit to nejlepší a neplýtvat ani sekundou. Naučíte se, že nic vás nenaplní tolik, jako když trochu vylepšíte život ostatním.

One thought on “Jak najít smysl života (tak trochu nekonvenční způsob)”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *