I odkládání může mít smysl

Největším lékem na vztek je odložit svoji reakci na potom.“ – Thomas Paine

Jednou jsem měl šéfa, jehož oblíbenou strategií bylo vše odkládat. Vyhýbal se tak lidem, kteří od něj chtěli peníze, kolegům, co stále něco požadovali a vlastně komukoli, kdo od něj cokoli chtěl. On sám ale nikomu nic dát nehodlal, a tak používal jednu věc.

Odkládání.

Hodně lidí chodilo k nám do kanceláře pro tiskové zprávy. Jenže šéf si myslel, že je zbytečné je psát. A tak mi řekl: „Prostě to protahuj.“ A tak jsem to dělal. Říkal jsem druhým, ať přijdou zítra nebo příští týden. Měl jsem tendence jim na rovinu říct „Ne“, ale protahování fungovalo. Většina lidí prostě odešla a už se nevrátila.

Zjistil jsem, že tahle strategie zabírá velice dobře u návyků, kterých se snažíte zbavit. Prostě oddalujte.

Jedním z příkladů bylo, když jsem se najedl a začal mít chuť na nášup. Už před lety mi došlo, že to není nic dobrého pro mojí postavu. Chtěl jsem se proto tohohle návyku zbavit. A tak jsem začal oddalovat. Seděl jsem u stolu a četl si noviny. Místo toho, abych se vrátil do lednice, jsem prostě pokračoval ve čtení. A skutečně, chuť za chvíli zmizela a já se cítil sytý. Oddalujte.

Další příklad: Často mám potřebu zkontrolovat e-mail nebo mojí oblíbenou internetovou stránku. Vždy, když si toho všimnu, řeknu si: „Jasně, podívám se…za chvíli.“ A místo toho se vrátím k psaní svojí knihy a oddaluji. Nakonec nutkání zmizí. Později se třeba i vrátí, ale asi si dokážete představit, co udělám. Odkládám na potom.

A další. Někdy vidím něco opravdu cool na internetu a chci si to koupit. Můj starý návyk by byl jít na stránku, vložit do košíku a dostat zboží druhý den. Okamžité uspokojení! Teď si ale řeknu: „Můžeš si to koupit…zítra.“ A pak přijde druhý den a mně dojde, že už to ani tolik nechci. Pokud ano, použiji stejnou strategii: „Jistě, Leo, ale počkej ještě jeden den, ano?“ Oddalujte.

A ještě jeden příklad.

Když jsem míval chuť na něco malého k zakousnutí, ať už sladkého nebo slaného, běžel jsem do spíže a nacpal si to do pusy beze špetky provinilého pocitu v těle. Pak jsem se ale naučil odkládat a místo jídla se zaměstnám něčím jiným. Zacvičím si, jdu pomoci dětem s úkoly nebo odpovím na e-maily, které na mne čekají v počítači. Chuť na sladkost odezní, protože jsem jí odkládal.

Můžete tak odkládat hraní videoher nebo sledování YouTube. Prostě si řekněte, že to uděláte třeba až za hodinu.

Můžete odkládat i pauzu na cigaretu.

Odkládejte kritizování druhého. Prostě oddalte vaší reakci a místo toho se soustřeďte na váš dech.

Neodkládejte ale věci, které jsou opravdu důležité. Tvoření, pomoc druhým, změna, podpora, vděčnost a oceňování.

Věci, které jsou důležité, byste měli dělat, i kdyby vám hořela koudel za zády, a rozhodně je neodkládat.

Autor

Pavel Říha

Článek byl přeložen z anglického originálu Lea Babauty. "Pomáhám lidem měnit život budováním nových pozitivních návyků; a předávám své zkušenosti, jak podnikat přes internet odkudkoliv na světě." Více o Pavlovi najdete na jeho osobních stránkách pavelriha.cz

2 komentáře u „I odkládání může mít smysl“

  1. Skvělý článek. Zrovna jsem byl na cestě koupit si něco sladkého (ozval se absťák na cukr), ale začetl jsem se a odložil jsem to. Nakonec tam vůbec nejdu – takže okamžitá realizace, že to funguje :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *