Past porovnávání

Opravdu miluji články jiných lidí, kteří píší o svých pracovních návycích a nastaveních. Je to mé malé potěšení. Čtu o bloggerech, jak si nastavují své počítače, jaké mají modely notebooků, jaké používají psací pomůcky, jak jim jde přednášení, jak jim fungují různá zařízení nebo jak se staví na hlavu, zatímco jim roste zelenina na jejich zahrádkách.

A když čtu o někom, kdo má opravdu, ale opravdu skvělý postup, nějaký nový božský způsob nastavení, nevyhnutelně to chci vyzkoušet. Jsem prostě jen člověk.

Pravděpodobně jste si také již takovou touhou někdy prošli. Možná soustavně čtete články a recenze nového software, který pomáhá tvořit nový modní styl, nebo o nějakých skvělých botech, novém iPadu anebo poslední úžasné iPhone aplikaci. Nebo jste možná minimalista a čtete článek o tom jak běhat bosý, žít pouze s batohem na zádech a rádi byste to také zkusili. Nebo ne?

Je to PAST!

Do nekonečna se díváme kolem na ostatní, jak co dělají, pro svou inspiraci…, ale vždy to skončí tak, že chceme také mít a dělat věci, co mají a dělají ostatní.

Zní to bezbolestně dokud si neuvědomíte, že si kupujete téměř vše o čem se někdo jen zmínil nebo napsal líbivý článek nebo recenzi. A znělo to opravdu super. Budete žít život nekonečné série objednávek, protože to mají a dělají ostatní. Tohle nikdy neskončí. I když nehodláte nic kupovat, váš život se stejně změní na základě toho, co dělají jiní.

Vzdejte se svých článkových koučů, přestaňte donekonečna kupovat nábytek, vzdejte se svého mobilního telefonu, vzdejte se počítače, začněte s jogou, a staňte se Zenovým mnichem a pak vytvořte technologický startup. Toto je přeci úžasné… Ano, ale skončí to vůbec někdy?

Kdy se budeme cítit jako součást životů, které žijeme, a kdy s nimi budeme cítit sounáležitost?

Pokud se stále budete dívat po ostatních, nebudete spokojení.

Místo toho se dívejte sami na sebe a své blízké, co máte, co umíte a buďte zato vděční. Redukujte své potřeby a buďte spokojení. Váš život plný honby za ideály budoucnosti se změní ve vyvážený život. Život okamžiku a vnitřního míru.

38 lekcí, které mi dal život

Dnes (30. dubna) mám 38. narozeniny.

Po této planetě chodím téměř čtyři dekády. Pobyt ve městě jako Paříž, kde stojí budovy mnohokrát starší, mi pomáhá uvědomit si, jak nicotný můj věk ve srovnání s nimi je. Ale stejně, udivuje mě, že jsem zde už tak dlouho – mám pocit, že jsem právě začal.

Nepatřím k těm, kteří by ze svých narozenin dělali velkou událost, ale každým rokem mi narozeniny dávají příležitost k sebereflexi. Napadlo mě se s vámi podělit o několik lekcí, kterým jsem se v životě naučil – snad bude článek užitečným vodítkem pro ty začínající.

Tento článek věnuji svým dětem, které mi přes vzdálenost kontinentu a oceánu opravdu chybí. Doufám, že je bude provázet tlumené světlo, a navigovat je přímo a bez zbytečných chyb, i když vím, že častokrát narazí stejně, jako jsem narazil já.

Toto je pro vás, Chloe, Justine, Raine, Maio, Sethe a Noelle. Omlouvám se za tu vzdálenost.

38 lekcí, které mi dal život za 38 let

1. Vždy spolknout svou hrdost a říct, že mě to mrzí. Být příliš hrdí na to, abyste se omluvili, není nikdy dobré – váš vztah bezdůvodně trpí.

2. Majetek je víc než bezcenný – je škodlivý. Nepřidává do vašeho života žádnou hodnotu a stojí vás vše. Nejen peníze potřebné k jeho koupi, ale také čas a peníze k nákupu souvisejících věcí, jeho údržbě, starosti o něj, pojištění, vázání se k němu, atd.

3. Zpomalte. Spěch zřídkakdy stojí za to. Život si je lepší užívat volným tempem.

4. Cíle nejsou tak důležité, jak si myslíme. Zkuste pracovat týden bez cílů a ukáže se, že úžasné věci můžete dělat i tak. Nebudete se muset starat o jejich organizaci, budete méně stresovaní, a svobodnější ve volbě cesty, kterou jste dopředu nemohli předvídat.

5. Přítomný okamžik je vše co máme. Všechny naše obavy a plány do budoucna, všechny naše reakce na věci, které se staly v minulosti – to vše je v našich hlavách, a jen nás to vyrušuje od plného prožívání přítomného okamžiku. Nechte vše plavat, a soustřeďte se pouze na to, co děláte právě teď. Díky tomu může být jakákoliv činnost meditací.

6. Když vás vaše dítě žádá o pozornost, vždy mu ji věnujte. Dejte svému dítěti plnou pozornost, a místo toho, aby vás vyrušení obtěžovalo, buďte vděční za čas strávený s někým, koho milujete.

7. Nezadlužujte se. To zahrnuje dluh na kreditní kartě, studentské půjčky, půjčky pro domácnost, i osobní půjčky. Myslíme si, že jsou nezbytné, ale nejsou. Vůbec ne. Způsobí vám více bolesti hlavy, než je jejich přínos, mohou vám zničit život, a stojí víc, než kolik dostanete.

8. Nejsem cool, a vůbec mi to nevadí. Když jsem byl mladší, ztratil jsem snahou mít vždy to nejlepší a řídit se moderními trendy mnoho energie. Zábavnější je nechat trendy plavat, a být sám sebou.

9. Jediný druh marketingu, který potřebujete, je úžasný produkt. Pokud je dobrý, povědomí o něm šíří lidé za vás. Všechny ostatní typy marketingu jsou falešné.

10. Nikdy neposílejte email nebo zprávu, kterou byste nepřečetli celému světu. V dnešním digitálním věku nikdy nevíte, zda se nedostane na veřejnost.

11. Nemůžete motivovat lidi. Nejlepší, v co můžete doufat, je, že se inspirují vaším příkladem. Lidé, kteří myslí, že mohou používat behaviorální “vědu” nebo techniky k řízení ostatních ještě nezjistili, jak to dopadá.

12. Pokud zjistíte, že plavete stejným směrem jako ostatní ryby, obraťte se, a plujte proti proudu. Stejně nevědí, kam plují.

13. Zmeškáte mnoho věcí, ale to je v pořádku. Jsme tak zabředlí ve snaze udělat vše, vyzkoušet všechny zajímavé věci, nezmeškat nic důležitého,… že zapomínáme na jednoduchý fakt, že vše udělat nelze. Fyzická realita nás předurčuje k tomu, že většinu věcí nestihneme. Nemůžeme přečíst všechny dobré knihy, shlédnout všechny dobré filmy, navštívit všechny města světa, vyzkoušet všechny výborné restaurace a poznat všechny skvělé lidi. Tajemství zní: život je lepší, když se o to nesnažíme. Učte se užívat si ten kousek života, který právě prožíváte, a život se stane něčím úžasným.

14. Chyby jsou nejlepším učitelem. Nebojte se dělat chyby, ale snažte se neopakovat ty stejné příliš často.

15. Selhání je odrazovým můstkem k úspěchu. Bez selhání bychom se nikdy nenaučili, jak uspět. Takže raději selžete, než aby vám v tom bránil strach.

16. Odpočinek je mnohem důležitější, než si myslíte. Lidé pracují tak tvrdě, že zapomínají na odpočinek, a svou práci pak začnou nenávidět. Při cvičení je to běžný jev: lidé trénující na maratón vyhoří, protože nevědí, že je třeba nechat namáhané svaly obnovit. Lidé, kteří pracují příliš, protože nevědí, že odpočinek dělá jejich tělo silnějším, vyhoří v důsledku stresu.

17. Existuje jen málo radostí, které se vyrovnají dobré knize, vydařené procházce, upřímnému objetí, nebo dobrému příteli. To vše je zdarma.

18. Lepší životní styl nezískáte přes noc. Je to dlouhý proces, proces učení, něco, co získáváte po malých částech dlouhou dobu. Já se rozhodl zlepšit svůj život před pěti lety a stále mám na čem pracovat. Ale pokrok, který jsem udělal je úžasný. Byla to skvělá cesta.

19. Cíl je jen malým kouskem cesty. Tolik se strachujeme o své cíle, o naši budoucnost, že pomíjíme všechny skvělé věci, na které při tom narazíme. Jste-li příliš upnutí ke svým cílům, až jich dosáhnete, nedokážete si je užít. Namísto toho se budete starat o cíl následující.

20. Dobrá procházka vyřeší většinu problémů. Chcete shodit kila a zlepšit svou kondici? Choďte. Chcete si užívat život, ale méně utrácet? Choďte. Chcete se zbavit stresu a pročistit si hlavu? Choďte. Chcete meditovat a žít přítomným okamžikem? Choďte. Máte v osobním životě nebo v práci potíže? Choďte, a v hlavě se vám vyjasní.

21. Zbavte se očekávání. Jestliže něco očekáváte – osobu, zkušenost, dovolenou, práci, knihu – vkládáte to předem do přihrádky, která má s realitou jen málo společného. Vytváříte si idealizovanou verzi věcí (či osob), a poté se snažíte do ní realitu napasovat – a často jste zklamáni. Místo toho zkuste vnímat realitu takovou, jaká skutečně je, oceňujte to, co je, a buďte za to vděční.

22. Dávat je mnohem lepší než dostávat. Dávejte bez jakýchkoliv očekávání, že se vám to vrátí, a z dávání se stane ještě čistší a krásnější čin. Často něco dáváme s očekáváním přiměřené návratnosti – alespoň trochu vděku a uznání za naše úsilí. Zkuste se těchto potřeb zbavit. Zkrátka jen dávejte.

23. Soupeření je jen málokdy stejně užitečné jako spolupráce. Naše společnost je zaměřena na soupeření – bodnout každého do zad, přežije ten nejsilnější, bla bla bla. Ale lidskou přirozeností je pracovat společně na přežití kmene. Spolupráce dává dohromady naše zdroje a dovoluje každému přispět tím, čím může. Společná práce vyžaduje od lidí naprosto odlišný přístup, ale stojí to za tu námahu.

24. Vděčnost je jedním z nejlepších způsobů, jak nalézt spokojenost. Často jsme v životě nespokojení, žádáme víc, protože si neuvědomujeme, jak mnoho doopravdy máme. Místo soustředění na to, co nemáte, buďte vděční za úžasné dary, které vám byly dány: za své milované, za malá potěšení, za zdraví, za zrak, za dar hudby a knih, za přírodu a krásu, za schopnost tvořit, a za všechno mezi tím. Buďte vděční každý den.

25. Soucit s ostatními živými bytostmi je důležitější než vlastní potěšení. Mnoho lidí se vysmívá vegetariánství, protože tolik milují chuť masa a sýru, čímž však staví potěšení svých chuťových buněk nad utrpení žijících, cítících bytostí. Můžete být naprosto zdraví i s vegetariánským (dokonce i veganským) jídelníčkem, zabíjet a mučit zvířata je tedy naprosto zbytečné. Soucit je mnohem více naplňující než zavírání očí před utrpením.

26. Změňte svoji chuť. Myslel jsem, že se nikdy nedokážu masa vzdát, ale díky tomu, že jsem na to šel pomalu, jsem jej nikdy nepostrádal. Myslel jsem také, že se nedokážu vzdát jídla, jako jsou sladkosti, smažené a všechny další nezdravé věci… a dnes už si dám raději čerstvé ovoce nebo ořechy.

27. Tvořte. Svět je plný vyrušení, ale máloco jiného je tak důležité jako tvůrčí činnost. Při mé práci spisovatele není nic, co by se blížilo důležitosti tvorby. V mém životě je tvůrčí činnost jedna z mála věcí, která mi dává smysl. Když je čas pracovat, všechno ostatní hoďte za hlavu a tvořte.

28. Dívejte se na život z vyšší perspektivy. Když jsme ustaraní nebo rozrušení, obvykle je to tím, že ztrácíme perspektivu. V obecnějším měřítku neznamená daný problém téměř nic. Šetřeme si síly – neplýtvejte je k něčemu, na čem prakticky nezáleží. Nechte to být a jděte dál.

29. Neseďte tolik. Sezení vás zabíjí. Hýbejte se, tančete, běhejte, hrajte si.

30. Využijte kouzlo složeného úročení. Investujte brzy, a peníze budou přibývat, jako by se sami množily. Vystačte s málem, nezadlužujte se, uložte co můžete a investujte do podílových fondů. Sledujte své peníze růst.

31. Vše, co nás učili ve škole, a co vidíme v médiích (zprávy, filmy, knihy, časopisy, internet) je jeden pohled na svět, kterému se máme přizpůsobit. Přemýšlejte nad tím pohledem a ptejte se. Položte si otázku, jestli neexistují alternativy, vydejte se na průzkum. Tip: korporace uplatňují svůj vliv ve všech informačních zdrojích. Druhý tip: čtěte Chomského.

32. Naučte se umění empatie. Až příliš často soudíme lidi, aniž bychom měli dostatek informací. Musíme se snažit porozumět, proč dělají to, co dělají, představit si sami sebe na jejich místě, začít s předpokladem, že mají pro své činy dobrý důvod, který nám, jestliže jej pochopíme, umožní poznat, čím si procházejí. Pokud se to naučíte, život bude mnohem lepší.

33. Dělejte méně. Většina lidí se snaží dělat příliš mnoho. Svůj život zaplňují úkoly, a jako stroje se snaží dělat jeden za druhým. Zahoďte seznamy úkolů a prostě se zamyslete, co je pro vás důležité. Přestaňte být strojem a soustřeďte se na to, co milujete. Dělejte to s láskou.

34. Nikdo z nás neví, jací jsme rodiče. Všichni to jen předstíráme, a doufáme, že jsme dobří. Někteří rodiče lpí na detailech tak, že jim uteče veškerá zábava. Mojí snahou je, aby mé děti nebyly nepořádné, aby viděli lásku, abych si užil každý moment s nimi strávený, ukázal jim, že život je zábava, a zdržel se rozhodování o tom, v čem se stanou úžasnými. Konec konců, to už jsou.

35. Láska má mnoho podob. Miluji své děti, naprosto a víc než kdy dokážu pochopit. Každé z nich miluji jiným způsobem, a vím, že každé z nich je svým způsobem dokonalé.

36. Život je nesmírně krátký. Můžete mít pocit, že máte před sebou spoustu času, ale pravdou je, že uteče mnohem dřív, než myslíte. Vaše děti vyrostou tak rychle, že si to nestačíte ani uvědomit. První šedivé vlasy vám vyrazí, než se v životě pořádně zorientujete. Oceňujte každičký moment.

37. Strach se vás pokusí zastavit. Stejně tak pochybnosti. Budete se vyhýbat velkým věcem, novým dobrodružstvím, tvorbě něčeho skvělého a následnému představení světu, to vše jen kvůli strachu a pochybám. Objeví se v temných koutech vaší mysli, kde si jich nejspíš vůbec nevšimnete. Proto buďte před strachem a pochybnostmi na pozoru. Posviťte si na ně a rozmlaťte je na malinké kousíčky. Udělejte to tak, protože jsou špatné.

38. Zbývá mi se hodně naučit. Pokud jsem si ze života něco vzal, je to to, že nevím skoro nic, a když už myslím, že něco vím, často se mýlím. Život má pro mě připravených ještě mnoho lekcí, a já se těším na každou z nich.

Více o tvoření a prokrastinaci se dozvíte v Leových knihách Stop prokrastinaci! a Život bez starostí, které díky zenhabits.cz vyšly také v češtině.

Tragédie meškání

Jednoho rána mají otec se synem hlad a tak jedou rybařit na své malé loďce.

Otec pomůže synovi nadhodit, a za chvíli už táhnou krásnou rybu. “Skvělý úlovek, synu,” povídá otec.

“Ano, ale mám strach, že promeškáme ještě lepší úlovek,” opáčí syn. “Co když chytím větší a chutnější rybu?”

“Možná bys to měl zkusit,” odvětí otec.

Syn tak učiní a o hodinu později větší rybu skutečně vytáhne. “Opravdu pěkná,” povídá otec.

“Ale co když je tam ještě lepší?” ptá se syn nejistě.

“Jestli chceš, můžeš to zkusit,” řekne otec.

A syn jde, a znovu uloví rybu o něco větší, načež si láme hlavu, zda tam není další, kterou by mohl promeškat, znovu nadhodí, uloví, a tak pokračuje celý den.

Večer, když je syn již vyčerpán, se otec ptá: “Jak ti ryby chutnaly?”

Syn zaváhá. “Vlastně ani nevím. Měl jsem tolik práce s lovem ryb, že jsem žádnou nestihl ochutnat.”

Otec se usměje, spokojeně si pohladí břicho a povídá: “Bez obav. Chutnaly skvěle.”

My všichni jsme stejní jako ten syn. Bojíme se, že nám v čase, kdy nic neděláme, něco uteče.

To je důvod, proč jsme tak zaneprázdnění – děláme toho tolik, protože nechceme nic zmeškat. Dáváme si desítky cílů a předsevzetí, protože si je nemůžeme nechat ujít.

Ale holá pravda zní: ať se budeme snažit jakkoliv, vždy nám něco uteče. Je to nevyhnutelné. Nemůžeme zkusit všechno na světě, ani kdyby náš život byl dvakrát tak dlouhý. Nemůžeme poznat všechny města světa, číst každou zajímavou knihu, vidět každý důležitý film. Vždy budeme předurčeni meškat.

Zde je druhá, důležitější pravda: budete-li se neustále starat o to, co zmeškáte, promeškáte i to, co již máte.

Nedělejte si seznam četby kilometr dlouhý – soustřeďte se na knihu ve vašich rukou. Nedělejte si plán dovolené s každým místem, které byste mohli navštívit – choďte a užívejte si to, co najdete. Netrapte se s cestováním po celém světe – radujte se ze světa kolem vás. Nebojte se, jaké důležité události promeškáte na internetu či ve zprávách – vystačíte si s tím, co děláte právě teď.

Své nekonečné seznamy úkolů a cílů nechte plavat. Beztak jsou jen marným pokusem o to, abyste nic nezmeškali. Možná zameškáte, ale snahou udělat všechno, přijdete o radost z toho, co děláte právě teď.

Co děláte právě teď, je vše, na čem záleží. Nechte zbytek být, a vychutnejte si rybu, kterou jste už chytili.

Méně než 300 slov o tom, jak se stát pozitivním člověkem

Od té doby, co se neptám po štěstí, jsem se štěstím stal já sám.

~ Walt Whitman

Jsem docela pozitivní člověk – myslím si, že je to jeden z důvodů, proč se mi v posledních letech podařilo dosáhnout svých drobných úspěchů v osvojování návyků a dosažení cílů.

Jen těžko bych uběhl tři maratóny bez pozitivní mysli, nevytvořil bych ani Zen Habits, mnmlist, nebo nenapsal Sílu jednoduchosti. Nezhubnul bych 50 liber, nepřestal kouřit, nesplatil dluhy, a nepřestal docházet do zaměstnání.

Pozitivní myšlení, ať je to jakkoliv banální, změnilo můj život.

Nechci vás s tím obtěžovat, ale zajímá-li vás to, zde je zhuštěný průvodce, jak změnit jakýkoliv život k lepšímu:

Představte si, že je to reálné, místo abyste přemýšleli, proč to nejde.
Uvědomujte si své vnitřní rozmluvy.
Zažeňte negativní myšlenky stejně jako otravný hmyz.
Nahraďte je pozitivními.
Milujte to, co už máte.
Buďte vděční za svůj život, dary a lidi kolem vás.
Každý den.
Soustřeďte se na to, co máte, ne na to, co nemáte.
Neporovnávejte se s ostatními.
Ale inspirujte se jimi.
Přijímejte kritiku s pokorou.
Ale ignorujte své odpůrce.
Vnímejte špatné věci jako požehnání v přestrojení.
Selhání vnímejte jako schůdek k úspěchu.
Obklopte se pozitivními lidmi.
Méně si stěžujte, více se usmívejte.
Představte si, že již pozitivní jste.
A následně se takovými staňte.

Osvojte si tento návyk jako první, a se všemi ostatními to již bude mnohem snazší.

Pozitivní přístup možná všechny vaše problémy nevyřeší. Ale naštvete tím docela dost lidí. A to se vyplatí, ne?

~Herm Albright

Zapomenuté umění samoty

Nikdy jsem nenašel společníka družného, jako je samota. Vyjdeme-li mezi lidi, jsme opuštěnější, než když zůstaneme ve své světnici.
– Henry David Thoreau

Nemusíte být mnichem, abyste nalezli samotu, a nemusíte být ani poustevníkem, abyste si ji mohli vychutnat.

Samota je v dnešní době, kdy je propojeno všechno se vším, zapomenutým uměním… a i když nepopírám výhody této celosvětové komunity, domnívám se, že je dobré se od ní pravidelně vzdálit.

Mezi mé nejoblíbenější činnosti patří sednout si, dívat se na oceán, a v tichosti rozjímat… procházet se sám s vlastními myšlenkami… odpojit se a jen psát… odpočinout si u dobrého románu… dát si osamělou lázeň.

Nechápejte mě špatně: Miluji být se svými blízkými, rád se projdu s přítelem, sleduji západ slunce se svou ženou nebo čtu svým dětem knihu. I toto patří mezi mé absolutně nejoblíbenější věci.

Ale samota je v dnešních dnech nezbytná víc, než kdy dřív.

Co přináší samota

To nejlepší umění vzniká osamotě, a je k tomu dobrý důvod: jen když jsme sami, můžeme naslouchat svému nitru a nalézt pravdu a krásu naší duše. Nekteří z nejslavnějších filozofů chodili každý den na procházku, a právě zde přišli na své nejhlubší myšlenky.

Mé nejlepší texty, a vlastně vše nejlepší, co jsem kdy udělal, bylo vytvořeno osamotě.

Několik pozitiv, které nám samota přináší:

  • čas k zamyšlení
  • osamotě poznáváme sami sebe
  • postavíme se tváří v tvář svým démonům, a získáme nad nimi kontrolu
  • získáme místo k tvoření
  • prostor k odpočinku a nalezení klidu
  • čas zhodnotit, co jsem udělali, a jak se z toho můžeme poučit
  • díky izolaci od vlivu ostatních, zaslechneme vlastní hlas
  • klid nám pomáhá cenit si menších věcí, které se v každodenním hluku ztrácejí

Existuje mnoho další věcí, toto bylo jen pár do začátku. Skutečné pozitivum samoty nelze vyjádřit slovy, ale je třeba jej v samotě nalézt.

Jak najít samotu

Začněte tím, že se odpojíte.

Vezměte veškerá spojení s ostatními, a vypněte je. Odpojte se od emailu, od Facebooku, Twitteru, Google+, od dizkuzních fór, messengerů, zpravodajských webů a blogů. Vypněte mobilní telefony i pevnou linku.

Vypněte počítač… v případě, že chcete pomocí něj tvořit, vypněte internet, zavřete prohlížeč a každý program, který slouží ke spojení s druhými.

Další kroky záleží na tom, kterou ze dvou strategií upřednostňujete:

  1. Najděte tichý kout. Toto můžete uskutečnit ve své kanceláři, zavřete-li dveře, případně, nasadíte-li si sluchátka s uklidňující hudbou dle vlastního výběru. Je-li to možné, dejte kolegům vědět, že nechcete být v danou dobu rušeni. Nebo to můžete realizovat doma, nalezněte klidné místo, pokud můžete, zavřete dveře, případně využijte sluchátek. Klíčové je najít způsob, jak se vzdálit vnějšímu světu, a to včetně kolegů a lidí, s kterými žijete.
  2. Jděte ven. Momentálně má nejoblíbenější metoda, jak být chvíli sám. Vyjděte zedveří a užívejte si venkovního prostředí. Udělejte si procházku, navštivte park, pláž nebo hory, najděte klidnou kavárnu nebo stinné místo k odpočinku. Pozorujte lidi nebo přírodu.

Další tipy:

  • Zkuste si čas od času dopřát tichou, relaxační koupel.
  • Zalezte si do postele s dobrým románem.
  • Máte-li rodinu s dětmi, poproste partnera, jestli by vám nedopřál chvilku samoty. A pak mu laskavost oplaťte. Udělejte z toho pravidelnou výměnu.
  • Choďte denně na procházku.
  • Jděte do práce dřív, a v tichosti pracujte.
  • Dejte si šálek dobrého čaje.
  • Zkuste si určit čas, kdy budete pravidelně offline.
  • Omezte příliv informací
  • Zkuste sedět v klidu, zaměřit se na svůj dech, jak přichází a odchází. Jestliže vaše mysl bloudí minulostí nebo budoucností, s trpělivostí si myšlenky uvědomte, a pomalu se vraťte k dýchání.

Žiji v oné samotě, jež je bolestná v mládí, ale lahodná v letech zralosti.
– Albert Einstein

Jak být šťastný v jakékoliv situaci

Můj přítel Barron se mě nedávno zeptal: “Kdyby si právě teď mohl být na jakémkoliv místě a dělat cokoliv bys chtěl, co by to bylo?

Má odpověď zněla: “Jsem tam, kde chci být, a dělám to, co chci dělat.”

Uvědomil jsem si, že jsem si dříve, stejně jako mnoho lidí, často přál dělat něco jiného. Přemýšlel jsem, co bych mohl dělat v budoucnu, vytvářel si dlouhodobé plány, a (s žárlivostí) četl o skvělých věcech, kterým se věnují jiní.

Je to pošetilé.

Mnozí z nás to dělají zrovna tak, ale pokud budete neustále přemýšlet, co byste mohli dělat, nikdy nebudete spokojení s tím, co právě děláte. Budete srovnávat svoji činnost s tím, co dělají ostatní. Budete si přát, aby váš život byl lepší. Nebudete nikdy spokojení, protože vždy bude existovat něco, co byste dělali raději.

Místo toho jsem se naučil přemýšlet tak, že ať dělám cokoliv, užívám si to. Pokud píšu nový článek, je to úžasné. Když brouzdám na internetu, je to zajímavé. Nedělám-li nic, a jenom tak se pofalkuji se svou rodinou, nemá to chybu. A když se jdu projít ven, užívám si čerstvý vzduch… a je to osvobozující.

Neexistuje nic, co bych dělal, a nebyla to zároveň nejúžasnější věc na zemi. Když dělám něco, co stojí za prd (nemohu si zrovna na nic vzpomenout), je to možná neocenitelná životní zkušenost. Mám-li co do činění s někým nudným či nepříjemným, je to lekce trpělivosti, empatie, případně způsob, jak se naučit lépe rozumět lidem.

Přítomné bytí v praxi

Řekněme, že právě teď myjete nádobí. Dali byste si raději něco dobrého k snědku, nebo zašli s kamarádem na pivo? Jistě, jsou to skvělé věci, ale lepší než mytí nádobí budou jen tehdy, dokud tomu budete věřit… a hlavně, jejich srovnávání je naprosto zbytečné. Proč byste měli porovnávat to, co právě děláte, s čímkoliv jiným? Získáte tím něco? Budete někdy šťastnější, když to, co děláte, budete vždy provnávat s tím, co byste dělali radši?

Mytí nádobí může být stejně skvělé jako cokoliv jiného, rozhodnete-li se jej tak vnímat. Jste u toho sami, což je dobrá věc. Pokud se na mytí plně soustředíte, může být opravdu příjemné – cítite mydlinky a pěnu na svých rukou, vnímáte povrch umývaných věcí, uvědomujete si svůj dech a myšlenky. Je to meditace, je to poklidné, je to krásné.

To samé můžete říct o čemkoliv. Dojíždíte do práce? Užívejte si samotu, možnost být chvíli s vlastními myšlenkami, poslouchejte oblíbenou hudbu nebo sledujte svět kolem vás. Jste s kolegy na poradě? Vnímejte, jak lidé mluví, jak reagují, učte se o lidské mysli, podívejte se na sebe očima lidí kolem vás, učte se mít rádi každého, bez ohledu na to, o koho jde, učte se oprostit od očekávání, jak by se lidé měli chovat nebo jaká by měla porada být.

Osobně jsem vždy spokojený s tím, co právě dělám, protože se věnuji činnosti samotné, místo abych ji provnával s něčím jiným. Jsem šťastný ve společnosti jakékoliv osoby, jelikož jsem se naučil v každém vidět dokonalost. Jsem šťastný kdekoliv na světě, protože na Zemi neexistuje místo, které by nebylo kouzelné.

Jestliže budete neustále chtít dělat něco jiného, váš život nebude stát za nic. Jakmile si uvědomíte, že, ať děláte cokoliv, je to ta nejlepší možnost, prožijete život naplno.

Nadechni se.

Dýchej.

Dýchání změní tvůj život.

Cítíš-li se stresovaný a je toho na tebe moc, dýchej. Uklidníš se a sníží to tvé napětí.

Obáváš-li se toho, co tě teprve čeká, nebo prožíváš-li něco, co se odehrálo dříve, dýchej. Přivede tě to zpět k přítomnosti.

Jsi-li znechucený nebo si zapomněl, co je smyslem tvého života, dýchej. Připomene ti to, jak vzácný život je, a že každý nádech tvého života je dar. Seber se a vytěž z něj maximum.

Máš-li příliš věcí na práci a něco tě vyrušuje, dýchej. Pomůže ti to obnovit soustředění, a zaměřit se na úkol, který je právě teď nejdůležitější.

Trávíš-li čas s někým blízkým, dýchej. Umožní ti to prožít přítomnost s milovanou osobou, místo přemýšlení o práci a věcech, které potřebuješ udělat.

Když cvičíš, dýchej. Trénink si užiješ, a vydržíš trénovat mnohem déle.

Ubíhá-li tvůj život příliš rychle, dýchej. Připomene ti to, že bys měl zpomalit a život více vychutnávat.

Ať už se děje cokoliv, hlavně dýchej. A užívej si každý moment svého života. Náš čas se krátí, a byla by škoda jej nevyužít naplno.

Tip: Nastavte si slovo “Dýchej” jako spořič obrazovky nebo wallpaper, případně si jej napište na zeď, ledničku či pracovní stůl. Pak se nadechněte pokaždé, když jej spatříte.

Anglický originál publikoval Leo Babauta 5. července 2009 na zenhabits.net

20 věcí, které bych chtěl znát na začátku života

“Bylo vymyšleno vše, kromě toho, jak žít.”
– Jean-Paul Sartre

Je mi skoro skoro 35 let, a ve svém životě jsem udělal celou řadu chyb. Nejsem z těch, kteří by jich litovali… místo toho se z každé z nich učím… a můj život je v podstatě skvělý.

Přesto existuje pár věcí, které bych si přál vědět, když jsem opouštěl střední školu a začínal svůj dospělý život.

Změnil bych tím něco? Nejsem si jistý. Možná bych nikdy nenadělal takovou horu dluhů, ale pak bych nezažil tu úžasnou satisfakci, když jsem se z nich dostával. Možná bych si zvolil lepší kariéru, ale pak bych neměl všechny ty zkušenosti, které jsem získal jako blogger a spisovatel, kterým jsem dnes.

Možná, kdybych se neoženil hned napoprvé, nikdy bych se nerozvedl… ale pak bych neměl dvě naprosto úžasné děti z prvního manželství.

Nemyslím, že bych chtěl cokoliv z toho měnit. Přesto, když se podívám zpět, jsou zde věci, které jsem se naučil, a které bych pravděpodobně řekl svému 18letému já. Myslíte, že se chci podělit o svou lítost? Nikoliv, chci se podělit o naději, že mladí muži a ženy, kteří právě začínají svůj život, mohou těžit z mých chyb a lekcí.

To, co následuje, není vyčerpávající seznam, ale jen takový, o kterém doufám, že bude užitečný alespoň pár lidem.

“Doufám, že život není jeden velký vtip. Protože jsem ho nepochopil.”
– Jack Handey

  1. Jak ovládnout impulsivní výdaje. Pokud zde bylo něco, co mě dostalo do finančních potíží, byly to impulzivní výdaje. Kupování oblečení, když jsem ho nepotřeboval. Kupování technických vymožeností, protože jsem je prostě musel mít. Objednávání věcí online, protože je to tak jednoduché. Koupě toho nového nablýskaného SUV, protože… no, protože ke mně přitahoval ženy. Nejsem pyšný na žádnou z těchto věcí a naučil jsem se svá nutkání ovládat alespoň o trochu lépe. Nyní si dávám čas se chvíli nadechnout. Přemýšlím nad svým nákupem, podívám se, jestli mám peníze, zamyslím se, zda to potřebuji nebo jen chci. Toto by mi bylo opravdu užitečné před 15 lety.
  2. Musíte zůstat v pohybu. Na střední škole jsem běhal, hrál basketbal, ale jakmile jsem přešel na vysokou, běhání i basket šly pomalu stranou. Ne úplně – basketbal jsem si rekreačně zahrál i potom. Ale i to vymizelo, a ze mě se stal povaleč. Když jsem si hrál venku s dětmi, býval jsem zadýchaný. A začal jsem tloustnout. Zvrátil jsem tento trend a ač jsem dnes velmi aktivní, stále se snažím spálit tuk, který jsem získal za ty roky nicnedělání.
  3. Jak plánovat finance. Vždy jsem věděl, že bych měl znát svůj rozpočet a hlídat své výdaje, jen jsem byl příliš líný, abych to dělal. A také jsem neměl dobrý nápad, jak to doopravdy realizovat. Dnes jsem se naučil, jak rozpočet plánovat, a jak se plánů držet. Jistě, občas se od plánu odchýlím, ale naučil jsem se zvládat i to. Možná to není dovednost, kterou získáte čtením knih. Chce to trochu praxe. No, doufám, že to naučím své děti dřív, než vezmou život do vlastních rukou.
  4. Nezdravé jídlo se vrátí a kousne vás do zadku. Skutečně, nebyl to jen sedavý způsob života, kvůli kterému jsem ztloustl. Byly to také všechny ty zatraceně nezdravé fastfoody. Jedl jsem pizzu, hamburgery, sladkosti, koblihy,… no, už asi máte obrázek. Jako někomu, kdo jedl cokoliv chtěl, mi nikdy nepřišlo, že by v tom byl nějaký problém. Špatné zdraví je něco, čeho se začnete bát až na stará kolena. Jenže moje džíny mi začaly být příliš těsné, velikost kalhot jsem navýšil o několik čísel a vypěstoval jsem si pupek, kterého se snažím zbavit ještě teď. Přál bych si, aby mi někdo ukázal moji “budoucí” fotku, když jsem byl mladý a ve formě.
  5. Kouření je jen natvrdlost. Nezačal jsem kouřit dřív, než jsem se stal dospělým. Nebudu rozebírat, proč jsem začal, ale nepovažoval jsem to za problém, jelikož jsem věděl, že mohu skončit kdykoliv se mi zachce. Nebo jsem si to myslel, alespoň do té doby, než jsem se o několik let později pokusil přestat, a nedokázal to. O 5 pokusů později jsem si s hrůzou uvědomil, že má závislost je silnější než já. Jistě, nakonec jsem se zlozvyku zbavil, ale dokázat to, mě stálo neskutečné úsilí.
  6. Šetři si na důchod, synu. A nevybírej to. Tato rada, a nejspíš i všechny výše uvedené, se mohou zdát naprosto zřejmé. A také, že jsou. Nemyslete si, že jsem toto nevěděl, když mi bylo 18. Věděl. Jen jsem tomu nevěnoval dostatečnou pozornost. Důchod byl něco, o co jsem se mohl starat po třicítce. No, dnes jsem po třicítce a přál bych si, aby se 18letý Leo staral o trochu víc. Kolik peněz jsem mohl investovat do dnešního dne! Měl jsem důchodový plán, ale vybral jsem ho a lehkovážně utratil ve třech obdobích, kdy jsem měnil práci.
  7. Vše, co děláte, vypadá náročně – a přinese vám užitek. Toto je první rada, která možná není tak zřejmá. V mém životě byly momenty, kdy práce byla opravdu náročná, a dělal jsem ji přesto, že jsem ji nesnášel. Dělal jsem ji, protože jsem musel, ale stresovala mě a zanechávala mě vyčerpaného. Tvrdě pracovat není tak jednoduché, jak bych chtěl, aby bylo. Ale víte co? Každý moment tvrdé práce, kterou jsem dělal, aniž bych věděl proč, to všechno se mi z dlouhodobého hlediska vyplatilo. Možná ne v původní podobě, ale stále používám dovednosti a návyky, které jsem se naučil v dobách neustálého stresu a nekonečně dlouhé nudné práce – používám je neustále, a právě ony mě proměnily v osobu, kterou jsem dnes. Díky, mladší Leo!
  8. Nekupujte starší auto bez důkladné kontroly. Myslel jsem, že se zachovám chytře, když koupím ojeté auto, ale dostatečně jsem ho neprohlédnul. Auto mělo spoustu problémů s motorem, dveře, které málem upadly za jízdy, boční zrcátka, která se ulomila, žádné rezervní kolo, okna, která nešla zavřít, neustálé drnčení a náhodně foukající topení… Mohl bych pokračovat dál a dál, ale řekněme, že to nebyl můj nejlepší nákup. Stále si myslím, že kupovat z druhé ruky se vyplatí, ale je třeba si to lépe prohlédnout.
  9. Chystáte se prodat auto? Ústní dohodou? Své peníze nikdy neuvidíte. Jiné auto jsem prodal kamarádovi kamaráda, který mě ujistil, že mi zaplatí a není třeba nic sepisovat. To bylo chytré. Vidím toho chlapíka čas od času na silnici, ale nemám energii honit se za ním a peníze z něj vymáhat.
  10. Udělejte si čas na své záliby, nehledě na to, jak moc jste zaneprázdněni. Vždycky jsem chtěl být spisovatel a vydat svou knihu. Jen jsem nikdy neměl čas psát. S rodinou, školou a prací na plný úvazek nemá den nikdy dost hodin. Vyhraďte si blok času, kdy budete dělat to, co milujete. Ořezejte ze svého života ostatní věci, které vám zabírají čas, a vyhrazený čas si nenechte ničím narušit. Kdybych to udělal před 15 lety, mohl jsem již mít napsaných 15 knih. Ne vše by asi bylo tak skvělé, ale stejně.
  11. Všechny ty věci, které vás teď stresují, vám budou připadat za 5 let nepodstatné, natož za 15. Věci, které se dějí právě teď, vypadají, jako by na nich stál celý svět. Míval jsem termíny dokončení, projekty a lidi, kteří mi dýchali na krk, a moje hladina stresu byla nadmíru vysoká. Nelituji tvrdé práce (viz výše), ale myslím si, že bych byl méně vystresovaný, kdybych si uvědomil, že o pár let později již na tom nebude záležet. Perspektiva je věc, které je dobré se naučit.
  12. Lidé, s kterými se přátelíte jsou mnohem důležitější než vaše práce nebo věci, které si chcete koupit. Za posledních 15 let jsem vystřídal několik zaměstnání, koupil si hromadu věcí, a získal mnoho přátel. Jediná z těchto věcí, na které mi stále ještě záleží, jsou moji přátelé. A přál bych si, abych s nimi (a s rodinou) mohl strávit více času.
  13. Všechen čas, který strávíte sledováním televize je naprostá, ale naprostá ztráta času. Nemám tušení, kolik času jsem za ty roky sledováním televize strávil, ale stálo to za nic. Hodiny, dny a týdny, které nikdy nedostanu zpět. Koho zajímá, co se děje v televizi, když vám utíká skutečný svět venku? Čas je něco, co nikdy nedostanete zpět – neztrácejte ho u televize.
  14. Vaše děti vyrostou rychleji než myslíte. Neztraťte ani minutu. Já jsem si to uvědomil nedávno. Mé nejstarší dceři, Chloe, bude příští měsíc 15. Zbývají mi 3 roky, než opustí dům a stane se dospělou. Tři roky! Jsem šokován touto skutečností, protože to opravdu nevypadá na příliš času. Chtěl bych se vrátit ke svému mladšímu já a říct mu: Přestaň pracovat tak tvrdě! Přestaň koukat na televizi! Věnuj více času svým dětem! Těchto 15 let s Chloe (a mými ostatními úžasnými dětmi) uběhlo, hrozně, ale hrozně rychle.
  15. Zapomeňte na dramatické události. Snažte se být šťastní. Existuje mnoho věcí, pracovních i osobních, o kterých jsem myslel, že jimi svět končí. A když jsou tyto události špatné, rozleží se v hlavě a stanou se věcí číslo jedna. Čas od času mi způsobovali depresi. Jaká ztráta času. Když jsem si uvědomil, že je to všechno jen v mé hlavě, a že bych místo toho mohl mít radost, snažil jsem se myslet pozitivně, na to, co mám, a co bych mohl dělat… Vše špatné jsem mohl přeskočit.
  16. Věnujte více pozornosti blogování, když o něm poprvé uslyšíte. Je to víc než jen psaní deníčku. O blogování jsem poprvé četl před 7-8 lety, ale když jsem ho prozkoumal blíže, nepřišlo mi to jako něco zajímavého. Jen zápisníčky nějakých lidí o věcech, které si přečetli na webu. Proč bych to měl číst? Měl jsem vlastní myšlenky, ale nepotřeboval jsem je sdílet se světem. Strávil jsem spoustu času na internetu, na mnoha stránkách a fórech, ale pokaždé, když jsem narazil na blog, bez zájmu jsem jej přešel. Není to více než pár let, co jsem objevil jak zajímavé může blogování být. Kdybych se k němu dostal před lety… no, tak bych neztratil všechen ten čas.
  17. Když už o tom mluvíme, veďte si deník. Vážně. Vaše paměť je extrémně zapomnětlivá. Zapomínám věci opravdu snadno. Ne krátkodobé věci, ale dlouhodobé. Nepamatuji si, když byly mé děti malé, protože jsem si nic z toho nezaznamenal. Nevzpomínám si na věci ze svého vlastního života. Jsou to jen mlhavé vzpomínky, ke kterým už nikdy nezískám plný přístup. Přál bych si, abych si vedl deník.
  18. Tequila je vážně zlo. Nebudu zacházet do detailů, bude stačit, když řeknu, že mám špatné zkušenosti, a nejsem si jist, zda-li mi přinesly něco kromě zjištění, že tequila je nápoj ďábla.
  19. Ano, dokážete zaběhnout maratón. Nevzdávejte tento cíl – je extrémně obohacující. Běžet maratón bylo mým snem již od střední školy… něco, co jsem chtěl udělat, ale myslel si, že je to mimo můj dosah. Nebo pokud to dokážu, bude to za mnoho a mnoho let. No, zjistil jsem, že to není jen dosažitelné, ale také extrémně obohacující. Přál bych si, abych začal trénovat, když jsem byl mladý a ve formě… Mohl bych zaběhnout několik dobrých cílových časů.
  20. Uděláte všechny tyto chyby i přes moje rady? Stojí to za to. Mé 18leté já by si pravděpodobně přečetlo tento článek a řeklo by: “Dobrá rada!” A pak by, navzdory dobrým úmyslům, dělalo dál stejné chyby. Byl jsem hodné dítě, ale nebyl jsem dobrý v následování rad. Musel jsem udělat své vlastní chyby a žít svůj vlastní život. Přesně to jsem udělal a ani na minutu toho nelituji. Každá zkušenost, kterou jsem získal (dokonce i ta s tequilou) mě vedla tam, kde jsem dnes. Miluji svůj dnešní život, a nevyměnil bych ho za žádný jiný. Bolest, stres, dramatické události, těžká práce, chyby, deprese, kocoviny, dluhy, špatná fyzička… to všechno stálo za to.

“ Nechte nás žít tak, že až jednou zemřeme, i hrobníkovi to bude líto.”
Mark Twain

Anglický originál publikoval Leo Babauta 17. února 2008 na zenhabits.net

Zastavte se.

Zastavte se.

Alespoň na chvíli.

Poslouchejte svět okolo vás. Soustřeďte se na svůj dech. Nádech, výdech. Naslouchejte svým myšlenkám. Sledujte detaily ve vašem okolí.

Vnímejte ten klid a mír.

V dnešním moderním světě je neustálá aktivita považována za něco naprosto běžného. A netýká-li se to těla, týká se to aspoň naší mysli, naší pozornosti. Celý den spěcháme, pracujeme, hovoříme, vyřizujeme emaily, chatujeme, překlikáváme mezi weby, klikáme na každý odkaz.

Bez přestání běžíme, jsme trvale připojeni, neustále myslíme, ustavičně hovoříme. Není zde čas pro chvíli klidu – celodenní sezení před otravným počítačem a následně před uřvanou televizí, nelze v žádném případě za klid považovat.

A daň za to je vysoká: ztrácíme čas pro přemýšlení, pozorování a naslouchání. Ztrácíme možnost pocítit mír.

A co je ještě horší: všechen ten spěch bývá často kontraproduktivní. Já vím, v naší společnosti je činnost tím nejdůležitějším – když ji někdo nedělá, je v očích ostatních líný, pasivní a neproduktivní. A to přesto, že někdy je přílišná snaha horší než žádná. Můžete běhat jako šílení, běsnit a pokřikovat, ale stejnak neuděláte nic. Nebo možná uděláte mnoho, ale ne nic důležitého. A někdy může přehnaná snaha věci dokonce zničit, udělat je horšími než kdybyste zůstali v klidu.

A když jsme nuceni zůstat v klidu – protože stojíme ve frontě, sedíme v čekárně u lékaře nebo čekáme na autobus – jsme často netrpěliví a hledáme, čím si zkrátit dlouhou chvíli. Někteří z nás mají telefon, jiní vytáhnou zápisník, případně si něco čtou. Ostatní se nervózně vrtí. Zůstat v klidu není něco, na co bychom byli zvyklí.

Udělejte si chvilku a zamyslete se, jak trávíte své dny – v práci, po práci, po ránu, večer a o víkendech. Neustále někam spěcháte? Bez přestání vyřizujete emaily, sledujete zprávy a vždy musíte mít nejaktuálnější informace? Ustavičně se snažíte „mít vše hotovo“? Řítíte se skrz váš plán, odškrtávajíce úkoly jako stroj?

Je tohle způsob, kterým chcete trávit život?

Pokud ano, pak je vše v pořádku. Jestli ne, zkuste se na chvíli zastavit. Nemyslete na to, co musíte udělat, nebo co jste již udělali. Prostě buďte teď a tady.

Potom, co strávíte minutu, dvě v přítomnosti, popřemýšlejte o svém životě a o tom, jaký byste chtěli, aby byl. Představte si život bez zbytečného běhání, práce a spěchu. Naopak přidejte více klidu, míru a času k zamyšlení.
Pak vizi proměňte ve skutečnost.

Je to fakt jednoduché: jediné co musíte udělat, je každý den chvíli v klidu posedět. Poté, co si na to zvyknete, zkuste každý den pracovat o něco méně. Máte-li pocit, že žijete příliš rychle, zhluboka se nadechněte. Zpomalte. Buďte přítomní. Vyrazte hledat spokojenost místo toho, abyste na ni čekali.

Vychutnávejte si klid. Je to poklad, který tu je pro vás. A bude tu vždy.

Z knihy Tao Te Ching:

Není moudré utíkat vpřed.
Dech se krátí a působí stres.
Příliš energie do toho dáš,
a velmi brzy se vyčerpáš.
Takhle to není přirozené.
A cokoliv staví se proti tomu,
již brzy padne poražené.

Do češtiny přeložil Pavel Říha

Mimo zenhabits.cz provozuje Pavel také badguy.cz, osobní blog, skrze který sdílí svoje vlastní myšlenky.

Anglický originál publikoval Leo Babauta 19. července 2009 na zenhabits.net

Malý, ale šikovný průvodce kreativitou

„Tajemstvím kreativity je vědět, jak zakrýt své zdroje.“
– Albert Einstein

Být kreativní, něco vytvářet, proměnit své představy v realitu, je dnes snažší než kdy dříve.

Zároveň je však opravdu náročné udržet koncentraci v době, kdy jsme rozptylováni víc, než jsme si v minulosti dokázali představit.

Nezáleží, jakým druhem kreativce jste – spisovatel, malíř, muzikant, marketér, blogger, fotograf, designer, rodič nebo podnikatel – všichni budou vždy hledat inspiraci, způsoby, jak uvolnit svého tvůrčího ducha.

A ačkoliv jsou ohledně kreativity na internetu miliony tipů, chtěl bych zde zmínit ty, které jsem shledal nejužitečnějšími – takové, které jsem vyzkoušel, otestoval a začal jich s radostí využívat.

Zde je máte, bez ladu a skladu:

  • Hrajte si.
  • Nekonzumujte obsah při tvůrčích činnostech – oddělte tyto procesy.
  • Zapomeňte na vnější svět.
  • Přemýšlejte o svém životě a denně na něm pracujte.
  • Hledejte inspiraci ve všem kolem vás, i v těch nejmenších detailech.
  • Začínejte pozvolna.
  • Ukažte svůj výtvor světu. Nezáleží, jak mizerný první návrh je.
  • Nesnažte se o dokonalost. Co nejdříve s tím jděte ven a získejte zpětnou vazbu.
  • Neustále se zlepšujte.
  • Ignorujte rýpaly.
  • Avšak kritiku nechte, ať vás posune dál.
  • Učte ostatní a sami se mnoho naučíte.
  • Rozbořte zažité pořádky, zkuste změnit úhel pohledu.
  • Využijte věci z jiných oblastí tak, jak to neudělal nikdo před vámi.
  • Pijte směšné množství kávy.
  • Své nápady si ihned zapisujte.
  • Udělejte z práce hru.
  • Hrajte si s dětmi.
  • Jděte ven, hýbejte se, objevujte nové věci, bavte se s novými lidmi.
  • Čtěte, co vám přijde pod ruku. Zvláště to, s čím nesouhlasíte.
  • Dopřejte si dostatek odpočinku. Příliš práce ničí kreativitu.
  • Nic netlačte násilím. Relaxujte, hrajte si… a půjde to samo.
  • Nechte svou mysl jen tak se potulovat. Hledáte-li inspiraci, nebojte se rozptýlení.
  • Jdete-li však tvořit, rozptýlení odstraňte.
  • Dělejte věci, dokud jste z nich nadšení.
  • Nejste-li nadšení, najděte si něco, co vás zaujme.
  • Nebojte se vypadat hloupě či pošetile.
  • I drobné nápady mohou být dobré. Netřeba hned měnit svět – stačí jedna věc.
  • Zničte to, co ničí vaši kreativitu.
  • Přestaňte o kreativitě číst, hoďte vše za hlavu, a prostě tvořte.
  • A hlavně se u toho bavte!

„Někdy jsem věřil až šesti nemožným věcem, před snídaní.“
– Lewis Carroll