7 způsobů, jak začít pravidelně cvičit

Leo odvedl skvělou práci se svým článkem Jak udělat ze cvičení denní návyk. Já sám posiluji už 10 let. A napadlo mě ukázat vám svoji metodu, jak pravidelně cvičit.

Nejspíš jste to už sami několikrát zkoušeli. Máte už po krk svojí postavy, ať už příliš hubené, nebo tlusté. Rozhodnete se s tím něco udělat. A tak si koupíte kartičku do posilovny, třeba i společně s přáteli. Jenže po několika týdnech váš kamarád vynechá, takže chodíte sami a nakonec skončíte i vy.

Ano, vím. Stává se to. Viděl jsem to mnohokrát. A vím, co si myslíte. Jak to, že to někteří zvládnou a jiní ne? Co je jejich tajemstvím?

Nejdříve vám povím, o čem to není: “Není to o disciplíně nebo síle vůle. Ty fungují pouze krátce.

Co funguje dlouhodobě je návyk. To je to tajemství. A o tom je i tenhle článek – 7 způsobů, jak začít pravidelně cvičit

1. Určete si cíl. Čeho chcete dosáhnout?

Větších svalů?
Méně tuku?
Větší síly?
Chcete být rychlejší?

Cvičit můžete z různých důvodů. Než začnete chodit do posilovny, dejte si nejdříve cíl. Co vlastně od cvičení chcete?

Nezkoušejte docílit více, jak jedné věci najednou. Začněte s jedním cílem. Jakmile ho dosáhnete, můžete se posunout k dalšímu.

2. Určete si deadline.

Napište si datum, do kterého dosáhnete svého cíle. Napište si ho na kousek papíru a dejte někam, kde ho můžete během dne několikrát vidět. Dobrým místem je noční stolek. Uvidíte tak lístek, když vstáváte nebo když jdete spát. Bude to pro vás neustálá připomínka.

3. Vytvořte si plán
Když si určíte cíl, musíte mít jasný plán, jak k němu dojít.

Jaké cviky budete praktikovat?
Kolik uděláte setů?
Jak často budete chodit do posilovny?

Váš čas je nejcennější. Každá minuta v posilovně vás musí přivést blíž k vašemu cíli. Vyberte si proto efektivní tréninkový program. Pokud jste naprostý začátečník, zkuste si o cvičení přečíst nějakou tu knihu. To je pro začátek nejlepší.

4. Cvičte hned po ránu.

Pokud jste prožili těžký den v práci, může být dost těžké cvičit pak ještě někde v posilovně. Řešením je cvičit hned ráno:

Vstaňte brzy
Nasnídejte se
Připravte se do práce
Jděte cvičit

O hodinu později jste už mnohem blíž svému cíli. A máte k dispozici celý den na práci a další věci.

5. Držte se plánu.

Tohle jsem zažil už tolikrát. Dny, kdy se vám nechce cvičit, jsou obyčejně ke cvičení nejlepší. Možná je to něco ve spojení těla a hlavy: tělo říká ne, ale mysl křičí běž. Jestli bude tělo nakonec souhlasit, nevím.

Ať už je to jakkoli, když máte cvičit, cvičte. Nevymlouvejte se, jděte do toho. Když vám není dobře, cvičte trochu méně, ale nevynechávejte. Fakt, že jste tam vůbec byli, je mnohem podstatnější než to, že jste cvičili. A jak už jsem řekl, nakonec z toho může být ještě jeden z nejefektivnějších tréninků.

Čím víc cvičíte, tím spíš si vytvoříte návyk. Držte se proto svého plánu.

6. Cvičte s někým, kdo už návyk má.

Pokud váš tréninkový parták přestane cvičit, nejspíš to ukončíte také. Jenže když vydrží, bude to pro vás výzva.

Až příště půjdete do posilovny, podívejte se kolem sebe. Sledujte lidi, kteří cvičí kolem vás. Najděte si někoho, kdo to myslí vážně, a oslovte ho, jestli nechce trénovat s vámi. Správný člověk to přijme. Většina lidí ví, že to není jednoduché, protože to sami zažili.

Správný parťák vás namotivuje a pomůže vám cíle dosáhnout. A pokud ne, poohlédněte se po někom jiném.

7. Věřte si.

Můžete dosáhnout čehokoli, když tomu budete opravdu věřit. Jasný cíl a plán vám dodají to pravé sebevědomí a sebejistotu.

Pamatujte, že to trvá 30 dní, než získáte návyk. Během prvních třiceti dní se budete muset dost nutit. Pak už to bude jednodušší: návyk přebere práci a bude vás nutit sám.

Toto si napište vedle svého cíle a deadlinu: “Když to dokáží oni, zvládnu to i já.“

Hostitelský příspěvek od Mehdi, autora StrongLifts.com

Nejlepší tip na produktivitu

Tohle je těžké, ale miluji to, protože mě to nutí zjednodušovat. Nemohu udělat seznam 10 věcí. Musím napsat jenom jeden, a to je výzva, která se mi líbí.

A tady je můj nejlepší tip v jednom slově: Zjednodušujte

Jak vám to může pomoci? Pokud čtete tyto stránky už nějakou dobu, nejspíš znáte odpověď. Ale i tak vám to napíšu:

1. Zjednodušte svůj seznam úkolů. Pokud toho máte na práci méně a musíte se soutředit na to nejdůležitější, zvládnete toho daleko víc za mnohem méně času. Nedělejte to, co není vyloženě potřeba, nebo to oddelegujte na někoho jiného.
2. Zjednodušte svoje okolí. Jakmile se zbavíte nepořádku na vašem stole nebo u počítače, papírků, poznámek a dalších věcí, budete schopní udělat toho daleko víc. Zbytečně vás to zpomaluje.
3. Zjednodušte svoji práci. Dělejte jednu činnost, ne multitasking, a vaše efektivita poletí ke hvězdám. Moc úkolů najednou není vůbec produktivní (v menším měřítku – pokud berete v potaz delší časový úsek jako například jeden měsíc, pak je lepší mít víc aktivit a činností).

Soustřeďte se na jednu činnost, dokončete ji a pak se posuňte dál.

Nakupujete až moc?

Míváte někdy problém s utrácením? Pokud ano, prvním krokem je zmapovat momenty, kdy utrácíte nejvíc. Dejte si to jako cíl a sledujte to týden nebo dva.

Pište si poznámky a pokaždé, když budete mít chuť si něco koupit, ať už je to praktické nebo ne, udělejte si do bloku čárku. Takhle pokračujte, kupujete-li si něco online nebo třeba v obchodě, koukáte-li do katalogu, přemýšlíte-li nad novým iPodem jednou nebo i vícekrát za den. Vždy si napište čárku.

Nezáleží na tom, jestli si věc koupíte, mapujte svoje myšlenky. Častokrát jsou podvědomé. Nebudete moci kontrolovat, kolik utrácíte, když si to neuvědomujete. Mám pro vás i další tipy, které vám pomohou dostat svoje útraty pod kontrolu:

  • Vyhýbejte se velkým nákupním střediskům. To, že tam půjdete, už vás prakticky odsuzuje k nákupu. Jděte raději na procházku nebo buďte doma.

  • Pokud musíte na nákup, udělejte si seznam. A držte se ho. Řekněte si, že cokoli není na seznamu, je striktně zakázáno.

  • Udělejte si 30 denní seznam. Chcete-li si něco koupit, nejdřív si to napište na váš seznam. Pokud to i po 30 dnech stále budete chtít, pak si to můžete koupit (pokud máte peníze). Už jenom fakt, že si to dáváte na seznam a musíte čekat, může všechno změnit.

  • Dýchejte a pijte vodu. To vás zdrží a vy už třeba nebudete mít ani chuť nakupovat.

Vymyslete jiné činnosti, které můžete dělat s přáteli nebo s rodinou. Stýkáte se s lidmi, kteří milují nakupování ve volném čase? Podpořte je v tom, aby dělali i něco jiného. Jděte ven, do parku nebo na pláž. Dejte si doma večeři. Pokud vaši přátelé odmítnou změnu, možná se zamyslete, s kým se stýkáte.

Budete v pořádku

Jdete po ulici a děláte si starosti s tím, že přijdete pozdě na schůzku.

Bojíte se, co si o vás budou myslet. Minete několik lidí a napadá vás, co si o vás asi myslí oni. Možná si to ani neuvědomujete.

Máte starosti v práci a v osobním životě. Je toho potřeba tolik udělat (daně, pohledávky, účty). Máte pocit, že děláte pořád málo, že byste měli dělat něco jiného. Pořád.

Staráte se o to, jak vypadáte, jak vás druzí vnímají a co budete dělat, když se vám něco nepovede. Přemýšlíte nad tím, co všechno musíte ještě udělat, co všechno nemáte, co vám chybí, a porovnáváte se s ostatními.

Nebojte se. Nejste v tom sami. Všichni to řešíme.

Věc se má tak: stejně budete v pořádku, a to ve všech případech. Všechno dobře dopadne.

Pořád se strachujeme a myslíme na to, co by se mohlo pokazit. Představujeme si, co špatného si o nás druzí myslí a tak dále. Soustředíme se pouze na to špatné.

Jenže cokoli špatného, co očekáváte, je jenom jedna možnost z miliónu. A pravděpodobně se to nikdy nestane.

Pokud ano (řekněme, že si o vás přeci jenom někdo myslí něco zlého), těžko to bude mít na váš život opravdu zásadní nebo destruktivní vliv.

A i když se stane něco špatného, budete v pořádku.

Představte si věci, ohledně kterých jste se strachovali za poslední roky: většinou nějaké drobnosti. Ve všech těchto případech se nic nestalo. Život se vám kvůli nim nezhroutil.

Pokud si začnete budovat víru v to, že budete OK, můžete se přestat strachovat. Můžete být v klidu místo toho, abyste se nechali pohltit strachem a obavami.

Jdete po ulici, uvolnění a s úsměvem na tváři.

Jak se jednoduše ponořit do toho, co děláte

Někdy sami sebe podceňujeme a myslíme si: “Nedělám to dobře. Nemám disciplínu. Nejsem dost dobrý. Jsem na nic.” nebo něco podobného.

Co můžeme udělat? Namotivovat se? (Jistě!) Najít něco, co se nám na sobě líbí a ocenit to? (Ano!)

Nebo můžeme zaujmout úplně jiný postoj, který je osvědčený…a prostě to vypustit z hlavy.

Jakmile si nevěříme, akorát se utápíme v tom, proč nejsme dost dobří, dost skvělí, dost úspěšní nebo dost jedineční. Ale v čem je jedinečnost tak důležitá? Proč se tím pořád tolik zabýváme? Je to mrhání místem v mozku.

Místo toho se prostě na něco zaměřte a pracujte. Napište něco, nakreslete, naprogramujte, vytvořte animaci, ušijte něco. Je to jedno. Prostě cokoli, co máte rádi.

Dejte si ohledně toho záměr: Dělám to z lásky k druhým a k sobě. Proto, abych splnil, co jsem si usmyslel atd.

A pak začněte. Jděte do toho. Neřešte, jestli to budete dělat 10 minut nebo hodinu. Nestrachujte se, že v tom nebudete dobří, co o tom řeknou lidé, nebo jestli budete úspěšní, či ne. Tyhle otázky rozhodně nejsou relevantní.

Prostě dělejte. Naprosto se do toho ponořte, do pohybu, nápadů, emocí, do svého těla, dechu a okolí. Buďte naprosto vědomí, naprosto ponoření.

A co to dítě uvnitř vás, které se bojí, že nebude jedinečné? Odejde. Zmizí, jakmile se ponoříte do akce.

Zkuste to hned. Vyberte si něco, dejte si záměr a začněte pracovat. A naprosto se ve své práci ztraťte.

Co můžete říct místo slov “Nechce se mi”?

Až příliš často se necháváme unášet našimi náladami, což vede k prokrastinaci, nedostatku pohybu, nezdravému jídlu, trávení času online atd.

Nálada je špatný ukazatel toho, jestli máte něco dělat, nebo ne.

Zamyslete se nad těmito příklady:

  • Rozhodnete se, že napíšete knihu, a zavážete se, že budete psát každé ráno. Jakmile přijde chvíle, kdy máte začít pracovat, začnete mít pocit, že byste raději projeli svojí oblíbenou webovou stránku, a psát se vám ani moc nechce. A tak to odložíte. Takhle přesně funguje prokrastinace.
  • Řeknete si, že si dnes zaposilujete, ale jakmile se má jít na věc, jste unavení. Odložíte to se slovy, že si zaposilujete ráno.
  • Chcete si zameditovat, ale zazvoní vám telefon. A tak ho zvednete, protože na to jste připravení vždycky, ale na meditaci přeci ne.
  • Vytvoříte si zdravý jídelníček, ale odpoledne začnete mít chuť na malou sváču, a tak si dáte nějaké brambůrky nebo koláč. Obvykle nemáte chuť na zeleninu, ale na ty smažené, slané, tučné nebo sladké věci vždycky.

Dovolit našim náladám, aby určovaly, co budeme nebo nebudeme dělat, vede k prokrastinaci, ztrátě pozornosti, nedostatku cvičení, nezdravému jídlu a špatným návykům.

Existuje lepší cesta? Buďte chytřejší, když se rozhodujete: Povede to k tomu, co chcete? Je to pro vás dobré? Pomůže to druhým? Rozhodněte se dopředu a neposlouchejte momentální náladu.

Když přijde čas jít do akce, zkuste místo: “Nechce se mi” (nebo rovnou poslechnutí nálady a nic nedělání) říct jednu nebo několik z těchto vět:

  1. Mám to v plánu, jdu na to.
  2. Mé minulé já mi řeklo, abych to udělal, a mé budoucí já mi za to ještě poděkuje, tak jdu do toho.
  3. Jakmile začnu, budu rád, že jsem to udělal. Jediné, co musím udělat, je první malý krok.
  4. Nepotřebuji se ohledně toho rozhodovat, už je přeci rozhodnuto.
  5. Tohle je akt soucitu a lásky k sobě samému. Pojďme tedy milovat.
  6. Dělám to pro ostatní, abych byl příkladem, aby byl svět lepší.
  7. Ano: “Jen pro tentokrát.” není v pořádku. Nechci spadnout do starého myšlení.
  8. Je na čase. Jde se na věc. Jsem profík.

Nejlepší spisovatelé a nejlepší podnikatelé necvičí nebo neposilují jenom, když se jim chce nebo když se jim zamane. Jdou do akce každý den. Přesně takhle se budete od teď rozhodovat: Vstaňte a udělejte to.

Narostou vám svaly, dosáhnete úžasných věcí, budete zdraví a naučíte se meditovat jako zenový mistr. To jsou perfektní odměny za to, že si vytvoříte jeden malý, ale účinný návyk.

Dívka, která rozeznala iluzi

Byla v práci, když jeden z jejích kolegů řekl něco kritického směrem k ní. Ihned se naštvala, šla do obranného postoje a celý den přemýšlela nad tím, jak jí křivdil a jak by mu to dokázala.

Doma našla špinavé nádobí, které nechal její přítel ve dřezu, ani koš nebyl vynesený. Měla pocit, že mu na ní vůbec nezáleží. Přemýšlela nad tím, jak špatně se zachoval, a proč proboha nemůže víc myslet na její potřeby?

Jak se tak dusila ve vlastním vzteku nad oběma, začala přemýšlet nad tím, co se vlastně dělo. Proč se musí takhle stresovat, být naštvaná a podrážděná kvůli takovým drobnostem?

Další den šla opět do práce a všimla si, že i ostatní jsou podráždění, vystresovaní a naštvaní. A to několikrát za den. Viděla to ve tvářích cizích lidí na ulici, slyšela to, když si jí její přátelé na něco stěžovali v baru, kam si po práci vyrazili.

Co se to dělo?

A pak uviděla něco zvláštního:

Každý člověk měl u sebe poklad, který střežil. Nádherný kámen, který nikdo jiný nemohl vidět, ale člověk sám si ho neuvěřitelně cenil a chránil ho. Drahý kámen uvnitř v těle.

Když se jeden člověk dal do řeči s jiným, i když to nemělo s kamenem co do činění, vždycky se bál, že mu druhý chce na kámen zaútočit, že ho chce zničit. Vše se začalo točit okolo ochrany tohohle pokladu a kontroly, jestli je v pořádku.

Dívka si uvědomila, že kameny nebyly skutečné. Došlo jí, že si jen myslíme, že jsou, a neuvědomujeme si to.

Pochopila, že jde jen o iluzi.

A že nás ta iluze činí nešťastnými.

A tak se od toho dne přestala snažit svůj imaginární poklad chránit. Přestala usilovat o to, aby měla za každou cenu pravdu, aby byla dost dobrá, aby byla za chytrou a dokonalou, přestala se snažit být taková 24 hodin denně. Přestala si myslet, že myšlenky a činy druhých mají něco společného s tím, co si sama myslí. Přestala se snažit ochraňovat svoji pozici a svou image.

Jemně nechala svoje iluze odplout a začala být šťastnější. Usmála se, když viděla jiné, jak ochraňují svoje poklady. Uvědomila si, že jejich frustrace a hrubé chování nemají nic společného s ní, ale jen s kamenem, který ochraňují. A tak si užívala každý den a snažila se udělat svět lepším.

Jste zahlcení a uspěchaní? Zbavte se stresu.

Pokud zjistíte, že pendlujete od jednoho úkolu k druhému, a máte strach, že nic nestíháte…

Pokud jste ve velkém stresu a zahlceni vším, co musíte udělat…

Zkuste si vše, co Vás stresuje, vypsat na papír.

Je to něco, co sám dělám. Často se probudím a vím, že mám před sebou milion věcí, které jsou potřeba, a další milion mě při tom napadá. Ležím v posteli zhruba 20 minut a jenom přemýšlím nad vším, co potřebuji udělat, a nad problémy, které mě stresují.

A pak si napíšu seznam: vše, co se teď děje a kvůli čemu jsem pod tlakem. Moje projekty, ale i drobné obchůzky, platby nebo osobní problémy, které mi vězí v hlavě. Když jsem to udělal poprvé, bylo najednou úžasné to mít před sebou, místo toho, aby se mi to honilo splašeně hlavou.

Jakmile jsem měl seznam, napsal jsem si krátkou poznámku ke každému bodu, a tou bylo řešení daného problému. To mi ihned udělalo dobře.

Pak jsem šel do akce: Něco jsem vytěsnil, zrušil, odložil a vrhnul se na zbytek.

Udělal jsem si na zbylé věci místo v kalendáři a v tu chvíli to ze mě spadlo.

To byla úleva!

Vypsání si věcí, které nás stresují, není nástroj, který Vás zbaví všeho tlaku, ani vás nenaučí, jak se se stresem vyrovnávat. Je to ale dobrý a rychlý způsob, jak se zbavit věcí, které Vás dlouho pronásledují, pocitu, že nemáme dost času, nebo jak se zbavit ztráty soustředění.

Jak na to.

Tady máte postup:

  1. Napište si seznam. Vše, co vám běhá hlavou a tíží Vás si napište na papír (nebo do textového dokumentu): stávající nebo budoucí projekty, drobné úkoly, pochůzky, práci, výlety, problémy ve vztahu, oslavy, mítinky, dovolené, nákupy, e-maily, na které myslíte, žádosti, atd… Není potřeba vymýšlet pořadí. Prostě je sepište. Nemusíte napsat všechno – postupně můžete i přidávat, když Vás něco napadne.

  1. Dělejte si poznámky.

Udělejte si ke každému bodu malou poznámku. Můžete se úkolu zbavit? Můžete ho zrušit? Můžete se vyvázat? Můžete to přesunout na jindy? Můžete požádat někoho, aby to udělal za Vás nebo aby Vám pomohl? Nebo je to naléhavé a patří to na seznam: Musím udělat dnes nebo zítra? Zaslouží si to rezervaci ve Vašem kalendáři? Můžete si dnes vymezit čas, kdy splníte malé úkoly na seznamu? Potřebujete si s někým promluvit, abyste se zbavili konfliktu, který Vás trápí? U každého bodu stačí krátká poznámka – řešení.

  1. Zbavte se toho.

Pokud se můžete vyhnout více úkolům najednou, udělejte to. Zrušte, zbavte se jich, delegujte nebo je odložte. Zkuste si udělat prostor, abyste měli na talíři tak akorát. Vezměte si pár minut a napište e-mail nebo zavolejte a zrušte či přesuňte úkoly. Tohle Vám dá potřebný prostor a čas.

  1. Řešením k řešení.

Na zbytek věcí si udělejte čas a vyřešte je. Vymezte si v rozvrhu čas na věci, co mají velkou prioritu, a zbavte se věcí, které nejdou zrušit.

Poznámka: Pokud nevíte, jak se nějakého problému zbavit, protože se zdá až příliš komplikovaný nebo velký…zkuste ho rozložit. Můžete pak mít 3 – 4 menší úkoly místo jednoho velkého. Pak může být snadnější je splnit.

Celý tento proces může zabrat kolem 20 minut nebo déle, pokud nevymyslíte řešení dost rychle. Stojí to ale za to, protože si děláte pořádek a čistíte hlavu. Ulevíte si od zátěže a začnete se opět soustředit. Těch 20 minut za to stojí.

Jak být spokojený

Přiznávám, že to dělám často stejně jako vy: pozoruji, co dělají ostatní a přeji si, abych taky dělal něco podobného, co je cool.
Vidíme skvělé fotky na Instagramu nebo jiných sociálních sítích, kde lidé žijí skvělé životy, vytváří něco úžasného, jezdí za dobrodružstvím. A v tu chvíli přijde myšlenka, že bychom měli svůj život také zlepšit.

To je ale špatně. Vede to k pocitu, že váš život není dost dobrý, že vy nejste dost dobří. A tím to nekončí: pokud půjdete za lepším, vždycky budete chtít víc a víc. Víc zábavy, tvoření, učení, čtení, cestování. Nemůžete zvládnout všechno, ale vždycky si budete přát, aby to šlo.

Tak co je lepší? Naučit se být spokojený.

Pochopil jsem, že štěstí, spokojenost a úžas nejsou tam venku. Není to tam, kde jsou všichni ostatní, i když to tak vypadá. Můžete celý život strávit tím, že se honíte za štěstím, spokojeností, sny, skvělostí, jedinečností a nikdy jich nedosáhnete. Všechno je totiž v momentu, který je teď.
Než vám o tom povím víc, podívejte se na návyky, které většina z nás má.

Nešťastné návyky
Povězte, nezdají se vám povědomé:

Vidíte lidi, jak podnikají skvělé věci, cestují, užívají si a přejete si, abyste také dělali něco podobného. To nikdy neskončí, protože nehledě na to, kolik toho uděláte, vždycky budou lidé, kteří dělají věci, co jsou zajímavější a lepší. Takže nikdy nedosáhnete vrcholu úspěchu.
Koukáte se na sebe a myslíte si, že se můžete zlepšit – být zdravější, hubenější, víc se toho naučit, být klidnější, šťastnější a produktivnější. A tak dále. Jenže i když si vedete skvěle, nikdy nebudete dokonalí a vždycky bude co zlepšovat. Nikdy nebudete spokojení, a pak zestárnete a zemřete.
Máte pocit, že můžete dělat víc. Spěcháte kolem, pracujete, ale pořád je to málo. Vždycky bude existovat něco dalšího, co můžete udělat. Nikdy nemůžete zvládnout všechno. Vždycky toho bude víc, co neuděláte, než toho, k čemu se dostanete.
Kritizujete ostatní za to, co nedělají. Vaše děti, partnera, rodinu, přátele…dělají něco, co by podle vás neměli, nebo nedělají to, co by měli. V kritice druhých štěstí nenajdete, protože když jste s druhými nespokojení, jste nespokojení se životem.
Pokud jste zjistili, že nějaký z předešlých bodů děláte – a vsadím 1000 dolarů, že jich je víc, než si sami uvědomujete – pak je možná na čase se zeptat: Skončí to někdy? Přináší mi to radost?
Odpověď na obě otázky je ne – tyhle zvyky nikdy neskončí a nepřinesou vám ani radost ani spokojenost.

Spokojenost
Pokud se přistihnete při reakcích, které jsem nahoře vypsal, zkuste tohle (místo pouhého uvědomění si svých pocitů):
Přestaňte se po štěstí koukat všude kolem – v tom, co dělají ostatní, v tom, co byste měli udělat, v tom, co by měli dělat ostatní, ale nedělají atd… V tom byste se měli zlepšit. Štěstí a spokojenost nepoletují venku.
Místo toho se otočte a podívejte se, kde jste teď. Zastavte se a prociťte svoje tělo, dech a všechny vjemy, které vás obklopují. Všimněte si, co všechno tenhle moment obsahuje, co normálně nevnímáte.
Uvědomte si, že tento okamžik už je dostačující. Ze všech možných věcí, které si myslíte, že byste měli dělat nebo kde byste měli být, je tenhle moment nejlepší. Ideální zážitky nejsou kvalitnější nebo lepší než to, co zažíváte právě teď.
Uvědomte si zázrak okamžiku. Přesně tam, kde jste právě teď. Všimněte si úžasných věcí kolem sebe a v sobě jako byste je viděli poprvé v životě. Uvědomte si jedinečnost vašeho těla, mysli, okolí. Jak je možné, že to všechno existuje? Budova, ve které jste, příroda, ve které se procházíte. To se neobjevilo jen tak – je to skoro jako by se celý svět domluvil a vyrobil pro vás tenhle okamžik. A vy jste tu, abyste to mohli vidět. Nádhera!
To je spokojenost. Můžete jí cvičit kdykoli a kdekoli. Nezáleží na tom, co právě děláte nebo s kým jste. Je to zdarma, vždycky k dispozici, vždycky zázračné. A hlavně nikdy nekončící.

Bezpodmínečné přijetí sebe samého

Řada z nás ví, že by měla bezpodmínečně milovat svoje partnery, děti nebo rodiče. A že jde dokonce bezpodmínečnou lásku vytvořit, i když ne vždy úspěšně.

Ale zkoušíme milovat bez podmínek i sami sebe?

Zamyslete se, jestli děláte něco z tohohle (já určitě ano):

  • Kritizuji svoje tělo

  • Mám pocit, že je pořád co zlepšovat

  • Cítím se provinile

  • Myslím si, že jsem nedisciplinovaný/á, líný/á a jsem nespokojený/á

  • Mám pocit, že nejsem dost dobrý/á

  • Bojím se, že něco pokazím, protože nejsem dost dobrý/á

  • Vidím se jako ošklivější než jsem

  • Mám provinilý pocit, když se mi nedaří

U většiny z nás pořád dole v koutku leží pocit, že nejsme dost dobří. A tak chceme být lepší, v lepší kondici nebo šikovnější. Nemyslíme na to příliš často, ale stále to tam někde v pozadí.

Co kdybychom přejali bezpodmínečnou lásku i na sebe? Co kdybychom se na sebe pořádně podívali, na naše tělo, myšlenky, pocity, reakce a řekli: „Jsi naprosto ok. Jsi v pořádku?“

Byla by to pro vás úplně jiná zkušenost? Dokázali byste přijmout každou vaší část, tak jak je, aniž byste cokoli potřebovali měnit?

Vím, co většina lidí řekne: „Ale co je špatné na tom, že se chceme zlepšovat, že chceme věci posunout dál? Není to právě špatný pocit, co nás motivuje ke změně?“

Ano. Může nás to motivovat. Může to ale být i na překážku: lidé, kteří si myslí, že jsou tlustí, mají mnohem větší tendence jíst nezdravě a necvičit, protože vnímají sami sebe jako tlusté. Budou se cítit špatně, a proto se budou uklidňovat jídlem, alkoholem, cigaretami, televizí nebo internetem.

Co kdybyste místo toho sami sebe milovali, i svoje tlusté tělo, prostě všechno? Co kdybyste zbožňovali svoji lenost a vše okolo? Co kdybyste milovali všechno ošklivé a neschopné a zlé, společně s krásným, úžasným a hodným?

Chování člověka, který se miluje…bude často vycházet z jeho lásky. Bude cvičit jógu, půjde na procházku s kamarádem po práci, dá si něco zdravého jako fazolky, zeleninu, oříšky, bobulky jako víno, mango, avokádo. Zamedituje si, vypije zelený čaj…to je chování, které vychází z lásky.

Přijetí není stagnace. Stejně se budete měnit. Změně se nevyhnete. Otázkou zůstává, jestli ta změna bude vycházet z přijetí a lásky, nebo z nepřijetí a nespokojenosti. Já hlasuji pro bezpodmínečnou lásku.