Nejstručnější návod, jak porazit prokrastinaci

Poslední dobou často prokrastinuji. Nic proti prokrastinaci vlastně nemám.

Ale pro ty z vás, kteří ji chtějí překonat, jsem sepsal 10 jednoduchých kroků:

1. Zaprvé se ujistěte, že něco opravdu chcete udělat. Na tohle vážně nezapomínejte.

2. Snažte se pracovat jednoduše. Nehrajte si s nástroji, formátováním, zkrátka ničím a prostě začněte.

3. Udělejte to jako první věc hned potom, co vstanete z postele. Ano, i před kontrolou emailu a vším ostatním.

4. Odstraňte cokoliv, co vám stojí v cestě. Jako první vypněte internet.

5. Prostě začněte. Skočte do toho a snadno proniknete skrz počáteční bariéru.

6. Řekněte si, že to budete dělat jen 10 minut.

7. Na vrchol vašeho seznamu úkolů dejte něco ještě těžšího. To pak odložte a věnujte se další (snazší) položce na seznamu (tzv. Plánovaná prokrastinace).

8. Najděte si na všem něco zajímavého.

9. Zapomeňte na dokonalost. Jednoduše začněte. Na opravy bude čas později.

10. Jestli se do toho nemůžete stále dokopat, znovu se zamyslete, zda to opravdu chcete dělat. Zvažte také možnost, že danou věc neuděláte, nebo ji odložíte na neurčito.

Když všechno selže, dejte si šlofíka, běžte se projít anebo prostě nedělejte vůbec nic. Život není jen o produktivitě. Pracujte méně.

(Více tipů, jak překonat prokrastinaci, naleznete v Leově ebooku ZDE.)

 

Jak žít dobrý život

„Začněte konečně žít, a každý nový den berte jako další život.“ ~Seneca

Nejsem zrovna boháč – nelítám letadlem kolem světa s lahví šampaňského ani nemám v garáži drahé sporťáky a na každé pláži jednu jachtu.

A přesto jsem velice šťastný člověk.

Mnohem šťastnější než jsem byl před sedmi lety, kdy jsem jedl jen samá smažená jídla a sladkosti, cítil se nezdravě a měl nadváhu, sledoval televizi a nebyl ve formě, hodně nakupoval a pořád něco dlužil, měl špatně placenou práci a žádný čas pro sebe a ty, které mám rád.

Jak jsem to dokázal změnit? Jen s pár jednoduchými triky. Popravdě, nepotřebujete toho moc, abyste si mohli dobře žít – potřebujete jen to správné uvažování.

Mé poznatky o dobrém životě ve zkratce:

  1. K radosti stačí málo. Jednoduchá rostlinná strava, skromný přístřešek, trocha toho oblečení, dobrá kniha, zápisník, smysluplná práce a pár lidí, které máme rádi.
  2. Chtějte málo a nikdy nebudete chudí. Můžete mít spousty peněz a majetku, ale když chcete pořád víc a víc, jste na tom hůř než chlapík, co má málo a nechce nic.
  3. Soustřeďte se na přítomnost. Přestaňte se strachovat, co přinese budoucnost a trápit se s minulostí – jen si vezměte, kolik času strávíte přemýšlením nad něčím jiným, než kde zrovna jste a co děláte. Kolikrát jste jen tak zaseknutí a přemýšlíte o všem možném? Žijte teď, žijte okamžikem a budete žít naplno.
  4. Buďte spokojení s tím, co máte a kam jste se dostali. Až příliš často chceme dělat něco úplně jiného, někde úplně jinde a s jinými lidmi nebo třeba mít jiné věci než máme. Ale je přece skvělé, kam až jsme se dostali! S kým jsme, je taky v naprostém pořádku. To, co máme, nám stačí. To, co děláme, už je úžasné.
  5. Buďte vděční za malá potěšení. Jahody, čtvereček tmavé čokolády, čaj – prostá potěšení, která mohou být o tolik lepší než bohaté dezerty, přeslazené nápoje a smažená jídla, jen když si je užíváte naplno. Dobrá knížka z knihovny, procházka s někým blízkým, sladký pocit únavy z těžkého cvičení, bláznivé věci, co někdy děti řeknou, úsměv od cizince, bosá chůze v trávě, ta tichá chvíle, kdy už je ráno, ale svět ještě spí. Tohle jsou ta malá potěšení, s kterými můžete dobře žít, aniž byste toho potřebovali moc.
  6. Nechte se vést radostí a ne strachem. Spousta lidí je ovládána strachem. Strachem z toho, že propásnou něco důležitého, strachem ze změny, strachem ze ztráty. To ale nejsou zrovna ty nejlepší důvody proč něco dělat, je lepší dělat věci které nám či naším blízkým vnášejí do tváře úsměv. Dělejte věci ne proto, že se bojíte změny a tak se snažíte zakonzervovat váš způsob života, ale proto, abyste dělali něco, co má smysl — něco tvořili — něco co má opravdovou hodnotu.
  7. Buďte soucitní. Soucit pro druhé znamená tvoření skvělých vztahů, slitování se sám nad sebou vám dovolí odpustit si dávné chyby a tak budete sami se sebou jednat uctivěji (včetně lepších návyků). Milujte se takoví, jací jste.
  8. Zapomeňte na produktivitu a čísla. Vůbec na nich nezáleží. Jestli děláte věci, jen abyste dosáhli určitých výsledků, už jste nejspíš zapomněli, co je vlastně důležité. Jestli usilujete jen o produktivitu a vyplňujete váš čas jen snahou být výkonnější, zbytečně ztrácíte čas. Každý den je dar a neměl by být přeplněný událostmi až příliš — užívejte si každý den se vším všudy a nebudete toho nikdy litovat.

10 kroků k pokojnému životu

Pro mnoho lidí je jedním z největších problémů stres – jejich hektické a stresující zaměstnání, chaotická domácnost, účty nebo zlozvyky jako nezdravé stravování, pití a kouření vedou ke starostem, které nikdy nekončí.

Pokud je váš život plný stresu, stejně jako byl kdysi ten můj, zkuste některá z následujících pravidel a uvidíte, zda-li vám pomohou zvládat ho s větší pohodou.

Váš život samozřejmě nikdy nebude úplně bez stresu. A i kdyby to bylo možné, nemyslím si, že by takový život byl žádoucí a to proto, že stres je něco, co nás často žene kupředu a pomáhá nám v osobním růstu. Ale pouze v přiměřené míře. Pokud se váš stres vyšplhá příliš vysoko, ke štěstí a zdraví vám rozhodně nepomůže.

Není to tak dávno, co jsem se upsal stresující práci, kvůli které mi nezbýval prakticky žádný čas na mou rodinu, kouřil jsem, jedl tučná jídla a vůbec nesportoval. Byl jsem stále v dluzích a dělalo mi to velké starosti. Vypadávaly mi vlasy… Dobře, za to nejspíš může genetika, ale i tak na mě byla tehdejší úroveň stresu příliš vysoká.

Proto jsem ve svém životě podnikl zásadní změny. Dal jsem výpověď, přestal jsem kouřit a začal sportovat a celkově žít zdravěji. Postupně jsem se taky začal zbavovat svých dluhů a především jsem si osvojil návyky, které při každodenním užití po všech ohledech zlepšily můj život.

Jak se mi to podařilo? Jedno po druhém. Nikdy jsem se nesnažil svůj život změnit najednou. Každý měsíc jsem změnil jeden ze svých zlozvyků a postupně se v průběhu jednoho nebo dvou let můj životní styl od základu změnil.

Nezaručuji, že tyto pravidla budou fungovat i ve vašem případě, v mém však fungovaly skvěle. Vyberte si ta, která vám vyhovují nejvíc, a vyzkoušejte je jedno po druhém.

  1. Jedno po druhém. Nejjednodušší a nejlepší způsob, jak začít snižovat svůj stres, je začít hned. Snažte se soustředit pouze na jednu činnost v jednu chvíli. Skliďte si ze stolu všechno, co vás může rušit. Vyberte si jednu věc, se kterou budete pracovat. Potřebujete napsat nějakou zprávu? Napište ji a nedělejte nic jiného. Pokud chcete psát email, soustřeďte se pouze na něj. Chce to cvik, protože často se vám bude chtít dělat cokoli jiného, postupně se v tom ale zlepšíte.
  2. Zjednodušte si své plány. Hektický program je jednou z nejobvyklejších příčin vysokého stresu. Zjednodušte ho tím, že zredukujete své závazky pouze na ty nejpodstatnější. Naplánujte si každý den pouze pár důležitých věcí a mezi ně vložte mezery pro oddych. Nemusíte se účastnit schůzek, které pro vás nejsou naprosto nezbytné. Opusťte místnost, uvolněte se, bavte se.
  3. Pohybujte se. Každý den udělejte něco pro své tělo – projděte se, vyjděte si na túru, hrajte nějaký sport nebo třeba zkuste jógu. Snížení stresu nemusí být vyčerpávající. Prostě se hýbejte a užívejte si to.
  4. Každý měsíc si vytvořte jeden nový zdravý návyk. Celkové zvýšení vašeho fyzického zdraví vám velmi pomůže snížit hladinu stresu. Nesmíte ale svůj život otočit vzhůru nohama najednou. Naučte se pravidelně jíst ovoce a zeleninu. Přestaňte kouřit. Naučte se nějaké zdravé recepty. Místo limonád pijte vodu. Jeden zvyk po druhém.
  5. Věnujte se uklidňujícím činnostem. Které z aktivit, jež vás baví, vás zároveň uklidní? Pro mnoho lidí to může být právě výše zmíněné 4. pravidlo pohybu. Taky to ale může být zdřímnutí, koupel, čtení nebo sex (který se může počítat do 4. pravidla, pokud se mu věnujete déle než 5 minut). Některé lidi také uklidňuje práce v domácnosti nebo na zahrádce. Další rádi meditují nebo se procházejí přírodou. Najděte si svou uklidňující aktivitu a snažte se jí věnovat každý den.
  6. Zjednodušte své finance. Finance mohou být velkou zátěží pro vaši energii a významným stresovým faktorem. Pokud to platí i ve vašem případě, zkuste vymyslet nějaký způsob, jak svou situaci zjednodušit. Utrácejte méně tím, že nebude tak často chodit do obchodů (ať do už kamenných nebo internetových). Zkuste vymyslet způsob jak se zabavit zadarmo.
  7. Užívejte si! Každý den se bavte, i kdyby to mělo být pouze na pár minut. Mě třeba baví hrát si se svými dětmi – díky nim zapomenu na stres a vždy se spolu zasmějeme. Také rád hraju míčové či stolní hry (také se svými dětmi). Zabavit může také sex. Ať už si vyberete cokoli, hlavně se smějte.
  8. Buďte kreativní. Zkuste se pustit do nějaké kreativní aktivity, zaručuji, že je to další skvělý způsob jak se vyhnout nebo bránit stresu. Mě například baví psaní, jiní třeba rádi malují, hrají na nějaký hudební nástroj, věnují se keramice, výzdobě interiéru nebo něco staví, ať už na zahradě nebo doma.
  9. Zbavte se nepotřebných věcí. Toto je můj osobní favorit. Baví mě třeba i půl hodiny se procházet místnostmi a zbavovat se všech věcí, které už nepotřebuji. Rozhlížím se po místnosti a jakýkoliv nepořádek buď vyhodím, nebo jí najdu lepší místo. Když takto svůj byt uspořádám, mám rázem příjemné a klidné prostředí pro práci i hru. I v tomto případě ale platí pravidlo, že byste svůj dům neměli obracet vzhůru nohama během jednoho dne. Dělejte to postupně. Může se to i stát jednou z aktivit, kterou se budete bavit.
  10. Choďte včas. Přiznám se, že dodržování posledního pravidla není úplně jednoduché, pokud máte šest dětí jako já. Ale chození pozdě dokáže člověka vždy vystresovat. Snažte se vyházet dříve nebo si mezi jednotlivé aktivity naplánovat delší mezery. Naplánujte si svůj den s dostatečnými rezervami, věci totiž často zaberou více času, než očekáváte: uvolněte si pár minut k přípravě, dojíždění a k vyřízení všech nutných záležitostí, než vás bude potřeba na další schůzce. Pokud se někam dostanete s předstihem, hodí se mít něco na čtení.

Více nejen o odbourávání stresu se dočtete v Leově nejnovější knize Život bez starostí.

A jak se vyhýbáte stresu vy? Podělte se o své zkušenosti v komentářích

Nejjednodušší způsob, jak vyčistit emailovou schránku

V jedné větě: Na většinu emailů neodpovídejte a ani je nečtěte.

Touto metodou můžete svou schránku vyčistit během několika minut.

Postup může být zhruba následující:

  1. Vyberte všechnu nevyžádanou poštu, newslettery, pravidelná oznámení, automatické odpovědi, vtipy, řetězové emaily, reklamy a cokoli dalšího, co není opravdu důležité… a smažte to.
  2. Následně na základě názvu zprávy v předmětu vyberte zhruba polovinu zbývajících emailů, které pro vás právě nejsou důležité, a ty archivujte.
  3. Ty ostatní rychle přečtěte a také z nich většinu archivujte bez odpovědi. Na těch pár emailů, které vám zbudou, pak odpovězte nebo jinak zareagujte (maximálně na pět). Ty jsou pro vás nejdůležitější.
  4. Odpovídejte nanejvýš ve třech větách, a to buď okamžitě, nebo si je přesuňte do kalendáře na později.

Hotovo.

Pomocí této metody zvládnete svou schránku zpracovat klidně během pěti minut.

A co ostatní maily na které je třeba odpovídat? Prezident Obama dostává každý den tisíce dopisů, ale přečte z nich denně pouze deset. Tato metoda vás donutí zjednodušovat a soustředit se jen na to, co je opravdu důležité.

A až ušetříte všechen ten čas, který normálně strávíte u emailu, běžte ven a dělejte něco úžasného. Především však nevyřizujte své emaily víc než jednou nebo dvakrát denně – zbytek dne se držte od emailu dál.

Zkuste tento postup aplikovat jeden nebo dva dny po sobě a sami uvidíte, zda-li kvůli tomu skončí svět. Vsadím se, že neskončí. Pokud ano, koupím vám pivo, když ne, jedno mi dlužíte.

Celý problém s emaily je o jediné věci: o naší potřebě odpovídat nebo reagovat na vše, co se k nám dostane, místo kvalitního využití času pro něco, co je doopravdy důležité. Nemusíte odpovídat na každý email, reagovat na všechny výzvy a už vůbec ne číst vše, na co narazíte. Můžete si vybrat jen to důležité a zbytek času využít produktivně. A pokud ostatním řeknete, že jste se tímto začali řídit a že nehodláte odpovídat na každý mail, nakonec už od vás ani nebudou odpovědi očekávat.

Poznámka: Uvědomuji si, že tato metoda nemůže fungovat každému, ale sám jsem v úvodu naznačil, že to je jednoduchá metoda. A můžete ji klidně ještě zjednodušit – třeba si vybrat jeden až pět emailů, na které odpovíte nebo zareagujete a zbytek rovnou archivovat.

[viral-download file1=“http://zenhabits.cz/wp-content/uploads/2012/06/email.jpg“ name1=“>>> STÁHNOUT DÁREK! <<<“ url=“http://zenhabits.cz/zero-inbox/“ message=“

SDÍLEJTE ČLÁNEK – změňte svět k lepšímu a získejte malý dárek!

“ tweet=“Nejjednodušší způsob, jak vyčistit emailovou schránku“ thankyou=“Drobný dárek v podobě tématické tapety pro vaši plochu stáhnete zde:„/]

Jak odpustit a zbavit se minulých křivd

Všichni jsme byli někým raněni. Někdo se k nám špatně zachoval, zklamal naši důvěru nebo nám zlomil srdce.

A ačkoli je bolest normální, někdy v nás zůstává až příliš dlouho. Prožíváme ji zas a znovu, místo abychom ji nechali jít.

A to je velký problém. Nejenom, že jsme kvůli tomu sami nešťastní, ale často může tato bolest negativně ovlivňovat naše vztahy, rušit nás od práce, rodiny nebo jiných důležitých věcí a uzavírat před námi nové možnosti. Uvízneme v kole vzteku a zášti a přicházíme tím o krásu života.

Je třeba naučit se této bolesti zbavit. Potřebujeme být schopni odpouštět, abychom mohli kráčet dál a být znovu šťastní.

Toto je jedna z věcí, kterou jsem se naučil tím těžším způsobem. Roky se ve mně držela zlost na blízkou osobu, která měla základ už v mém dětství. Asi před osmi lety jsem se konečně vzdal své zlosti tím, že jsem této osobě dokázal opravdu odpustit. Nejenom, že se mi tím s ní ohromně zlepšily vztahy, ale i já jsem se začal cítit šťastnější.

Odpuštění vám může změnit život.

Odpuštění neznamená, že prostě vymažete minulost nebo zapomenete na to, co se stalo. Ani to nespočívá v tom, že druhá osoba změní své chování – to není ve vašich rukách. Odpuštění znamená, že se vzdáváte své bolesti a zloby a přesouváte se ve svém životě někam dál, na nějaké lepší místo.

Není to jednoduché, ale dá se to naučit.

Pokud se vám přes veškerou snahu nedaří bolesti zbavit, pojďte si přečíst, co jsem se o odpuštění naučil já.

  1. Zavažte se k odpouštění. Asi se vám to nepodaří během vteřiny, pravděpodobně ani ne za celý den. Něco takového může zabrat hodně času, ale pokud se tomu opravdu zavážete, bolesti se nakonec zbavíte.
  2. Udělejte si seznam pro a proti. Jaké problémy vám vaše bolest způsobuje? Ovlivňuje nějak váš vztah s danou osobou? Nebo s ostatními? Ovlivňuje vaši práci nebo rodinu? Brání vám ve stíhání cílů nebo sebezdokonalování? Jste z bolesti nešťastní? Popřemýšlejte o všech těchto problémech a uvědomte si, že musíte něco změnit. Teď přemýšlejte o výhodách odpuštění. O tom, jak se uvolníte od minulosti a bolesti, zlepšíte své vztahy, svůj život a budete celkově šťastnější.
  3. Uvědomte si, že máte na výběr. Nemůžete rozhodovat za ostatní a ani byste se o to neměli snažit. Naproti tomu ale můžete ovládat své vlastní činy a především myšlení. Je jenom ve vaší moci někomu odpustit. Potřebujete se pouze naučit jak.
  4. Vciťte se do problému. Představte si, jak byste se chovali v kůži toho druhého. Pokuste se pochopit, proč tato osoba udělala to, co udělala. Začněte s předpokladem, že daná osoba není zlá, ale prostě něco udělala špatně. Co se jí honilo hlavou, co jí mohlo dohnat k tomu, aby to či ono udělala. Co tato osoba mohla cítit, když to dělala a jak se cítila poté? A jak se cítí teď? Nikoho neobhajujete, pouze se snažíte do někoho vcítit a pochopit ho.
  5. Uvědomte si vlastní zodpovědnost. Pokuste se zamyslet, jakým způsobem byste za to, co se stalo, mohli být sami zodpovědní. Co jste mohli udělat, abyste tomu zabránili a jak tomu zabráníte příště? Není to o tom, abyste na sebe vzali všechnu vinu nebo brali zodpovědnost za někoho jiného, ale o tom, abyste si uvědomili, že nejste pouhou obětí.
  6. Soustřeďte se na přítomnost. Teď, když se můžete ohlédnout zpět, uvědomte si, že co se stalo, už nezměníte. Už to také nějakým způsobem skončilo a stále dokola se to děje pouze ve vaší mysli. A právě to působí problémy – smutek a stres. Místo toho byste se měli soustředit na přítomnost. Co děláte právě teď? Jakou radost v tom můžete najít? Najděte si v životě radosti a přestaňte stále dokola prožívat minulost. Nevyhnutelně si na minulost vzpomenete, ale až se to stane, prostě si z ní vezměte nějaké ponaučení a pomalu se přesuňte zpět do přítomnosti.
  7. Uvolněte ve svém životě místo pro pohodu a klid. Začnete-li se soustředit na přítomnost, zkuste se zaměřit na svůj dech. Představte si, že každým výdechem z vás odchází kus bolesti a minulosti. A také si představte, že každým nádechem do vás vstupuje klid. Vypusťte ze sebe minulost a bolest. Nechte se naplnit pohodou. Bez přemýšlení o minulosti udělejte krok kupředu.
  8. Buďte soucitní. Nakonec odpusťte a uvědomte si, že odpuštěním sami sebe vedete ke štěstí. Vciťte se do druhé osoby a přejte jí stejné štěstí. Nechte v sobě vzkvétat jak lásku k ní, tak i k životu celkově. Zabere to nějaký čas… pokud se vám nedaří se přes tento krok dostat, zopakujte si zatím některé z předchozích bodů, až se vám nakonec povede i toto.

[viral-download file1=“http://zenhabits.cz/wp-content/uploads/2012/06/odpustte.jpg“ name1=“>>> STÁHNOUT DÁREK! <<<“ url=“http://zenhabits.cz/jak-odpustit/“ message=“

SDÍLEJTE ČLÁNEK – změňte svět o kousek k lepšímu a získejte navíc malý dárek zdarma!

“ tweet=“Jak odpustit a zbavit se minulých křivd“ thankyou=“Drobný dárek v podobě tématické tapety pro vaši plochu stáhnete zde:„/]

Žijte s lehkostí

„Ať má pro vás přítomnost připraveno cokoli, přijměte to, jako byste si to sami vybrali.“ ~ Eckhart Tolle

Dnes vám zkusím doporučit malou proměnu myšlení, která by vám mohla změnit život.

Nebudu vás napínat: přestaňte hodnotit věci kolem vás jako dobré nebo špatné. Přestaňte soudit a vzdejte se očekávání.

Je to malá změna – vše co k ní stačí, je naučit se říkat si: „Nebylo to dobře ani špatně, prostě se to stalo a je tomu tak.“ Ačkoliv je to maličkost, chce to cvik. Výsledky vás však ohromí.

Proč? Protože díky této malé změně už vás nebude trápit, že se vám dějí špatné nebo dobré věci, že lidé jednají buď špatně nebo dobře… Naučíte se přijímat věci takové jaké jsou a vědomě s nimi pracovat.

Už nebudete čekat až se vám přihodí něco dobrého (či špatného) – vše, co se stane, přijmete a budete s tím spokojeni. Ve výsledku to znamená, že už nebudete zklamaní nebo nešťastní.

Malá zkouška

Vzpomeňte si na něco dobrého, co se vám v poslední době stalo, a jak to ovlivnilo vaše rozpoložení. A teď si stejně vzpomeňte na něco špatného.

Nyní si představte, že ani jeden z těchto okamžiků nebyl dobrý ani špatný. Prostě se staly.

Jak to změní váš pocit z těchto událostí? Jak to změní vaši náladu? A jak to změní vaše reakce?

Když přestanete věci považovat za dobré či špatné, nebudou vás už tížit emoce z těchto soudů a budete moct žít lehčeji a svobodněji.

Nic není dobré nebo špatné

„Žádná věc není dobrá ani špatná, to jen naše myšlení je takovými činí.“ ~Hamlet

Hamlet měl pravdu. Bez lidské mysli se věci prostě dějí a nejsou dobré ani špatné. Teprve poté, co je proženeme filtrem našeho myšlení se stávají dobrými či špatnými, krásnými či ošklivými.

Plevel je plevelem jenom tehdy, kdy se ho chceme zbavit. Děti zlobí jenom tehdy, když se nám nelíbí jejich chování. Život stojí za nic jenom tehdy, když na něj tak koukáme.

Ale co všechny ty hrozné tragédie, mor, tsunami nebo holokaust? Ty přece jsou špatné! Pohledem a myšlením, ke kterým jsme byli vychováni, se zdají být příšerné. Ale opakuji: zkuste se zbavit svých soudů a znovu zjistíte, že se prostě staly. Smrt a krutost nás pravděpodobně rozesmutní, ale vždy byly součástí světa a vždycky také budou, ať už se s nimi smíříte nebo ne.

Victor Frankl, autor, který přežil holokaust, napsal texto o bohaté ženě, jež si prošla holokaustem a byla za tento zážitek vděčná, protože jí otevřel oči. Změnil ji. Nesnažím se tvrdit, že holokaust byl dobrý, ale prostě se stal. Nejlepší, co s tím můžeme udělat, je vzít si z něj ponaučení. Obzvlášť kvůli dnešní politické nenávisti, která až příliš často svádí naše problémy na imigranty a menšiny. Jsou i jiné tragédie, které se dějí a nejsou vyloženě špatné. Bezpochyby jsou to zničující ztráty, ale v životě jsou vždy nějaké ztráty, lidé budou vždy umírat. Pouze úhel pohledu ovlivňuje naši reakci a to, zda-li jsme schopni se s nimi vypořádat.

Velká očekávání

Druhá polovina této proměny je stejně nepatrná, ale také stejně důležitá: zbavit se očekávání. Nejde o to snížit svá očekávání, ale úplně je odstranit.

Zamyslete se: když máme nějaká očekávání a věci se nakonec nedějí tak, jak jsme čekali (což se děje docela často, protože nejsme zrovna dobří prognostici), jsme zklamaní. Právě naše očekávání nás nutí k soudům o tom, co je špatné a co dobré.

Když něco očekáváte od přítele, spolupracovníka nebo člena rodiny a oni vašich očekávání nedosáhnou, pak jste na ně naštvaní nebo jste zklamaní. Probouzí to ve vás vztek. Ale když od nich nemáte žádná očekávání, pak jejich činy nejsou dobré ani špatné, prostě se staly, a vy je můžete přijmout bez zklamání, vzteku nebo smutku.

Co kdyby jste jeli na dovolenou na místo, od kterého čekáte krásný zážitek, ale ve výsledku by toto místo nebylo až tak dobré? Byly byste hořce zklamáni i když víte, že to není vinou toho místa – to místo prostě takové je, na vině jsou vaše očekávání.

Když vás někdo zklame, není to jeho vina. Prostě je takový, jaký je. Na vině jsou opět jen a pouze vaše očekávání.

Proč

Proč se do této změny pouštět? Proč přestat soudit? Proč se zbavovat očekávání?

Protože naše úsudky nám brání v pochopení a jako by to nestačilo, navíc ničí také naše štěstí. Když soudíme, nesnažíme se pochopit, už jsme si totiž vytvořili vlastní závěry. Život bez úsudků nám umožní věci pochopit, takže se z nich díky našemu porozumění ponaučíme.

Úsudky nám brání v dosažní štěstí. A stejně tak nám v tom brání naše očekávání.

Když se zbavíme našich úsudků, naučíme se žít pro přítomný okamžik. Díky tomu, že věci přijmeme takové jaké jsou, můžeme zabránit našemu myšlení, aby nám bránilo ve štěstí. Můžeme začít žít.

Jak

Takže jak tohoto dosáhneme? Jako vždy, po malých krůčcích.

Zaprvé musíme být všímavější. Během dne si zaznamenejte své soudy, svá očekávání a i to, když se věci neřídí tak úplně podle nich. Postupně si tohoto začnete všímat víc a víc a budete o tom schopni přemýšlet mnohem vědoměji.

Kdykoli zaznamenáte úsudek či očekávání, na chvíli se zastavte. Zhluboka se nadechněte. Řekněte si sami pro sebe: „žádná očekávání, nic není dobré, nic není špatné.“ Zbavte se svých úsudků i očekávání zatímco si to budete opakovat.

Dále se musíte snažit vidět věci takové, jaké jsou, a takto jim i porozumět. Zajímejte se o to, proč tomu tak je, proč lidé jednají právě takovým způsobem, jakým jednají. Zkoumejte, snažte se vžít do rolí druhých lidí.

Vše, co přijde, zažijte naplno. Příslušným způsobem na to reagujte. Nepřehánějte reakce jenom proto, že se nepřihodilo to, v co jste doufali nebo co jste chtěli. Život ani ostatní neovlivníte, ale můžete ovlivnit to, jak budete reagovat.

Přijměte. Když se věci dějí, pochopte bez zbytečných soudů, proč tomu tak je, a přijměte je. Přijměte lidi takové, jací jsou. Bez soudů přijměte i sebe takové jací jste.

Nakonec zjistíte, že přítomnost nabízí nekonečné možnosti, které se vám otevřou, jakmile věci uvidíte bez soudů a očekávání, jaké doopravdy jsou.

[viral-download file1=“http://zenhabits.cz/wp-content/uploads/2012/05/mysleni.jpg“ name1=“>>> STÁHNOUT DÁREK! <<<“ url=“http://zenhabits.cz/zivot-s-lehkosti/“ message=“

SDÍLEJTE ČLÁNEK – změňte svět o kousek k lepšímu a získejte navíc malý dárek zdarma!

“ tweet=“Žijte s lehkostí“ thankyou=“Drobný dárek v podobě tématické tapety pro vaši plochu stáhnete zde:„/]

Usmívejte se

Obecně vzato, všichni bychom se měli usmívat mnohem častěji. Ačkoliv je úsměv jednoduchá věc, dělá nás šťastnějšími.

Ale ještě lépe: usmívejte se na lidi, které neznáte. Až příliš často cizím lidem nevěnujeme jediný, či jen přísný nebo zamračený pohled. Přinejlepším se nepatrně usmějeme, abychom ukázali, že naše úmysly nejsou zlé. Většina z nás se však snaží vyhnout očnímu kontaktu úplně.

Místo toho se podívejte neznámému do očí, a věnujte mu upřímný úsměv. Ve většině případů vám úsměv vrátí. Čím více se budete na lidi usmívat, tím víc úsměvů dostanete zpátky.

A výsledek? Šťastnější svět. Jednoduché!

Proč mi na úspěchu nezáleží

Nesnažte se stát se úspěšnými muži, raději se snažte stát se muži hodnotnými.
~Albert Einstein

Mnoho lidí v mém oboru píše o tom, jak se stát úspěšnými, já se to však snažím nedělat. Věřím, že úspěch není až tak důležitý.

Může se to zdát divné: Který člověk by nechtěl být úspěšný?

Já. Já jsem ten ztracený případ.

Je zřejmé, že první problém úspěchu je to, jak jej definujeme… znamená to stát se slavným, bohatým, vytvořit byznys, který změní svět, přijít s nápadem, který změní lidem život, pomáhat ostatním být šťastný? Mnoho lidí sdílejících hodnoty podobné těm mým by odmítli tradiční definice úspěchu: být bohatý, slavný, napsat bestseller nebo vytvořit úspěšnou firmu není vše, pro co stojí za to žít.

A tito lidé mají pravdu. Když budete usilovat pouze o peníze, budete dělat hrozné věci, abyste je získali. Je-li vaším jediným cílem úspěšný byznys, půjdete přes mrtvoly, abyste ho dosáhli. Chcete-li se stát za každou cenu slavní, vzdáte se pro dosažení slávy svojí vlastní důstojnosti.

Kdybych se opravdu snažil, nejspíš bych mohl dostat svojí knihu mezi bestsellery New York Times. Ale není to něco, na čem by mi doopravdy záleželo a vím, že bych musel dělat věci, které bych nedělal rád. Musel bych rozdávat sliby, které bych nemohl naplnit, prodávat knihu lidem, kteří hledají něco, na co neznám odpověď, a přesvědčovat je, že odpověď znám.

Mohl bych vydělávat o hodně víc peněz, než vydělávám teď, kdybych vydělával na všech čtenářích a tlačil je k tomu, aby kupovali více věcí. Ale nemyslím si, že přílišné nakupování je něco dobrého, takže bych se při tom cítil mizerně. Nestojí to za to.

Šarlatánské masti

Takže ti, co vás učí stát se úspěšnými… no, řekněme, že jejich metody jsou občas trošku pochybné. A když ne, často prodávají fráze, které dobře znějí, ale jsou příliš povrchní na to, aby něco vážně znamenaly.

Přečetl jsem tuny návodů o tom, jak být úspěšný (nemohu se jim vyhnout — jsou všude) a je velmi zřídka vám některý z nich ukáže, jak se dostat tam, kam se chcete dostat.

A když se tam nedostanete, místo špatného návodu obviňujete svoji vlastní nedokonalost.

Hlubší problém

Jsou zde navíc další problémy. Ať už máte jakoukoliv definici úspěchu, je to něco, o co usilujete… něco, co existuje v budoucnosti. Je to založeno na vaší touze něčeho dosáhnout, na pocitu, že nejste tam, kde byste být chtěli.

To je důvod, proč jsou tyto šarlatánské masti tolik “úspěšné”… vydělávají na pocitu nedokonalosti, který lidé o své situaci mají. Myslím, že je to odporné.

Ale kromě toho, že usilujeme o náš “úspěch” v budoucnosti, je tu ještě jedna věc… je to nekonečné. Usilujeme o to mít víc, a když toho dosáhneme, znovu usilujeme o víc. Nikdy nejsme spokojení. Vezměme si například lidi, kteří mají miliardu dolarů… jsou úspěšní, že ano? Proč se tedy nepřestanou snažit vydělávat peníze? K čemu vlastně potřebují víc než miliardu dolarů? Jak by mohli vůbec tolik utratit? Usilují o to získat více, protože nikdy nebudou mít dost. Nikdy nebudou dostatečně úspěšní.

Toto platí nejen pro ty bohaté, ale pro každého, kdo usiluje o úspěch. Úsilí je stav, který nemá konce, pokud se ho sami nevzdáte.

Opravdový úspěch

Možná má dnes Zen Habits velký počet čtenářů, ale nemám pocit, že by mě to dělalo úspěšným. Jsem úspěšný už od prvního dne, protože i když jsem neměl žádné čtenáře, dělal jsem to, co mě bavilo. I když to v té době nikdo jiný za úspěch nepovažoval, psaní článků jsem naprosto miloval, a ačkoliv dnes nesouhlasím se spoustou z toho, co jsem napsal dříve (v roce 2007), byl jsem šťastný.

Úspěch není o tom dosáhnout něčeho v budoucnosti, ale o tom dělat něco, co vás baví, právě teď.

Neznamená to tedy, že mi na úspěchu vlastně záleží? Samozřejmě, když definujete úspěch jako cokoliv, na čem vám záleží, pak vám samozřejmě na úspěchu bude záležet. Ale pak slovo “úspěch” vlastně postrádá smysl. Pokud úspěch znamená cokoliv, může stejně dobře znamenat nic.

Takže zapomeňte na “úspěch”, a místo toho najděte svoji radost, vášeň, potěšení. Hned teď. To je pravý úspěch, kterého můžete dosáhnout bez jakéhokoliv kurzu či zázračné metody. Jednoduše jděte a udělejte to.

Recenze knihy Soustředění: najděte čas na to důležité

Ústředním tématem Babautovi knihy Soustředění je problém vyrušování a neustálého spěchu v dnešní moderní době. Autor se zde obrací na čtenáře s jednoduchým poselstvím: zpomalte, soustřeďte se na to, co vás baví a přináší výsledky a omezte činnosti a povinnosti, které vás nebaví, nic vám nepřinášejí, ačkoliv jste na nich možná závislí.

Jsou dny, kdy se vzbudím a odmítám si pustit internet. V klidu si sedím se šálkem kávy v tom tichu, které vyplňuje hodiny před úsvitem. Naslouchám tomu klidu. přemýšlím o životě. Ponořím se do nějakého románu. Jsou dny, kdy sedím a píšu, sám se svými myšlenkami jen lehce ťukám do klávesnice. A je to nádhera.“

Jak autor často zmiňuje, jde především o soustředění se na samotnou tvorbu, která je základem všeho a zpravidla je podstatně důležitější než činnosti, kterým věnujeme většinu času. A když autor jmenuje tvorbu, neznamená to, že by cílil jen na spisovatele či jiné umělce. Tvorbu vnímá v tom nejširším možném smyslu a tvůrčí osobnost je podle něj každý, kdo něco vytváří. Ať už jste učitel, kuchař, úředník, manager nebo spisovatel, vždy se v rámci vaší práce najdou chvíle, kdy tvoříte… a co víc, ačkoliv si to mnohdy neuvědomujeme, odsouváme ji do pozadí a kvůli vyrušování na ni jen málokdy najdeme čas, je to právě tvorba, který nás činí jedinečnými a posouvá nás dále.

A právě proto bychom se měli učit lépe soustředit. Jak sám Babauta píše: Naše schopnost soustředit se nám umožní uplatňovat tvůrčí schopnosti tak, jak se nám to už léta nedařilo. Dovede nás k zjednodušení a zúžení na ty nejzákladnější věci, tedy na ty, na nichž nejvíc záleží.”

Ano, ti z vás, kdo Lea Babautu znají, již vědí, že minimalismus je jedním z ústředních témat celé jeho tvorby — a ani tato kniha není výjimkou. Stejně jako jinde, budeme i zde zjednodušovat, uklízet a dělat pořádek ve všem kolem nás, počínaje pracovním stolem a konče vlastní hlavou. Ptáte se proč? Protože pouze tehdy, kdy nás nerozptylují jiné věci či lidé, dokážeme bez vyrušování tvořit. Pouze tehdy dokážeme dělat to, na čem skutečně záleží.

Kdysi jsme s počítačem, který jsme měli na stole, mohli provádět jen určité věci, a i když hra solitaire je určitě návyková, celý život vám nezabere.“

Velkou pozornost Babauta věnuje moderním technologiím, zejména internetu, ve kterých vidí skvělý prostředek prokrastinace, bezcílného nic nedělání a již zmíněného vyrušování. Neobviňuje přitom technologie z něčeho špatného, jen se zamýšlí nad tím, zda na jejich bleskurychlý nástup byli lidé dostatečně připraveni. Zda se s nimi stihli naučit zacházet tak, aby fungovali v jejich prospěch.

Nejsou to technologie, čeho bychom se měli obávat. Je to život, ve kterém jsme neustále připojeni, neustále přerušování, neustále rozptylováni, neustále bombardováni informacemi a požadavky. Je to život, ve kterém nemáme čas tvořit ani vytvářet propojení se skutečnými lidmi.“

Spolu s příchodem internetu se obrovským způsobem zvýšil počet úkolů a povinností, kterým je třeba se věnovat hned teď. Dříve, když vám někdo poslal dopis, neočekával okamžitou reakci. Pokud jste nezvedli telefon, zavolal o něco později. Dnes jsme ovšem neustále připojeni, neustále čelíme emailům a zprávám, a lidé čekají, že budete reagovat okamžitě. Samotná komunikace a výměna informací přerostla do takových rozměrů, že už nezbývá čas na nic jiného. Je proto třeba vědomě se tomu postavit a příval informací omezit tak, abychom si mohli vyhradit svůj vlastní čas, kdy nás nikdo nebude rušit. Kdy budeme moci dělat to důležité.

Rozdělte si den: čas k tvorbě a čas ke konzumu a komunikaci. A tato dvojice ať se nikdy nesetká.“

A nejedná se jenom o komunikaci a rušení ostatními, co nám nedá chvíli klidu. Internet, emaily a sociální sítě si nás podmanily a zamyslíme-li se nad tím, mnohdy vytvořily závislost — hlad po neustálém proudu informací, který se bojíme přerušit. My sami se vyrušujeme tím, že se nedokážeme od těchto zdrojů informací odpojit ani na pár minut. Máme nutkání být neustále informováni a zdroje kontrolujeme již automaticky — ne proto, že bychom vědomě chtěli, ale zkrátka proto, že se z toho stal (zlo)zvyk. Naše vlastní závislost, kterou si většinou vůbec nepřipouštíme, nám nedovoluje se na cokoliv soustředit delší dobu.

Pokud o tom skutečně popřemýšlíte, neustálé sledování všech těchto informací nám toho moc nepřinese. Jak moc nám obohatí život? Jak nám pomůže tvořit, šťastně žít, dělat to, co je pro nás nejdůležitější, trávit čas s našimi milovanými? Pravděpodobně nás od toho všeho bude jen odvádět.“

Výše jsem nastínil dnešní svět takový, jak ho zhruba vnímá Leo Babauta, a jaký, zamyslíme-li se nad tím, skutečně je. Zeptejte se sami sebe, kdy jste naposledy vytvořili něco hodnotného? Kdy jste udělali něco, co vás posunulo dál? A proč to neděláte každý den?

Právě o tom, jak se odpoutat od nekonečného přívalu informací, úkolů, které nedávají hlubší smysl, a emailů, jejichž vyřizováním trávíte nejlepší léta svého života, je tato kniha. Cítíte-li, že je toho na vás moc, že byste potřebovali zpomalit, chcete-li si udělat čas na to důležité a nevíte jak, pak vám Soustředění může pomoci.

Českou verzi knihy před nedávnem vydalo nakladatelství Jan Melvil v elektronické i tištěné verzi.

„To ovšem neznamená, že by rozptýlení nemělo své místo ani v jediné minutě našeho dne. Potřebujeme rovnováhu.“

Napsal Pavel Říha

Soutěž o 5 výtisků

Ve spolupráci s nakladatelstvím Jan Melvil vám přinášíme soutěž o 5 výtisků knihy Soustředění. Pro zařazení do slosování stačí tweetnete-li o této soutěži s hashtagem #VyhrajSoustredeni.

Soutěž je u konce. Výtisk knihy Soustředění získávají soutěžící @Orvokit, @hori85, @martinvladik, @davidmach14 a @lukasdurfina. Šťastným výhercům gratulujeme!

[flattr btn=’compact’/]
(K čemu je Flattr?)

Past porovnávání

Opravdu miluji články jiných lidí, kteří píší o svých pracovních návycích a nastaveních. Je to mé malé potěšení. Čtu o bloggerech, jak si nastavují své počítače, jaké mají modely notebooků, jaké používají psací pomůcky, jak jim jde přednášení, jak jim fungují různá zařízení nebo jak se staví na hlavu, zatímco jim roste zelenina na jejich zahrádkách.

A když čtu o někom, kdo má opravdu, ale opravdu skvělý postup, nějaký nový božský způsob nastavení, nevyhnutelně to chci vyzkoušet. Jsem prostě jen člověk.

Pravděpodobně jste si také již takovou touhou někdy prošli. Možná soustavně čtete články a recenze nového software, který pomáhá tvořit nový modní styl, nebo o nějakých skvělých botech, novém iPadu anebo poslední úžasné iPhone aplikaci. Nebo jste možná minimalista a čtete článek o tom jak běhat bosý, žít pouze s batohem na zádech a rádi byste to také zkusili. Nebo ne?

Je to PAST!

Do nekonečna se díváme kolem na ostatní, jak co dělají, pro svou inspiraci…, ale vždy to skončí tak, že chceme také mít a dělat věci, co mají a dělají ostatní.

Zní to bezbolestně dokud si neuvědomíte, že si kupujete téměř vše o čem se někdo jen zmínil nebo napsal líbivý článek nebo recenzi. A znělo to opravdu super. Budete žít život nekonečné série objednávek, protože to mají a dělají ostatní. Tohle nikdy neskončí. I když nehodláte nic kupovat, váš život se stejně změní na základě toho, co dělají jiní.

Vzdejte se svých článkových koučů, přestaňte donekonečna kupovat nábytek, vzdejte se svého mobilního telefonu, vzdejte se počítače, začněte s jogou, a staňte se Zenovým mnichem a pak vytvořte technologický startup. Toto je přeci úžasné… Ano, ale skončí to vůbec někdy?

Kdy se budeme cítit jako součást životů, které žijeme, a kdy s nimi budeme cítit sounáležitost?

Pokud se stále budete dívat po ostatních, nebudete spokojení.

Místo toho se dívejte sami na sebe a své blízké, co máte, co umíte a buďte zato vděční. Redukujte své potřeby a buďte spokojení. Váš život plný honby za ideály budoucnosti se změní ve vyvážený život. Život okamžiku a vnitřního míru.