Rozvoj odolnosti: Jak jít vstříc svým strachům

Jedna z věcí, které obvykle provádíme, je odklon od věcí, kterých se bojíme. Jak velmi lidské, jak velmi milující, děláme to abychom se chránili!

Bohužel tendence vyhýbat se strachu je přesně to, co nás omezuje.

Vyhýbáme se strachu z bolesti, ponížení, úzkosti, ze selhání … a snažíme se všemi způsoby chránit, abychom se vyhnuli nebezpečí, obtížným rozhovorům, obtížným projektům a všem situacím, ve kterých bychom mohli ztratit tvář.

Ale jak můžeme důvěrně komunikovat s ostatními, pokud se vyhýbáme zranitelnosti? Jak můžeme v našich vztazích milovat, pokud se vyhýbáme tomu, abychom naši hrdost nechali stranou a zvládli i rozhovory, ze kterých máme hrůzu?

Jak můžeme někdy naskočit do nového projektu, začít nové podnikání, usilovat o to, co máme rádi … pokud to neustále odkládáme kvůli strachu, že budeme vypadat jako idioti?

Jak se můžeme něco naučit, pokud hledáme pouze jistotu a vyvarujeme se nejistoty? Nemůžete se naučit šachy (například), aniž byste hráli spoustu her a prohráli v nich … takže se vyhýbáme skutečnému učení a prostě si o tom přečteme. Skutečné učení se odkládá, když se vyhýbáme nejistotě.

Chceme, aby nám někdo dal kouzelnou odpověď, když dobře víme, že onou odpovědí je, že musíme zažít nepohodlí, musíme tvrdě pracovat, musíme si dovolit cítit strach.

Takže odpověď je přestat utíkat. Místo toho jít vstříc svému strachu.

Když se bojíte chodit na společenské události, běžte vstříc této obavě. Udělejte to a nedovolte si utéct.

Když si všimnete, že se chcete vyhnout konverzaci, obrňte se a běžte ji iniciovat.

Když prokrastinujete na nějakém náročném úkolu, otevřete své srdce a zjistěte, čeho se obáváte.

Strach, který cítíte, úzkost … to je váš maják. Je to místo, kam byste měli jít, namísto toho, abyste s něj utíkali.

Strach je místo, kde můžete růst. Je to místo, kde se učíte, milujete, propojujete se sami se sebou a kde se zbavíte všech starých omezení.

Strach je děsivý. A přesto je to nejkrásnější místo na světě. Naučte se milovat ten krásný děs a pobuďte s ním, kdykoliv to zvládnete ustát.

5 způsobů, jak si zjednodušit dnešek

Život v minimalismu může být krásná věc. Ovšem zjednodušování může vypadat jako nekonečný proces.

Proto doporučuji držet se jednoduchosti i při zjednodušování.

Místo toho, abyste se snažili zjednodušit celý svůj život, vyházet všechen svůj nepořádek a rozdělit svůj čas jen na meditaci a psaní románu … Co takhle zjednodušit jen jednu věc?

Zjednodušení jedné věci je možné. Nemusíte dnes zjednodušovat vše – na to máte ještě roky před sebou.

Jednoduchost je ta cesta.

Můžete si vybrat jeden z následujících nápadů a provést jej právě dnes. Pokud to bude fungovat, pokračujte zítra dalším.

Nebo zkuste nějaký jiný nápad. A určitě to zkoušejte s úsměvem!

Jeden úkol.  Vyberte si další věc, kterou se rozhodnete udělat … a udělejte jen tu. Ukončete všechno ostatní, odložte telefon a zaměřte se pouze na ten jeden úkol.

Pokud čtete tento článek, zůstaňte u něj a nedělejte nic jiného, dokud jej nedočtete.

Když se rozhodnete pro kontrolu sociálních sítí, zkontrolujte si je jednu po druhé, proveďte to však v plném vědomí a velmi pozorně. Když se vydáte na procházku, nevnímejte nic jiného kromě přírody všude kolem sebe. Dělejte to jedno po druhém. Opláchněte jeden talíř, jen pište, jen jezte.. .To je tak jednoduchá idea a je možné ji vyzkoušet právě teď.

Využijte mezery v rozvrhu k mini-meditacím. Když skončíte s jednou věcí, místo toho abyste se vrhli hned na další, zastavte se. Vychutnejte si tento meziprostor. Všimněte si, jak se cítíte, co se děje kolem vás, co jste právě udělali, jaký je váš pro to, co máte udělat. Když jdete někam jinam, ať už jen do jiné část kanceláře nebo opačné části města … prostě si tento čas plně vychutnejte, jako by byl stejně důležitý jako cokoliv jiného, co děláte, a neproleťte jím.

Zrušte jeden závazek. Naše životy jsou přeplněné, protože říkáme příliš často ano a naše závazky se časem nahromadí. Můžete výrazně zjednodušit svůj život tím, že necháte jít jen jeden závazek. Co tě nenaplňuje? Co můžeš dnes ukončit tím, že prostě pro to již nemáš kapacitu? Cvičíte si říkat ne a to s důvěrou a láskou.

Buďte plně přítomni, když jste s někým. Vyberte si někoho s kým dnes plně prožijete svůj čas. Odložte telefon, uvolněte vše, o čem přemýšlíte a prostě buďte s nimi. Poslouchejte lidi. Zkuste je plně vidět. Otevřete jim srdce. Pošlete jim svou lásku. Pokud toto uděláte s jednou osobou denně, což by neměl být problém, váš život se zlepší prostřednictvím lepších vztahů a propojení.

Vyčistěte jeden prostor. Najděte nějaké malé místo ve vašem pracovním prostoru nebo v domě a ukliďte jej. Prostor jen tak velký, abyste jej dokázali obsáhnout rukama. Například jen malý prostor na stole nebo kuchyňském pultu. Nechť je to blažená oáza klidu a jednoduchosti, která se vás bude uklidňovat po zbytek vašeho života!

To je pět drobností, které můžete udělat bez ohledu na to, co dnes máte dnes v plánu – nemusíte zvládnout všech pět, stačí vybrat si jednu.

A vychutnejte si jednoduchost, která přijde jakmile s ní začnete.

Jak si snadno a rychle uklidit

Moje rodina se příští víkend kompletně stěhuje do jiného domu. Připravujeme proto všechno na stěhování a chystáme se projít celý dům a zbavit se věcí, které nepotřebujeme.

Nový dům nemá tolik úložných prostor, což mi přijde jako požehnání. Znamená to, že musíme vyhodit zbytečnosti. V tom jsem docela dobrý, ale přesto se člověku děje, že se mu za nějakou dobu věci jednoduše nahromadí (hlavně u dětí v pokoji!).

Stěhování je mimochodem nejlepší důvod k úklidu. Obyčejně rozdělím úklid do několika menších kroků, ale někdy může být zábava vrhnout se na všechno najednou.

A tady je návod, který na úklid používáme doma my. Místnost po místnosti:

  1. Ukliďte si psací stoly. Jako odkladnou plochu použijte postel nebo podlahu.
  2. Začněte na jedné straně místnosti a postupujte ke druhé.
  3. Vždy vyklízejte jenom jednu poličku nebo šuplík, abyste si nepomíchali věci.
  4. Z poliček a šuplíků všechno vyndejte, dejte na hromádku a poličku nebo šuplík umyjte.
  5. Hromádku si rozdělte na dva komínky: 1) to, co používáte často a máte rádi a 2) to, čeho se chcete zbavit. Berte předmět po předmětu a rozhodujte se – Kdy jsem to na sobě měl/a naposledy? Kdy jsem to naposledy použil/a? Pokud je odpověď několik měsíců (6 a více), vyhoďte to. Vyjma sezónního oblečení, které nosíte třeba jenom v zimě.
  6. Jakmile jste si protřídili věci, vraťte je zpět do poličky nebo šuplíku. Hezky srovnané. Věci na vyhození vložte do krabice, kterou vyhodíte, zrecyklujete nebo někomu darujete.
  7. Přejděte k další poličce nebo šuplíku. A zopakujte celý proces od začátku. Udělejte to samé také se skříněmi. Jednu po druhé.

Díky takovému postupu budete mít jednotlivé místnosti uklizené během pár hodin. Pokud to chcete dělat pořádně, počítejte tak se 3-5 hodinami na jednu místnost. Vyčleňte si tedy nějaký čas o víkendu.

A ten pocit, když máte hotovo.

Hezky si sedněte a užívejte si ten pořádek a jednoduchost.

Pauza. Na ničem jiném nezáleží.

Existuje jeden návyk, který změnil celý můj život.

Pauza.

Když se nám něco nepovede, jednáme zkratkovitě, aniž bychom si to uvědomili. Máme potřebu jíst fast food, tak to uděláme. Máme potřebu jít na email, místo toho, abychom napsali další kapitolu do naší knihy, tak jdeme a otevřeme prohlížeč. Chceme kouřit, brát prášky, kousat si nehty, hrát hru na Facebooku, prokrastinovat, vynechat cvičení, sníst víc hranolek, kritizovat, žárlit, být naštvaní, hrubí…a tak tomu podlehneme.

Co kdybychom se ale před každou činností zastavili? Co kdybychom pochody stopli, podívali se, kam nás ženou, vnímali pocity, které nám proudí, ale nezachovali se tak, jak nás situace nutí?

Potřeba by nás už neměla pod kontrolou. Byli bychom schopni udělat vědomá rozhodnutí, která by pro nás mohla být zdravá, díky kterým bychom byli šťastnější.

Pokud zastavíme, vytvoříme prostor. Prostor dýchat, přemýšlet, nic nedělat.

Pauza je odpověď na mnoho problémů. Taková malá věc a tak mocná.

Stačí si to uvědomit v momentě, kdy máte další nutkání sklouznout do návyku. Je potřeba jít se podívat na e-mail? Sníst něco nezdravého? Věnujte svojí pozornost nutkání a naučte se o něm, co to půjde. Pokud mu podlehnete, je to v pořádku. Jen si to uvědomte a příště se zastavte.

Udělejte to tak pokaždé. Nakonec se v tom zdokonalíte a příležitostí k procvičování bude určitě dost.

Nutkání jen tak neodejdou, ale vaše schopnost se zastavit a změnit situaci se bude zlepšovat. A jakmile se budete umět zastavit, zvládnete cokoli.

Zbavte se toho, co vás rozptyluje

Dnes jsem si z mobilu smazal několik aplikací: Twitter, Reddit, Feedly, Snapchat, aplikaci N.Y. Times a další…

Zbavuju se toho, co mi bere pozornost nebo se to alespoň učím.

Ve skutečnosti jsem vytvořil seznam věcí, které dávám pryč:

  • Twitter (kromě zveřejňování mých článků)
  • Reddit
  • Oblíbené webové stránky a blogy
  • Stránky se zprávami a novinkami ze světa
  • YouTube (a další stránky, pokud sám nepotřebuji něco zveřejnit)
  • Nakupování nesmyslů
  • Čtení více než jedné knihy najednou
  • Další projekty
  • Časté kontroly telefonu
  • Kontrolování emailu/zpráv víc jak 3x denně
  • Více než jednu nebo dvě otevřené záložky na internetu
  • Čtení během jídla
  • Zbytečné oblečení, knihy a věci
  • Potřebu neustále něco dělat

Neznamená to, že budu schopen se zbavit všeho najednou nebo dokonale. Věřím, že to bude jízda. Nejde mi ale o striktní pravidla, jako o mapu směru, která mi pomůže. Obecně se však budu snažit se věcí ze svého seznamu postupně zbavit.

Proč? Rozptýlení jsou jako berlička, návyk, únik pro vaši mysl.

Skrz ně prokrastinujeme a schováváme se.

Od čeho nám odvádění pozornosti pomáhá:

  • Nudy
  • Složitých emocí
  • Přítomného okamžiku
  • Věcí ohledně nás samých, které nechceme vidět
  • Od ostatních lidí
  • Od nepohodlí a strachu
  • Odmítání
  • Myšlenkových vzorců
  • Strachu, že nebudeme mít, co dělat
  • Obavy, že nejsme dost dobří

Můžete si myslet: „No, co je špatného na tom mít si kde odpočinout od všeho shonu? Kdo chce neustále čelit nepříjemným věcem?“

Zjistil jsem, že když se před pocity schováváme, rozhodně neodejdou, ani nám to nepomůže. Jediné, co mně osobně pomohlo, bylo čelit otevřeně těžkostem, a to s odvahou, zvědavostí a upřímností. Pokud budeme problému věnovat s láskou pozornost, může to ledasčemu pomoci.

Schovávání není proto to, co bych chtěl dál dělat. Jsem sám k sobě upřímný a přiznávám, že jsem se nechával strhnout, abych utekl a schoval se. Teď mám ale v úmyslu schovávání odložit a dívat se na věci tváří v tvář.

Můžete si myslet: Co je špatného na troše rozptýlení, drobné myšlenkové pauze? Nemyslím si, že je něco špatného na tom, když naše mysl odpočívá. Také se nesnažím být neustále produktivní. Jde mi ale o to odhalit, kdy se snažím od věcí utíkat, zastavit se a setkat se svými vnitřními démony. Třeba tím, že půjdu cvičit, půjdu ven, zamedituji si, budu přítomný. Nechci neustále pracovat. Odpočinek je důležitý, ale útěky od reality nejsou jediný způsob, jak si odfrknout. Není to jediný způsob, jak si užívat zábavy.  Pokud k sobě budeme upřímní, zjistíme, že rozptýlení jsou opravdu jenom berlička.

Nemám žádný předpis na to, jak žít a rozhodně nechci druhé soudit za jejich návyky. Já sám se musím potýkat s těmi svými, takže nejsem pozici, kdy bych mohl posuzovat jiné. Myslel jsem si, že se s vámi jednoduše podělím o to, co mám teď v plánu a na čem pracuji. A říct vám, že to dělám s láskou.

Uvědomění

Poslední dobou jsem si kladl jednu otázku:

Co když právě tenhle okamžik, který se děje, je dokonalý? Co když už mám úplně vše k tomu, abych byl šťastný?

Tahle myšlenka je transformační.

Když jsem kvůli něčemu naštvaný, zamyslím se a uvědomím si, že se na to dívám moc z blízka. Jakmile se kouknu na situaci s odstupem, vidím vše, za co můžu být vděčný.

Když jsem na někoho naštvaný, najednou vidím, že ten člověk je skvělý, krásný a měl bych být rád, že ho ve svém životě mám.

Když mě rozezlí nějaká situace, uvědomím si, kolik hojnosti kolem sebe mám, jaké mám štěstí a jak úžasné je být na živu.

A i v lepších okamžicích si mohu uvědomit, jaký dar je přítomný okamžik, zastavit se a opravdu ho ocenit. A pak z něj vymáčknout naprosté maximum.

Je možné, že právě tenhle moment je právě a přesně to, co potřebujete ke štěstí?

 

Malé kroky, velký dopad

Většina lidí se dostane do stresu kvůli několika důvodům:

  1. Úkol nebo projekt je moc veliký, takže to vzdá.
  2. Nové návyky jsou těžké, takže po týdnu nebo dvou selže.
  3. Život jí padá na záda, protože je toho tolik na práci, tolik možností, co je potřeba udělat.

Problémem je, že se v těchto běžných situacích na úskalí díváme jako na něco obrovského, nepřekonatelného, a to použijeme jako důvod k tomu nejít dál.

Přišel jsem na to, že se to dá obejít a to tak, že si vyberete jeden drobnější úkol, který všechno změní.

Příklad:

  1. Mám toho teď tolik na práci. Je toho na mě moc. Udělám tedy jednu věc. Začnu. Postupuji těmi nejmenšími kroky. Napíšu si seznam. Něco, co mi zabere minutu nebo dvě. To přeci zvládnu!
  2. Několikrát jsem u nového návyku selhal. Třeba u pravidelné meditace nebo cvičení. A to mi způsobilo, že jsem se už nechtěl do ničeho dalšího pouštět. Vzal jsem tedy mnohem menší část. Mohu se na chvíli zastavit a dát si teď meditaci? Mohu udělat pár kliků? A takhle několikrát za sebou a najednou je návyk mnohem snazší. Vždycky začít v malém.
  3. Odkládám projekt a nedělá mi to dobře. A tak udělám alespoň jeden malý krok a hned se cítím lépe. Najednou mi jde vše víc od ruky díky drobným krůčkům, malým vítězstvím.

Každý z těchto příkladů je jednoduchý. A přesto je jeho dosah daleko větší, než si lidé uvědomují. Akce je to drobná, ale má obrovský dopad. Může se to zdát zanedbatelné, ale ve skutečnosti jde o opravdovou změnu.

Co teď oddalujete vy? Čeho je na vás moc? Jaký drobný krok můžete udělat?

Získejte svoje malé vítězství už teď a sledujte změny, které vám to přinese.

Bohové dnešního dne

Dnes ráno se probudil můj syn Seth, objal mě a já mu řekl, že on i já jsme bohové.

Jsme bohové dnešního dne a máme tu moc udělat z dnešního dne ten nejúžasnější na světě.

Nemáme neomezenou moc, ale obrovský vliv. A můžeme ho využít následovně:

  1. Vybrat aktivity, které máme rádi nebo změnit obyčejné věci na něco skvělého
  2. Skutečně věnovat pozornost každé aktivitě a opravdu ocenit krásu okamžiku.

Nemusíte ale dělat nic a o nic se nestarat.

My jsme se však rozhodli, že nám ale na každém dni záleží. A tak jsme dobrých 20 minut přemýšleli nad tím, co bychom mohli dnes udělat, aby to bylo nezapomenutelné a přišli jsme s tímhle:

  • Snídaně: palačinky
  • Číst společně Harryho Pottera
  • Proměnit úklid ve hru – jsme elfové a závodíme
  • Oběd: domácí pizza
  • Ježdění na kolech
  • Hraní v parku
  • Hraní šachů
  • Čtení povídek
  • Psát/programovat
  • Večeře: Teriyaki tofu
  • Večer: koukat na oblíbené seriály

Den nejspíš nepůjde úplně přesně podle plánu, takže musíme být přizpůsobiví, ale miluju fakt, že trávíme čas představami, jak úžasný může být a že je v naší síle ho uskutečnit.

A jak dnem procházíte, budete cvičit přítomný okamžik a vděk za takové okamžiky.

Ne každý den se dá naplánovat. Obvykle musíme trochu pracovat s tím, co přijde nebo jsme jednoduše v práci. To je v pořádku. Avšak stejně jako bohové máme sílu proměnit svoje pocity a udělat z obyčejného dne něco úžasného.

A co vy? Jste bohové svého dne. Co se svojí mocí uděláte?

Jak být skvělý/á

Začněte tím, že si uvědomíte, že krása a naplnění nepřichází z rozptýlení a nekonečné práce, kterou děláme.

Pochází z toho, že nějakým způsobem měníme svět.

Zamyslete se, jak můžete změnit život lidem kolem sebe. Podívejte se na to, co děláte, možná už ho měníte teď. Jak se na to ještě víc zaměřit? Rozhodněte se třeba pro nějaký menší projekt, kterému se budete věnovat.

Buďte příkladem pro druhé.

Nezáleží na tom, jestli dosáhnete bůhvíjakých výsledků, jde o záměr pomáhat druhým. Výsledek neovlivníte úplně, ale záměr vždycky.

A můžete ho prožívat každý den.

Najděte si čas, vše ostatní dejte stranou. Uvědomte si, že Váš život je něco dočasného, významného a skvělého a neměli byste plýtvat ani minutu.

Vykročte za tím s odhodláním. Záleží jenom na jedné věci, pro kterou se rozhodnete, vše ostatní odsuňte, pokud to není pro váš záměr důležité. (dobré zdraví, cvičení a spánek vám jenom pomohou)

Procvičujte to, dokud nebudete profíci.

Soucit, vášeň, záměr a odhodlání. To je na světě to krásné.

Buďte v klidu

Buďte v klidu.

Aspoň na chvíli.

Naslouchejte světu kolem sebe. Vnímejte svůj dech, jak jde dovnitř a ven. Poslouchejte svoje myšlenky. Všímejte si detailů ve vašem okolí.

Buďte v míru a poklidní.

V dnešním moderním světě je neustálá aktivita a pohyb něco jako standard. Když ne pro naše těla, minimálně pro naše hlavy a pozornost. Neustále někam spěcháme, něco děláme, mluvíme, emailujeme, posíláme a čteme zprávy, klikáme na internetu z jedné stránky na druhou.

Jsme neustále aktivní, připojení, přemýšlíme a mluvíme. Není čas na klid. A sezení před blikajícím počítačem nebo uřvanou televizí rozhodně nemůžeme počítat jako odpočinek.

Platíme za to tuto cenu: ztrácíme čas na to se pozastavit a zamyslet, pozorovat okolí, naslouchat. Přicházíme o klid.

A co je horší: všechen ten spěch je strašně neefektivní. Vím, že v dnešní společnosti se tvrdí, že je to důležité, odpočinek je brán jako lenost, pasivita a neproduktivita. Ale někdy je až moc akce horší, než když neděláte nic. Můžete zběsile pobíhat, být hlasití a udýchaní a přitom nic nemít hotovo. Nebo můžete udělat všechno, ale nic, co by bylo skutečně důležité. Svojí snahou být akční můžete všechno ještě zhoršit.

Když jsme nuceni být v klidu – čekáme u doktora, na autobus nebo vlak, cítíme se nepříjemně a snažíme se najít si nějakou činnost. Vezmeme do ruky mobil, notebook, úkolníček, knihu nebo se ošíváme. Na klid nejsme zvyklí.

Dejte si chvilku na to, abyste se zamysleli na tím, jak trávíte dny. V práci, po práci, když se vypravujete do práce, večer a o víkendech. Spěcháte? Neustále něco čtete, kontrolujete zprávy, koukáte na novinky a nesmí vám nic uniknout? Snažíte se neustále zvládnout toho, co nejvíc, odškrtáváte si úkoly jako robot a prolétáváte skrz svůj denní harmonogram?

Takhle chcete strávit svůj život?

Pokud ano, potěš pánbůh. Pokud ne, dejte si pauzu a vyklidněte se. Nemyslete na to, co všechno musíte udělat nebo co už jste zvládli. Prostě jenom buďte.

Pak, po minutě nebo dvou, popřemýšlejte nad svým životem a jaký chcete, aby byl. Podívejte se na něj a představte si, že je klidnější, děláte toho méně, méně spěcháte. Představte si více klidu, času na zamyšlení, pohody.

Pak se tou představou staňte.

Je to dost jednoduché. Vše co musíte udělat je v klidu sedět každý den. Jakmile si na to zvyknete, zkuste ubrat práci. Pokud odhalíte, že zase spěcháte, pořádně se nadechněte a vydechněte. Dýchejte, zpomalte, buďte přítomní. Najděte radost teď, v tomto okamžiku místo toho, abyste na ni neustále čekali.

Vychutnejte si klid. Je to poklad, který máme neustále k dispozici.