5 klíčů k formování jakéhokoliv návyku

My všichni bojujeme se svými návyky – jak se jich držet, jak zůstat motivováni, jak vůbec začít, jak vyřešit porušení návyku? S tím vším můžeme každodenně zápasit.

Změnit naše návyky totiž znamená změnit naše životy. Pokud se zasekneme na současných zvycích, náš život se zasekne s námi. Budeme stát na místě a dělat věci jen protože je tak děláme vždy.

Jestli chcete zhubnout, překonat prokrastinaci, napsat knihu, být fit, žít v bdělé pozornosti … musíte rozvíjet své návyky.

Naštěstí je tento proces jednodušší, než si většina lidí uvědomuje.

Jednoduchý, ale ne snadný. Musíte cítit odhodlání a opravdu chtít provést onu změnu. V opačném případě skončíte vždy, když se věci nebudou vyvíjet podle vašich představ.

Tady je první věc, kterou je třeba mít na paměti.

Vyberte si pouze jeden návyk. Ano, budete chtít změnit spoustu věcí. Mějte však na mysli tuto mou radu a držte se jí. Později můžete začít pracovat na více věcech najednou, ale teď se zaměřte jen na jednu.

Dále pak postupujte podle těchto jednoduchých kroků:

  1. Klíč první. Začněte maličkostmi.

Maličkosti jsem zmínil zde na blogu už asi tak miliónkrát, takže si teď třeba myslíte, že tuto část můžete přeskočit – ale nedělejte to.  Je to opravdu ta nejdůležitější věc. Začněte jen s jednou maličkostí. Jak malou? Jen meditujte po dobu 2 minut. Nebo se 5 minut věnujte psaní. Udělejte 5 kliků nebo si zacvičte 5x pozdrav slunci. Stačí sníst jeden kousek zeleniny denně. Pokud začnete s maličkostmi, odstraníte přirozený odpor ke změnám a novým začátkům, což je ta nejtěžší část celého procesu. Kdysi jsem si říkal: „Jen si oblékni boty a vyjdi ze dveří,“ a tak jsem si vytvořil svůj návyk na běžecký trénink. Díky tomuto malému zvyku jsem uběhl už několik maratónů a ultra maraton. Pro meditaci si třeba řekněte: „Stačí si dát zadek na polštář.“ Pro kreslení stačí vyndat svou podložku a tužku.

  1. Klíč druhý. Odeberte si možnost volby.

Nemyslete na to – rozhodněte se dopředu, že to budete dělat každý den ve stejnou dobu alespoň měsíc. Prostě každý den nedělejte rozhodnutí. Stačí začít. Najděte nějaký spouštěč, už máte ve svém každodenním životě (jako je probouzení nebo sprchování, čištění zubů, spuštění kávovaru, oběd, cokoliv) a použijte to jako spouštěč pro otázku kdy / poté: „Když se probudím, budu meditovat po dobu 2 minut.“ Tam, kde se akce bude denně odehrávat si ponechte nějakou připomínku. Hlavním bodem ale je, že se rozhodnete to dělat každý den, a pak to prostě uděláte bez přemýšlení.

  1. Klíč třetí. Delegujte odpovědnost.

Zainteresujte nejméně jednu osobu jako odpovědného partnera. Nebo skupinu přátel. Nebo svého běžeckého partnera. Nezáleží na tom, jak si to nastavíte, ale mít někoho, kdo na vás dává pozor, znamená mnohem větší pravděpodobnost, že odoláte svodům minulosti, když vás budou lákat do svých osidel.

  1. Klíč čtvrtý. Udělejte z toho zábavu a projevujte vděčnost.

Nepřijímejte nový návyk jako by to byla jen nepříjemná povinnost. Podívejte se, jestli si tuto cestu také můžete vychutnat. Jak do rutiny vnést zábavu, hravost, radost? Můžete uprostřed vašeho tréninku pocítit vděčnost? Je mnohem větší pravděpodobnost, že se budete držet svého návyku, pokud se budete soustředit na části, které se vám líbí, než jen bezmyšlenkovitě kontrolovat seznam úkolů.

  1. Klíč pátý. Buďte odhodlaní.

Proč vlastně chceš změnit tento návyk? Zamyslete se nad tím během prvního týdne, který věnujete změně svého návyku. Jaký hlubší důvod máte? Chcete tím pomáhat druhým? Nebo je to akt sebe-lásky, abyste mohli být zdravější nebo šťastnější? Pokud to děláte jen proto, že si myslíte, že byste měli, nebo protože to zní skvěle, opravdu se nikam neposunete.

Můžete začít jen s prvním klíčem, ale doporučil bych, abyste během prvního týdne nebo dvou přidali tolik z dalších čtyř klíčů, kolik můžete, protože s každým z nich zvýšíte své šance na úspěch.

Toto je opravdu možné zvládnout. Můžete změnit staré způsoby tím, že vědomě děláte něco nového opakovaně, dokud se to nestane zvykem. Na začátku dělejte malé kroky, odstraňte volbu, abyste si nevymýšleli, zda začít či ne, přidejte odpovědnost a pochopte svou motivaci, abyste překonali odpor a v neposlední řadě najděte vděčnost v rámci celého procesu.

Jeden zvyk denně. Malé kroky s vědomým záměrem, podporou a úsměvem. A tak můžete ovlivnit celý svět.

Kouzlo propojení se světem

Právě teď, když čtete tento článek, jste obklopeni neviditelnou, magickou sítí.

S vděčností ve svém srdci, zvažte prosím následující:

Čtete článek, který jsem pro vás napsal a poslal po internetu díky práci tisíce a tisíce inženýrů, pracovníků v energetice a pracovníků v počítačových továrnách, a to za použití počítačového zařízení vyrobeného tisíci lidí po celém světě.

Jste naživu, protože jíte potraviny a nápoje vyráběné a dodávané tisíci lidmi. Žijete v domě postaveném tisícem lidí (když vezmete v úvahu celý výrobní proces), který je napájen z elektrické sítě se kterou každý den pracují další tisíce lidí. Máte k dispozici vodu, kterou produkují tisíce lidí, kabel (nebo jiné připojení na internet) aby zábava proudila až k vám. To vše vyrobily miliony lidí. Váš nábytek, oblečení, spotřebiče, auto, silnice, stavby, města…za tím vším stojí miliony lidí.

Když jste se narodili, nebyli jste schopní žít bez podpory své rodiny, která vás krmila, chránila, měnila plenky, držela vás při životě každý den. Vaši rodinu v tomto snažení podporovalo mnoho dalších, a ještě více lidí bylo u vašeho vzdělávání. Byli jste vychováváni vesnicí, bez ohledu na to, jaké bylo vaše dětství.

Celá vaše existence byla podpořena miliony lidí, po celý váš život, včetně nynějšího okamžiku.

A není to jen o vaší fyzické existenci. Vaše myšlenky byly ovlivněny spisovateli, vědci, televizními pořady, filmy, hudbou, pedagogy, přáteli a rodinou, prací kterou děláte s ostatními, politiky a vládami, filozofy a náboženskými osobnostmi, životním prostředím, ve kterém žijete. To, co si myslíte a kdo jste, není něco, co jste právě vynalezli, bylo to vytvořeno všemi a vším kolem vás.

Byli jste spoluvytvářeni každým dalším živým člověkem, celým světem. A vaše akce společně ovlivňovaly a vytvářely to co vnímáte kolem sebe.

Jste obklopeni a propleteni s neviditelnou, magickou sítí lidských životů a myšlenek, jídla a přístřeší, elektřiny a zařízení, lidské tvorby, přírody a vesmíru kolem vás.

My všichni spoluvytváříme každý okamžik. A všechno to považujeme za samozřejmost.

Jedinou rozumnou reakcí, když si toto uvědomíte, je vděčnost. Potlesk. Radost.

Jsme všichni spojeni a naše akce jsou důležité. Jak můžete dnes společně vytvářet svět kolem vás? Jaké akce můžete s láskou podniknout, postarat se o ostatní kolem sebe, navrhnout lepší život? Co můžete udělat, abyste ocenili a ukázali vděčnost těm, kteří vás podpořili?

Naplňte své srdce láskou těch, kteří vás pomáhali dotvářet a naplňte jejich životy svou láskou, abyste pro ně mohli vytvořit něco úžasného.

To nejzásadnější ze Zen habits za rok 2016

Pro mě a Zen habits byl tohle opravdu úžasný rok. A jsem rád, že jste šli celou tu dobu společně se mnou.

V roce 2016 se toho stalo hodně. Mimo jiné byly volby amerického prezidenta, ale o tom tu mluvit nechci. Pro mě osobně se událo mnoho změn:

  • Minulý měsíc zemřel otec mojí ženy Evy a letěli jsme zpět na Guam na jeho pohřeb. Hezké na tom bylo ale to, že jsme se sešla celá rodina a společně strávili svátky.
  • Můj syn Rain odmaturoval a dostal se na vysokou, dcera Chloe se odstěhovala zpátky na Guam, kde začala pracovat jako novinářka. V létě jsme měli velké rodinné setkání s rodinou mojí ženy. Náš syn Justin se přestěhoval zpátky do Kalifornie a začal se soustředit na studium 3D animace. Můj další syn Seth se začal zabývat elektronickou hudbou, dcera Maia začala hrát v kapele a dělat animace a dcera Noelle si našetřila na výlet na Guam.
  • Hodně jsem cestoval. Byl jsem v ekvádorském deštném pralese, šplhal v Japonsku po horách, plavil se ze Sydney na Hawaii skrz Kaledonii, Vanuatu a Fidži, strávil jsem 9 dní na lodi kolem Islandu. Navštívil Stockholm, New York, Maui, Guam, Buenos Aires, Limu, Cusco a Machu Picchu. Ve skutečnosti jsem cestoval skoro až moc, ale nestěžuju si!
  • Začal jsem se zabývat ultralight turistikou, objevil opuštěné divoké kouty přírody a kempoval ve Sierra Nevada se svojí ženou a dětmi. A na tenhle rok mám naplánováno ještě daleko víc výletů.
  • Ponořil jsem se ještě hlouběji do studia mysli. V posledním roce jsem se na to zaměřil nejvíc a doufám, že v roce 2017 to bude jenom pokračovat.
  • Pracoval jsem s vývojáři, abychom vytvořili aplikaci Habit Zen web a udělali jsme tomu skvělou kampaň.
  • Napsal jsem několik e-booků a vytvořil 8 videa kurzů.

Uff! To byl ale rok! Jsem vděčný, že jsem u vší té nádhery mohl být.

Jak si snadno a rychle uklidit

Moje rodina se příští víkend kompletně stěhuje do jiného domu. Připravujeme proto všechno na stěhování a chystáme se projít celý dům a zbavit se věcí, které nepotřebujeme.

Nový dům nemá tolik úložných prostor, což mi přijde jako požehnání. Znamená to, že musíme vyhodit zbytečnosti. V tom jsem docela dobrý, ale přesto se člověku děje, že se mu za nějakou dobu věci jednoduše nahromadí (hlavně u dětí v pokoji!).

Stěhování je mimochodem nejlepší důvod k úklidu. Obyčejně rozdělím úklid do několika menších kroků, ale někdy může být zábava vrhnout se na všechno najednou.

A tady je návod, který na úklid používáme doma my. Místnost po místnosti:

  1. Ukliďte si psací stoly. Jako odkladnou plochu použijte postel nebo podlahu.
  2. Začněte na jedné straně místnosti a postupujte ke druhé.
  3. Vždy vyklízejte jenom jednu poličku nebo šuplík, abyste si nepomíchali věci.
  4. Z poliček a šuplíků všechno vyndejte, dejte na hromádku a poličku nebo šuplík umyjte.
  5. Hromádku si rozdělte na dva komínky: 1) to, co používáte často a máte rádi a 2) to, čeho se chcete zbavit. Berte předmět po předmětu a rozhodujte se – Kdy jsem to na sobě měl/a naposledy? Kdy jsem to naposledy použil/a? Pokud je odpověď několik měsíců (6 a více), vyhoďte to. Vyjma sezónního oblečení, které nosíte třeba jenom v zimě.
  6. Jakmile jste si protřídili věci, vraťte je zpět do poličky nebo šuplíku. Hezky srovnané. Věci na vyhození vložte do krabice, kterou vyhodíte, zrecyklujete nebo někomu darujete.
  7. Přejděte k další poličce nebo šuplíku. A zopakujte celý proces od začátku. Udělejte to samé také se skříněmi. Jednu po druhé.

Díky takovému postupu budete mít jednotlivé místnosti uklizené během pár hodin. Pokud to chcete dělat pořádně, počítejte tak se 3-5 hodinami na jednu místnost. Vyčleňte si tedy nějaký čas o víkendu.

A ten pocit, když máte hotovo.

Hezky si sedněte a užívejte si ten pořádek a jednoduchost.

Mít rád zdravé jídlo je volba

Mám teorii, kterou už nějakou dobu testuji. To, jestli vám něco chutná nebo ne, je volba!

Věřím, že vám ledacos nevoní: zelenina, lilek, kapusta nebo tofu.

Zjistil jsem ale, že chutě se mohou měnit. Dokonce úmyslně:

  • Nesnášel jsem zeleninu. Teď jí miluju.
  • Nesnášel jsem sojové mléko, když jsem ho poprvé ochutnal. Teď ho piji denně.
  • Neměl jsem rád hnědou rýži. Teď si ji dám mnohem raději než bílou.
  • Miloval jsem sladkosti, ale vzdal jsem se jich. Dal bych si, ale už mě to netěší jako dřív.

A tak dál. Chutě se mi změnily několikrát za život.

Proč nemají lidé rádi některá jídla, když se chuť k nim může změnit? Protože na ně nejsou zvyklí! Jakmile si na jídlo zvyknete, může chutnat skvěle.

Proč nám nechutná to, na co nejsme zvyklí? Protože od jídla očekáváme, že jaksi zapadne do měřítka, které v sobě máme. Kritéria pro dobré jídlo, která existují v rámci naší komfortní zóny. Jde o naše očekávání, a pokud se s ním jídlo nesetká, nechutná nám. Nejde o to, že by chuťově bylo špatné. Hodně lidí například nemá rádo hořká jídla, já je ale miluji. Jídlo nechutná dobře, protože nám nesedí, nezapadá do našich očekávání.

Co kdybychom se ale našich očekávání zbavili? Co kdybychom například řekli: „Jídlo nemusí nijak specificky chutnat, vyzkouším něco nového.“

Slyšel jsem o jednom expertovi na víno, který si chtěl rozšířit paletu chutí a tak koštoval různé věci. Třeba i hlínu. Strčil si ji do pusy a ochutnával. Většina lidí by se cítila zhnuseně, ale co když prostě jen chcete zjistit, jak to chutná?

Buďte zvídaví. Objevujte nové chutě. Zahoďte svoje očekávání a soudy za hlavu. Možná odhalíte něco nového.

A mimochodem: Toto se dá promítnout do čehokoliv na světě. Nejenom do jídla.

Vědomý život

Většina z nás jde životem, je vzhůru, ale přitom jenom jede podle zajetých vzorců, které vyvinula během života. Děláme domácí práce, jsme online, v práci a ani o tom moc nepřemýšlíme.

Porovnejte si to s myšlenkou na vědomý život. Vše, co děláte, činíte vědomě a naplňujete u toho alespoň jednu z vašich hlavních hodnot (například soucit). Vše děláte vědomě.

Je pravda, že hodně činností děláme s nějakým záměrem. Myji nádobí, protože nechci mít doma nepořádek nebo hmyz v kuchyni. Jezdím do práce, protože si musím nějak vydělat peníze. Vozím děti do školy, protože se musí učit. Jakmile to ale opakuji každý den, záměr odpluje někam do pozadí a už si ho ani neuvědomuji.

Záměr víme od začátku, nemusíme o něm proto přemýšlet.

Co když to ale změníme?

Co kdybyste si byli vědomi velice dobře toho, proč děláte, co děláte? Jak by to změnilo váš život?

Co kdybyste umyli nádobí, ale předtím si řekli, dělám to pro svoji rodinu, aby měli radost a abych u toho uklidnil/a vlastní mysl? Mytí nádobí bude najednou daleko důležitější a přestane být nudné.

Rozdíl je v záměru.

Z jízdy do práce se může stát cesta za přáteli, kterým jedu pomoci, udělám jim radost a získám zadostiučinění. Jízda je najednou veselejší a pravděpodobně vás nerozruší ani ten řidič, co vám nedal přednost.

To je vědomý život.

Praktikuji ho po kouskách každý den. Ne neustále, ale čím dál tím víc. Když to dělám, cítím se jinak. Můj život má větší smysl, víc ho prožívám, v každé činnosti je daleko víc radosti.

Proto pro vás mám jednoduchý návod na to, jak žít víc vědomě:

Než půjdete do další činnosti vašeho dne, zastavte se, zavřete oči a v duchu si dejte záměr. Proč to dělám? Je to kvůli druhým? Chci někomu udělat radost? Zlepšit svět? Je to z vděčnosti, že mám práci nebo dobroty k ostatním?

A pak, když jdete do akce, si svůj záměr připomínejte.

Je to malý krok, ale budou to právě tyto momenty, kdy budete žít opravdu vědomě.

Pauza. Na ničem jiném nezáleží.

Existuje jeden návyk, který změnil celý můj život.

Pauza.

Když se nám něco nepovede, jednáme zkratkovitě, aniž bychom si to uvědomili. Máme potřebu jíst fast food, tak to uděláme. Máme potřebu jít na email, místo toho, abychom napsali další kapitolu do naší knihy, tak jdeme a otevřeme prohlížeč. Chceme kouřit, brát prášky, kousat si nehty, hrát hru na Facebooku, prokrastinovat, vynechat cvičení, sníst víc hranolek, kritizovat, žárlit, být naštvaní, hrubí…a tak tomu podlehneme.

Co kdybychom se ale před každou činností zastavili? Co kdybychom pochody stopli, podívali se, kam nás ženou, vnímali pocity, které nám proudí, ale nezachovali se tak, jak nás situace nutí?

Potřeba by nás už neměla pod kontrolou. Byli bychom schopni udělat vědomá rozhodnutí, která by pro nás mohla být zdravá, díky kterým bychom byli šťastnější.

Pokud zastavíme, vytvoříme prostor. Prostor dýchat, přemýšlet, nic nedělat.

Pauza je odpověď na mnoho problémů. Taková malá věc a tak mocná.

Stačí si to uvědomit v momentě, kdy máte další nutkání sklouznout do návyku. Je potřeba jít se podívat na e-mail? Sníst něco nezdravého? Věnujte svojí pozornost nutkání a naučte se o něm, co to půjde. Pokud mu podlehnete, je to v pořádku. Jen si to uvědomte a příště se zastavte.

Udělejte to tak pokaždé. Nakonec se v tom zdokonalíte a příležitostí k procvičování bude určitě dost.

Nutkání jen tak neodejdou, ale vaše schopnost se zastavit a změnit situaci se bude zlepšovat. A jakmile se budete umět zastavit, zvládnete cokoli.

Zbavte se toho, co vás rozptyluje

Dnes jsem si z mobilu smazal několik aplikací: Twitter, Reddit, Feedly, Snapchat, aplikaci N.Y. Times a další…

Zbavuju se toho, co mi bere pozornost nebo se to alespoň učím.

Ve skutečnosti jsem vytvořil seznam věcí, které dávám pryč:

  • Twitter (kromě zveřejňování mých článků)
  • Reddit
  • Oblíbené webové stránky a blogy
  • Stránky se zprávami a novinkami ze světa
  • YouTube (a další stránky, pokud sám nepotřebuji něco zveřejnit)
  • Nakupování nesmyslů
  • Čtení více než jedné knihy najednou
  • Další projekty
  • Časté kontroly telefonu
  • Kontrolování emailu/zpráv víc jak 3x denně
  • Více než jednu nebo dvě otevřené záložky na internetu
  • Čtení během jídla
  • Zbytečné oblečení, knihy a věci
  • Potřebu neustále něco dělat

Neznamená to, že budu schopen se zbavit všeho najednou nebo dokonale. Věřím, že to bude jízda. Nejde mi ale o striktní pravidla, jako o mapu směru, která mi pomůže. Obecně se však budu snažit se věcí ze svého seznamu postupně zbavit.

Proč? Rozptýlení jsou jako berlička, návyk, únik pro vaši mysl.

Skrz ně prokrastinujeme a schováváme se.

Od čeho nám odvádění pozornosti pomáhá:

  • Nudy
  • Složitých emocí
  • Přítomného okamžiku
  • Věcí ohledně nás samých, které nechceme vidět
  • Od ostatních lidí
  • Od nepohodlí a strachu
  • Odmítání
  • Myšlenkových vzorců
  • Strachu, že nebudeme mít, co dělat
  • Obavy, že nejsme dost dobří

Můžete si myslet: „No, co je špatného na tom mít si kde odpočinout od všeho shonu? Kdo chce neustále čelit nepříjemným věcem?“

Zjistil jsem, že když se před pocity schováváme, rozhodně neodejdou, ani nám to nepomůže. Jediné, co mně osobně pomohlo, bylo čelit otevřeně těžkostem, a to s odvahou, zvědavostí a upřímností. Pokud budeme problému věnovat s láskou pozornost, může to ledasčemu pomoci.

Schovávání není proto to, co bych chtěl dál dělat. Jsem sám k sobě upřímný a přiznávám, že jsem se nechával strhnout, abych utekl a schoval se. Teď mám ale v úmyslu schovávání odložit a dívat se na věci tváří v tvář.

Můžete si myslet: Co je špatného na troše rozptýlení, drobné myšlenkové pauze? Nemyslím si, že je něco špatného na tom, když naše mysl odpočívá. Také se nesnažím být neustále produktivní. Jde mi ale o to odhalit, kdy se snažím od věcí utíkat, zastavit se a setkat se svými vnitřními démony. Třeba tím, že půjdu cvičit, půjdu ven, zamedituji si, budu přítomný. Nechci neustále pracovat. Odpočinek je důležitý, ale útěky od reality nejsou jediný způsob, jak si odfrknout. Není to jediný způsob, jak si užívat zábavy.  Pokud k sobě budeme upřímní, zjistíme, že rozptýlení jsou opravdu jenom berlička.

Nemám žádný předpis na to, jak žít a rozhodně nechci druhé soudit za jejich návyky. Já sám se musím potýkat s těmi svými, takže nejsem pozici, kdy bych mohl posuzovat jiné. Myslel jsem si, že se s vámi jednoduše podělím o to, co mám teď v plánu a na čem pracuji. A říct vám, že to dělám s láskou.

Uvědomění

Poslední dobou jsem si kladl jednu otázku:

Co když právě tenhle okamžik, který se děje, je dokonalý? Co když už mám úplně vše k tomu, abych byl šťastný?

Tahle myšlenka je transformační.

Když jsem kvůli něčemu naštvaný, zamyslím se a uvědomím si, že se na to dívám moc z blízka. Jakmile se kouknu na situaci s odstupem, vidím vše, za co můžu být vděčný.

Když jsem na někoho naštvaný, najednou vidím, že ten člověk je skvělý, krásný a měl bych být rád, že ho ve svém životě mám.

Když mě rozezlí nějaká situace, uvědomím si, kolik hojnosti kolem sebe mám, jaké mám štěstí a jak úžasné je být na živu.

A i v lepších okamžicích si mohu uvědomit, jaký dar je přítomný okamžik, zastavit se a opravdu ho ocenit. A pak z něj vymáčknout naprosté maximum.

Je možné, že právě tenhle moment je právě a přesně to, co potřebujete ke štěstí?

 

Můj velký cestovní experiment

Spouštím čtyřtýdenní cestovní experiment!

Miluji cestování a objevování světa, ale během cest čelím různým potížím:

  1. Jídlo: Jsem rozmazlený veganskými pochoutkami a po chvíli mám pocit, že jím nezdravě
  2. Cvičení: Je pro mě těžké pravidelně cvičit. Hodně chodím, ale chtěl být víc posilovat.
  3. Práce: Obvykle si dělám práci dopředu, takže ji při cestování nemusím moc řešit. Znamená to ale, že si musím před každou cestou pořádně máknout. Mám raději, když můžu při cestování pracovat, na úrovni, byť minimálně. Cestování je pak pro mě snesitelnější.

 Také se nedostanu tolik k meditacím.

Tyto problémy nemám ještě vyřešené. Pokusím se ale na ně zaměřit během rodinného výletu. Odjíždíme zítra na čtyřtýdenní výlet do Evropy (celá osmičlenná rodina). Myslím si, že když se mi povede najít řešení, budu moci cestovat zdravěji, víc si to užiju a budu víc v sobě.

A tady je můj plán:

  1. Jídlo: Pokusím se zaměřit na zdravější veganské jídlo, co to půjde a když ne, alespoň se budu soustředit na cokoli, co jím a nebudu se přejídat. Zjistil jsem, že když jím do polosyta, cítím se lépe, ale někdy se zapomenu, protože mi moc chutná! Budu se muset po každém jídle oznámkovat. Přestanu-li jíst, když ještě nejsem plný, dostanu 5 bodů. Když se přejím k prasknutí, dostanu jenom 1 bod. Pokusím se získat každý den mezi 12-15 body.
  2. Cvičení: K chození přidám ještě posilování každý den. Myslím, že si budu vybírat mezi kliky s posilováním z jógy a zvedání činek. Za každý den posilování dostanu 5 bodů.
  3. Práce: Mám v plánu vstát o něco dříve než ostatní, najít nějakou kavárnu a na hoďku trochu pracovat. Když se mi to povede, bude to skvělé. Ostatní se mezitím můžou vypravovat a pak společně vyrazíme. Za hodinu práce denně dostanu také 5 bodů.

Maximum každý den je 25 bodů a minimum 20 bodů. Na konci každého týdne bych měl mít alespoň 140 bodů (20 denně). Když se mi nepodaří získat 140 bodů za týden, selhal jsem!

Nevím, co přesně z toho pro mě plyne. Každopádně bych vám napsal, jak se mi dařilo. Držte mi palce!

Ah. Samozřejmě budu také každý den meditovat, a to několik minut. Pokusím se být víc v přítomném okamžiku, s dětmi, popustit uzdu snaze vše kontrolovat a jít víc s proudem. Uvidíme, jak se mi bude dařit.